Kdyby někdo před měsícem řekl, že za 30 dní bude Evropa v karanténě a globální ekonomika v hibernaci, byl by za blázna. Koronavirus se zdál být vzdálený čínský problém a život běžel pokojně dál.
Z podobné iluze se teď rychle probouzejí poslední regiony, do nichž se pandemie teprve začíná přelévat.
Poslední evropskou baštou vzdorující koronaviru byla Černá Hora. Země nečekala na příchod nemoci a nekompromisní bariéry zavedla preventivně -včas zavřela hranice, školy, restaurace i všechny obchody kromě potravin a lékáren.
Přesto nakonec musela v půlce března potvrdit první dva pozitivní testy.
Virus přivezly dvě návštěvnice, které přijely 12 dní předtím z USA a Španělska. Některým zemím se ovšem virus dál až podezřele vyhýbá.
Kim chce zůstat všemohoucí
V Asii je jednou z posledních zemí bez nového koronaviru údajně Severní Korea.
Dalo by se to vysvětlit izolací totalitního státu, kam nikdo necestuje a který je vlastně v karanténě dlouhodobě.
Země ovšem sousedí s dvěma citelně zasaženými státy. Od Jižní Koreje ji sice dělí čtyři kilometry široké demilitarizované pohraniční pásmo, severní hranice s Čínou je ale více prostupná. Právě tam se měly ve skutečnosti nakazit virem tisícovky vojáků KLDR. Uvedl to jihokorejský deník Daily NK s odvoláním na zachycený vnitřní report severokorejské armády. „Zpráva uvádí, že v lednu a únoru umřelo 180 vojáků a že v současnosti je asi 3700 vojáků v karanténě,“ napsal deník.
Specialista na problematiku Korejského poloostrova Leszek Buszynski se obává, že se diktatura Kim Čong-una může stát novým asijským epicentrem nákazy.
„Čtyřicet procent populace Severní Koreje trpí podvýživou, což ji činí mimořádně zranitelnou,“ varoval Buszynski v Yahoo News Australia. „Režim chce přesvědčit své lidi, že má všechno pod kontrolou.
Jinak by to znamenalo ztrátu reputace jeho všemocnosti,“ vysvětluje.
indie zastavila Bollywood
Podezřele nízká čísla nakažených hlásí Indie. Země s více než 1,3 miliardy obyvatel uvádí zatím pouhých 171 případů, tedy ještě méně než má například malé Lucembursko (údaje k 19. březnu). Jde ale pravděpodobně o fatální podcenění hrozby. Indie patří k hojně navštěvovaným státům, každý měsíc tam před příchodem pandemie přijížděl zhruba milion turistů.
Vláda jejich vstup zastavila až 13. března. Víc než 31 milionů Indů navíc pracuje mimo rodnou zemi, ti mohli domů vir také zavléct.
Nízký počet potvrzených případů tak jde zjevně na vrub minimálního testování.
Ještě v půli března Indie prováděla jen necelou stovku testů denně.
Například daleko menší Jižní Korea od začátku krize otestovala už téměř čtvrt milionu lidí.
Indický subkontinent má přitom zlověstně vhodné podmínky pro šíření viru. Jde o nejhustěji zalidněný region planety, víc než třetina obyvatel se tísní v přeplněných městech a kapacita zdravotnictví je nedostatečná. „Komunitní šíření je velmi pravděpodobné. Ale jediný způsob, jak získat jistotu, je přes rozsáhlejší testování,“ řekl televiznímu kanálu Al-Džazíra vědec Anant Bhan ze středoindického města Bhópál.
Koordinovanému postupu nenahrává ani to, že se indická federace skládá z 29 států a dalších administrativních jednotek, přičemž místní vlády mají velkou nezávislost v rozhodování. Prevence před koronavirem tak je zatím spíš sledem nesourodých a nekoordinovaných opatření v různých koutech země. V městě Ágra třeba zavřeli nejnavštěvovanější monument Tádž Mahal, v povodí Gangy byl zrušen tradiční náboženský rituál Ganga Aarti, největší filmová studia světa v Bollywoodu do konce března zastavila natáčení. Nejlidnatější město Bombaj posílá z letiště rovnou do karantény 26 tisíc Indů, kteří se v těchto dnech vracejí z práce v zemích Perského zálivu.
Kuba má prý účinný lék
Na západní polokouli patří k zemím s minimálním počtem nakažených Kuba. Pro odolání pandemii má dobré předpoklady.
