Kdo je nejbohatší na světě?

Slavný miliardář vděčí za své jmění mexickým politikům

Rčení „pro dobrotu na žebrotu“ zřejmě neplatí pro světově proslulého filantropa Carlose Slima - celým jménem Carlose Slima Haddada Aglamaza či krátce Carlose Slima Helú -, jehož rodiče pocházeli z Libanonu. Don Carlos se nedávno kromě filantropie proslavil i jako nejbohatší muž planety. Předstihl totiž dalšího známého filantropa (a multimiliardáře) Billa Gatese, jemuž v sedmdesátých letech minulého století otec koupil za pár dolarů počítačový software od chytřejších spolužáků. Slimovo prvenství bylo jen otázkou času, ale nezasvěcené šokovalo. Zprávu o tom v některých zemích neodsunula do pozadí ani masivní mediální kampaň iPhonu firmy Apple, jejímž je ostatně Slim od roku 1996 sice minoritním, ale významným akcionářem. Investice do Applu se ostatně jistou měrou podílela na Slimově zbohatnutí.
Nakoupil totiž velký balík akcií Applu krátce předtím, než společnost vypustila do světa první řadu barevných iMaků. Od té doby cena jejích akcií dosáhla závratné výše. Slim je nakupoval za 17 dolarů za kus a dnes je jejich hodnota přes sto třicet dolarů a stále roste.
Carlos Slim přijal zprávu o prvenství se sobě vlastní skromností a můžeme se domnívat, že starost o bližního a zodpovědnost nejbohatšího muže planety jen povzbudí k další filantropii.

První nebo druhý?

Sám Carlos Helú metodologii časopisu Forbes, který pravidelně uveřejňuje žebříček nejbohatších lidí, nedůvěřuje. Forbes jej ovšem stále řadí na druhé místo a postup mexického velkopodnikatele na první příčku předpovídá na začátek příštího roku. Do čela nejbohatších lidí na světě dosadil Slima mexický onlinový časopis Sentido Común přes své redaktory Eduarda Garciu a Marii Antonietu Uribeovou. Carlos Slim, který časopis ovládá, se zřejmě již nemohl dočkat nebo si vzal za vzor metody současného mexického prezidenta Felipa Calderóna. Ten v minulých mexických volbách překvapivě zvítězil, přestože jejich výsledek za přispění zahraničních expertů popřel veškeré matematické zákonitosti. Řečeno jinak, volby byly zfalšované.

Užitečné seznámení.

Koncem června se Carlos Slim setkal s nikaragujským prezidentem Danielem Ortegou a uzavřel s ním dohodu o investicích v hodnotě 250 milionů dolarů do telekomunikací v této zemi. Dále hovořili o spolupráci v oblasti energetiky, aniž by o ní byly zveřejněny nějaké podrobnosti.
Proč všechna česká periodika ignorovala významnou dohodu Slima s Ortegou, ale okamžitě převzala zprávu o Slimově primátu, je záhada. Většina zahraničních tiskovin jí totiž nevěnovala téměř žádnou pozornost či zaznamenala mezi krátkými zprávami jako perličku. Možná proto, že si čeští novináři informace dostatečně neověřují či nečtou zprávy až do konce.
Seznámit se však s Carlosem Slimem může být užitečné, protože bude-li mu sloužit zdraví, dříve nebo později začne pravděpodobně investovat i v Evropě, kde jinde než v oblasti telekomunikací. Ostatně již se o to letos neúspěšně pokusil v Itálii v případě italského Telekomu. Může nám to pomoci pochopit, co nás čeká. I srovnání Slima s Gatesem však může být užitečné.

Slim a Gates.

Carlos Slim je osmašedesátiletý podnikatel starého typu. A sám o sobě prohlašuje: „Mám už nějakou dobu laptop, ale ještě jsem ho ani neotevřel. Jsem papírový, nikoli elektronický člověk.“ Má však také dobrou intuici (často bývá v této věci srovnáván s Warrenem Buffettem), dokáže uzavírat krátkodobé účelové aliance, diverzifikovat svůj majetek a restrukturalizovat podniky, aby byly výkonnější. Podle Slima „není cílem vyměnit v podnicích celá jejich vedení, ale učinit je kompaktnější a co nejvíce zredukovat počet manažerů“.
Dnes už také postarší Bill Gates je naopak vzorem mladého podnikatele v moderních informačních technologiích, který však už má zenit za sebou a jenž prosazuje své představy silou. Chybějí mu právě přednosti dona Carlose. Zdá se, že ze srovnání dvou nejbohatších lidí na světě vychází lépe spíše podnikatel starého typu Slim, který tvrdí: „Lidé možná nejvíce chybují v tom, že obchodníci starého typu jsou nemoderní. Ve skutečnosti však jsou důležitou součástí dnešní civilizace. Někteří podnikatelé zavádějí e-obchody a domnívají se, že cihel již není třeba. Opak je však pravdou.“

Počátky podnikání.

Až do začátku devadesátých let byl don Carlos v podstatě neznámým podnikatelem - jedním z mnoha, kteří za několik milionů dolarů koupili neprosperující podnik, učinili jej výdělečným a obratem se ziskem prodali. Zvrat v jeho kariéře proběhl v roce 1990, kdy se mu podařilo zprivatizovat nefungující a prodělečnou mexickou státní telekomunikační společnost Telmex. Obratem ji proměnil v sice stejně nefungující, ale výdělečnou a takovou zůstala dodnes. Vzhledem k monopolnímu postavení Telmexu v zemi k tomu nebylo třeba žádných zvláštních schopnosti, těch snad bylo třeba jen k jejímu nákupu.
Bylo to totiž právě v době, kdy se v letech 1988 až 1994 dostal k moci Carlos Salinas de Gortari - Mexiko opravdu nemá na prezidenty štěstí. Ten se proslavil korupcí a vraždami, a proto se nakonec musel uchýlit na Kubu pod ochranu Fidela Castra, který jej jako svého přítele odmítl vydat. Zřejmě tedy jen shodou okolností v privatizační soutěži zvítězil Slim. Byl jediným z mnoha zájemců o Telmex, který splnil dodatečně až po uzávěrce stanovenou podmínku.

Filantropie.

Slimovými hlavními filantropickými zásadami jsou za prvé to, že se chudým nesmí dávat nic zadarmo, a za druhé, že žádný chudý není tak chudý, aby mu nešlo něco prodat. A Slim říká: „Bohatství je jako orchidej, můžete sdílet její květy, nikoli však celou rostlinu. Chudobu nelze řešit dary, charitou ani veřejnými výdaji.“
Slimova filantropie v posledních letech má zřejmě jediný důvod: získat na svou stranu veřejné mínění. Většina ze Slimových výdajů na charitu je určena na školství a zdravotnictví a jde z peněz telekomunikační společnosti Telmex prostřednictvím Nadace Telmex. Telmex sice tvoří hlavní, ale zároveň nejzranitelnější část Slimova finančního impéria.

Negativní vliv na ekonomiku.

Již několik let zaznívají v Mexiku hlasy, které žádají znárodnění telekomunikačních služeb, aby začaly fungovat a byly přístupné širokým vrstvám lidí. Mít dnes v Mexiku telefon je přepych, protože poplatky za něj neustále rostou a mzdy klesají. Mexické telekomunikační služby patří podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) k nejdražším na světě. A totéž platí nejen o mobilních telefonech, jež je nejlepší nepoužívat, ale i o internetovém připojení, které je omezené a drahé. Proto Slimovi pozvolna vzniká konkurence. Před několika lety musel Telmex zrušit monopol na telefonické služby. Lze se však domnívat, že Slim bude naléhat na současného prezidenta Felipa Calderona, aby vzniku konkurence administrativně bránil, jinak řečeno, aby omezil přípravu opatření, která ji umožní. Na jedné straně se mluví o tom, že růst ceny akcií na mexické burze vypovídá o zdravé ekonomice země. Její index od roku 2002 vzrostl čtyřnásobně a mnoho podnikatelů, kteří se rozhodli na ní zhodnotit své podniky, zbohatlo - vedle Slima i Germán Larrea, Ricardo Salinas Pliego a Alberto Baillères. Na druhé straně se tvrdí, že růst akcií způsobila právě malá konkurenceschopnost, což mexické hospodářství ničí. Denisse Dresser z Nezávislého technologického institutu ve městě Mexiko o tom říká: „Neustále roste počet lidí, kteří si myslí, že Slimovy pokusy blokovat konkurenci ničí mexickou ekonomiku.“
Navíc je třeba si uvědomit, že v Mexiku neexistují státní daně, a i proto Slimova dobročinnost vyvolává ještě větší dojem.

Hodnota majetku.

Dnes tvoří Slimovo finanční impérium především mexická telekomunikační společnost Telmex, mexická firma pro mobilní telefony Telcel, telekomunikační společnost América Movil fungující v celé Latinské Americe, banka Inbursa, Televisa, která natáčí televizní pořady, nízkonákladová letecká společnost Volaris a Grupo Carso sdružující různé obchodní a výrobní firmy, z nichž jedna proslula v poslední době dovozem levných tradičních mexických tortill do země z Asie. Časopis Sentido Común odhadl celkovou hodnotu Slimova majetku v současné době asi na 68 miliard dolarů. Jde však o číslo, které může doznat rychlých změn oběma směry. Je totiž třeba si uvědomit, že převážná část Slimových zisků je generována v Mexiku. Jeho jmění tedy záleží na tom, zda i nadále dokáže udržet monopolní postavení svých, především telekomunikačních společností v Mexiku, a tedy i nepřiměřeně vysoké ceny za jejich služby. A to je především záležitost politická. Podnikatel Slim totiž nepatří k lidem, kteří by chtěli a mohli soupeřit kvalitou a cenou, lépe se mu bohatne na prázdném tržišti.