Tento článek pro vás odemykáme ze sekce Premium
Poslední evropskou baštou vzdorující koronaviru byla Černá
Hora. Země nečekala na příchod nemoci a nekompromisní bariéry zavedla preventivně
– včas zavřela hranice, školy, restaurace i všechny obchody kromě potravin a
lékáren.
Přesto nakonec musela v půlce března potvrdit první dva
pozitivní testy. Virus přivezly dvě návštěvnice, které přijely 12 dní předtím z
USA a Španělska. Některým zemím se ovšem virus dál až podezřele vyhýbá.
Kim chce zůstat všemohoucí
V Asii je jednou z posledních zemí bez nového koronaviru
údajně Severní Korea. Dalo by se to vysvětlit izolací totalitního státu, kam
nikdo necestuje a který je vlastně v karanténě dlouhodobě.
Země ovšem sousedí s dvěma citelně zasaženými státy. Od
Jižní Koreje ji sice dělí čtyři kilometry široké demilitarizované pohraniční
pásmo, severní hranice s Čínou je ale více prostupná. Právě tam se měly ve
skutečnosti nakazit virem tisícovky vojáků KLDR. Uvedl to jihokorejský deník
Daily NK s odvoláním na zachycený vnitřní report severokorejské armády. „Zpráva
uvádí, že v lednu a únoru umřelo 180 vojáků a že v současnosti je asi 3700
vojáků v karanténě,“ napsal deník.
Aktivisté slaví. Koronavirus nás učí žít klimaticky šetrně, umře méně lidí na znečištění
Specialista na problematiku Korejského poloostrova Leszek
Buszynski se obává, že se diktatura Kim Čong-una může stát novým asijským
epicentrem nákazy. „Čtyřicet procent populace Severní Koreje trpí podvýživou,
což ji činí mimořádně zranitelnou,“ varoval Buszynski v Yahoo News Australia.
„Režim chce přesvědčit své lidi, že má všechno pod kontrolou. Jinak by to
znamenalo ztrátu reputace jeho všemocnosti,“ vysvětluje.
Indie zastavila Bollywood
Podezřele nízká čísla nakažených hlásí Indie. Země s více
než 1,3 miliardy obyvatel uvádí zatím pouhých 171 případů, tedy ještě méně, než
má například malé Lucembursko (údaje k 19. březnu). Jde ale pravděpodobně o
fatální podcenění hrozby. Indie patří k hojně navštěvovaným státům, každý měsíc
tam před příchodem pandemie přijížděl zhruba milion turistů. Vláda jejich vstup
zastavila až 13. března. Víc než 31 milionů Indů navíc pracuje mimo rodnou
zemi, ti mohli domů vir také zavléct.
Nízký počet potvrzených případů tak jde zjevně na vrub minimálního testování. Ještě v půli března Indie prováděla jen necelou stovku testů denně. Například daleko menší Jižní Korea od začátku krize otestovala už téměř čtvrt milionu lidí.
Indický subkontinent má přitom zlověstně vhodné podmínky pro
šíření viru. Jde o nejhustěji zalidněný region planety, víc než třetina
obyvatel se tísní v přeplněných městech a kapacita zdravotnictví je
nedostatečná. „Komunitní šíření je velmi pravděpodobné. Ale jediný způsob, jak
získat jistotu, je přes rozsáhlejší testování,“ řekl televiznímu kanálu
Al-Džazíra vědec Anant Bhan ze středoindického města Bhópál.
Koordinovanému postupu nenahrává ani to, že se indická
federace skládá z 29 států a dalších administrativních jednotek, přičemž místní
vlády mají velkou nezávislost v rozhodování. Prevence před koronavirem tak je
zatím spíš sledem nesourodých a nekoordinovaných opatření v různých koutech země.
V městě Ágra třeba zavřeli nejnavštěvovanější monument Tádž Mahal, v povodí
Gangy byl zrušen tradiční náboženský rituál Ganga Aarti, největší filmová
studia světa v Bollywoodu do konce března zastavila natáčení. Nejlidnatější
město Bombaj posílá z letiště rovnou do karantény 26 tisíc Indů, kteří se v
těchto dnech vracejí z práce v zemích Perského zálivu.