Obyvatelé pro jednou těží z izolace, v níž je totalitní režim drží. Kubánci nemohou cestovat do zahraničí a v posledních měsících zároveň ubylo turistů mířících na ostrov, protože Spojené státy po krátkém uvolnění znovu zpřísnily vůči režimu sankce.
Nemoc ale nakonec na karibský ostrov zavlekla skupinka tří italských turistů, kteří byli po pozitivním testu 11. března umístěni do izolace v institutu tropické medicíny v Havaně. Jeden z Italů zemřel.
Ostrov má vedle geografické izolace výhodu v dobře kvalifikovaných lékařích, kteří mají zkušenosti s epidemiemi z misí, na něž je vláda dlouhodobě „pronajímá“ do Afriky a Jižní Ameriky. Kubánci v minulosti vyvinuli některé unikátní vakcíny a léky a nyní hledají lék proti koronaviru.
Prezident farmaceutické skupiny BioCubaFarma Eduardo Martínez Díaz uvedl, že Čína si zvolila pro boj s pandemií několik přípravků kubánské provenience, především Interferon Alpha 2B. „To je vlajková loď mezi kubánskými produkty,“ řekl Martínez s tím, že se lék prý už podílel na vyléčení 1500 Číňanů infikovaných koronavirem ve Wu-chanu. Čínské úřady vyhodnocují nasazení Interferonu i v porovnání s dalším experimentálním lékem remdesivir, který byl minulý týden schválen pro použití také u nás.
Bariéra hor nestačí, Bolívie jde do karantény
Geografická odlehlost se v době pandemie stala výhodou pro indiánskou Bolívii a Paraguay. Jsou to jediné dvě země amerického kontinentu bez přístupu k moři, od zbytku světa je dělí hradba andského pohoří a amazonský prales, od sebe vzájemně pak pustina Gran Chaco. Do Paraguaye navíc téměř nejezdí turisté, v Bolívii v posledních měsících poklesl turismus kvůli politickým nepokojům.
Obě země tak mají zatím jen po tuctu nakažených. Bolívie minulý týden navíc zavřela hranice, zastavila většinu mezinárodních letů a vyhlásila na 15 dní celonárodní karanténu. Podobně postupuje i Paraguay. Místní si udržují nadhled.
„Já léčím všechen kašel a nachlazení pitím maté z rostliny Wira citronu tak, jak nás léčily babičky,“ má jasno prodavačka Angelica Quisbertová v bolívijském městě El Alto, kterou citovala agentura Associated Press.
Afrika může zkolabovat
Posledním bílým místem na mapě světa zůstává z pohledu pandemie subsaharská Afrika. Nejlidnatější stát kontinentu -Nigérie s 204 miliony obyvatel - hlásila ve čtvrtek pouhých osm případů. Podobně jsou na tom všechny země regionu s výjimkou Jihoafrické republiky, která má už přes sto infikovaných.
Nízká čísla lze částečně vysvětlit tím, že do chudých zemí Afriky nejezdí mnoho cizinců, samotní Afričané málo cestují a pandemie dorazila ke břehům kontinentu se zpožděním oproti zbytku světa. Realitu ale zřejmě opět zkresluje nedostatečné testování. „Obávám se, že tu máme tikající časovanou bombu,“ uvedl v časopisu Science vědec Bruce Bassett z univerzity v Kapském Městě, který sbírá data o nemoci covid-19. Výhodou kontinentu sice je, že má mladou populaci - pouze třem procentům Afričanů je přes 65 let (v Číně je to 12 procent lidí, v nejhůře postižené Itálii dokonce 23 procent), tiché šíření viru ale může vést k nekontrolovanému růstu počtu nakažených a následnému kolapsu chatrného zdravotnictví afrických zemí. Navíc se vědci obávají, že koronavirus ohrozí miliony Afričanů oslabených virem HIV nebo tuberkulózou.
A ze zemí bohatého severu rozsáhlejší humanitární pomoc tentokrát čekat nelze. Evropa i Spojené státy momentálně zakoušejí svou vlastní katastrofu. 1
Země nejvíce zasažené koronavirem
Čína
itálie I 35 713
Írán 17 361
Španělsko 14 769
Německo 28 12 327
USA I 155 9464
Francie 264 H 9134
Jižní Korea 91 8565
Švýcarsko 33 I 3115
velká Británie 104 2626
zDROJ: WORLDOMETERs
(údaje k 19. březnu)
80 928
219 345
celkový počet lidí nakažených koronavirem ve světě.
8969
celkový počet mrtvých ve světě.
0 počet nakažených
# počet mrtvých
O autorovi| Tomáš Stingl, stingl@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU