Fotografovat se nenechá, a to ani pod pohrůžkou násilí. Nicméně tenhle sládek stojí za pozornost. Ocitnete-li se v posázavském premonstrátském klášteře Želiv, uvítá vás na nádvoří mimo jiné reklamní panel: „Zapomeňte na hořkost chmele a říz piva.“ Pravověrným pivařům z toho naskakuje opar. Pivo, které v klášterním mikropivovaru vaří pan Pavelec podle vlastní receptury, však do hororu nepatří. Patnáctistupňový Gottschalk či jeho třináctistupňový bratr Castulus (ochucený medovinou) vznikají metodou svrchního kvašení, typickou pro belgické či anglické pivovarnictví, a už to je v Česku bezmála unikát. Ačkoli sám Libor Pavelec doporučuje pít ho jen jako chuťovku k těžkým sýrům či moučníkům, v žádném případě jen tak na žízeň, v Želivi to tak přísně neberou. Vzkříšení prastaré pivovarnické tradice v Želivi pod rukama sládka-experimentátora potěší nejen podílníky katolíky.