Kuba má prý účinný lék
Na západní polokouli patří k zemím s minimálním počtem
nakažených Kuba. Pro odolání pandemii má dobré předpoklady. Obyvatelé pro
jednou těží z izolace, v níž je totalitní režim drží. Kubánci nemohou cestovat
do zahraničí a v posledních měsících zároveň ubylo turistů mířících na ostrov,
protože Spojené státy po krátkém uvolnění znovu zpřísnily vůči režimu sankce.
Nemoc ale nakonec na karibský ostrov zavlekla skupinka tří
italských turistů, kteří byli po pozitivním testu 11. března umístěni do
izolace v institutu tropické medicíny v Havaně. Jeden z Italů zemřel.
Jako za války. Americká vláda žádá íránský lid, aby s ní sdílel informace o koronaviru
Ostrov má vedle geografické izolace výhodu v dobře kvalifikovaných
lékařích, kteří mají zkušenosti s epidemiemi z misí, na něž je vláda dlouhodobě
„pronajímá“ do Afriky a Jižní Ameriky. Kubánci v minulosti vyvinuli některé
unikátní vakcíny a léky a nyní hledají lék proti koronaviru.
Prezident farmaceutické skupiny BioCubaFarma Eduardo
Martínez Díaz uvedl, že Čína si zvolila pro boj s pandemií několik přípravků
kubánské provenience, především Interferon Alpha 2B. „To je vlajková loď mezi
kubánskými produkty,“ řekl Martínez s tím, že se lék prý už podílel na vyléčení
1500 Číňanů infikovaných koronavirem ve Wu-chanu. Čínské úřady vyhodnocují
nasazení Interferonu i v porovnání s dalším experimentálním lékem remdesivir,
který byl minulý týden schválen pro použití také u nás.
Bariéra hor nestačí, Bolívie jde do karantény
Geografická odlehlost se v době pandemie stala výhodou pro
indiánskou Bolívii a Paraguay. Jsou to jediné dvě země amerického kontinentu
bez přístupu k moři, od zbytku světa je dělí hradba andského pohoří a amazonský
prales, od sebe vzájemně pak pustina Gran Chaco. Do Paraguaye navíc téměř
nejezdí turisté, v Bolívii v posledních měsících poklesl turismus kvůli
politickým nepokojům.
Obě země tak mají zatím jen po tuctu nakažených. Bolívie
minulý týden navíc zavřela hranice, zastavila většinu mezinárodních letů a
vyhlásila na 15 dní celonárodní karanténu. Podobně postupuje i Paraguay.
Místní si udržují nadhled. „Já léčím všechen kašel a
nachlazení pitím maté z rostliny Wira citronu tak, jak nás léčily babičky,“ má
jasno prodavačka Angelica Quisbertová v bolívijském městě El Alto, kterou
citovala agentura Associated Press.
Afrika může zkolabovat
Posledním bílým místem na mapě světa zůstává z pohledu
pandemie subsaharská Afrika. Nejlidnatější stát kontinentu – Nigérie s 204
miliony obyvatel – hlásila ve čtvrtek pouhých osm případů. Podobně jsou na tom
všechny země regionu s výjimkou Jihoafrické republiky, která má už přes sto
infikovaných.
Nízká čísla lze částečně vysvětlit tím, že do chudých zemí
Afriky nejezdí mnoho cizinců, samotní Afričané málo cestují a pandemie dorazila
ke břehům kontinentu se zpožděním oproti zbytku světa. Realitu ale zřejmě opět
zkresluje nedostatečné testování. „Obávám se, že tu máme tikající časovanou
bombu,“ uvedl v časopisu Science vědec Bruce Bassett z univerzity v Kapském
Městě, který sbírá data o nemoci COVID-19. Výhodou kontinentu sice je, že má
mladou populaci – pouze třem procentům Afričanů je přes 65 let (v Číně je to 12
procent lidí, v nejhůře postižené Itálii dokonce 23 procent), tiché šíření viru
ale může vést k nekontrolovanému růstu počtu nakažených a následnému kolapsu
chatrného zdravotnictví afrických zemí. Navíc se vědci obávají, že koronavirus
ohrozí miliony Afričanů oslabených virem HIV nebo tuberkulózou.
A ze zemí bohatého severu rozsáhlejší humanitární pomoc
tentokrát čekat nelze. Evropa i Spojené státy momentálně zakoušejí svou vlastní
katastrofu.
