Občas se stane, že se politik naštve kvůli zprávě, která vyjde v novinách.
Před pár dny se to stalo ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Logické pak je, že se ministr ozve a zprávu se snaží vyvrátit. Mládek to chtěl také udělat. Chtěl nahlas říci, že zůstává ministrem průmyslu a že státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, mimochodem nový člen ČSSD, jeho pozici neohrožuje.
Jenže smůla. Nikdo z tiskových stratégů ČSSD Mládkovi nepomohl. Naopak mu vedení strany podle zdroje Palubního deníku dalo najevo, ať raději mlčí. Ministra to namíchlo, ale to je asi tak všechno, co mohl dělat. Existují v zásadě dvě vysvětlení téhle prekérní situace. Buď se stane Tomáš Prouza ministrem průmyslu a obchodu, na což by Palubní deník nevsadil ani euro, nebo dostali v ČSSD rozum. Existuje totiž rčení o jedné věci, ve které když se člověk porýpe, je ještě horší, než když ji nechá být.
VLHKO V OLOMOUCI
Odškodnění a omluva státu třem exposlancům ODS opět zvedla adrenalin účastníků kauzy Jany Nagyové Nečasové. Vrchní státní zastupitelství vzápětí po zveřejnění zprávy o poslancích pustilo do médií fungl nové obvinění Nagyové z daňového úniku, jehož podstatou je nezdanění drahých dárků. To je ale dost slabá náplast na to, že podle zdrojů Palubního deníku v omluvě exposlancům stojí, že „stát se omlouvá za nezákonný postup Vrchního státního zastupitelství v Olomouci“. Když totiž strážce zákonnosti postupuje nezákonně, mělo by se to asi řešit. A vrabci na pankráckých střechách do jarního počasí dokonce švitořili cosi o tom, že ministr spravedlnosti skutečně zvažuje kárnou žalobu na Iva Ištvana a jeho spolupučisty. Ti se nyní docela potí v již skoro dva roky dlouhé důkazní nouzi i v dalších částech kauzy.
ČESTNÝ PŘEDSEDA PŘÁTEL ZÁPADNÍ SAHARY
Minulou středu proběhlo v tichosti na pražském Žižkově jednání Českomarockého spolku přátelství a spolupráce. Klíčovým bodem bylo zvolení ministra ? nancí Andreje Babiše čestným předsedou. Jak známo, Babiš jako zaměstnanec podniku zahraničního obchodu Petrimex v Maroku působil. Jednání neproběhlo bez emocí, Babiš se však nakonec čestným předsedou spolku stal. Palubní deník zjistil, že vůle k zvolení Babiše byla malá. „Ale vyšli vstříc přání marocké velvyslankyně Její Excelence Souriye Otmani. Bude to pro ni velké plus, že je v úzkém kontaktu s ministrem ? nancí České republiky,“ zachytil reakci Palubní deník. Jeden z členů spolku byl výsledkem hlasování natolik rozladěn, že oznámil rezignaci na své členství. Do Maroka, kde pracoval tři roky, byl Babiš vyslán v roce 1985. Podobné posty se dávaly zásadně za odměnu a pouze velmi prověřeným a ke komunistickému režimu loajálním lidem. Také proto se o Babiše zajímala StB.
„Příslušníci StB pracovali hlavně systémem pozvání na kafe a zjišťování informací, jestli náhodou někdo nebere provize od dodavatelů; fungovali úplně stejně jako dnešní BIS. Ekonomická StB byla jiná než ta, která perzekvovala lidi, nedovolila jim cestovat nebo studovat. Poprvé jsem zjistil, že i jiná StB existuje, v roce 1980, kdy mi můj šéf zavolal a řekl, že mně budou volat nějací policisté z ‚februárky‘ a něco chtějí ohledně syrských fosfátů. Bylo mi asi 26 let, když mě předvolali, a protože jsem věděl, že se jedná o problém dovozu syrských fosfátů, pečlivě jsem si připravil analýzu, proč tyto fosfáty nedovážíme – byly nekvalitní a v našich chemičkách nepoužitelné,“ zavzpomínal král českého střetu zájmů na doby minulé. A třeba se mu díky nové funkci podaří sehnat slevu na kvalitní marocké fosfáty pro své chemičky.
MOTOROVÁ KÁČA
Na Šumavě má být klid. Když teď do tamních hvozdů spadlo už druhé soukromé letadlo za posledních sedm měsíců, ukázalo se, že nadšené aviatiky v oblasti nic neomezuje.
Žádný zákon ani vyhláška. Létat mohou, kde a jak chtějí. Zákaz platí jen na vyhlídkové lety, ty ale stejně nikdo v Česku o? ciálně nepořádá, protože EU na ně stanovila přísná bezpečnostní pravidla, která nechce nikdo platit a plnit. Správci parku se proto rozhodli, že navrhnou ministru životního prostředí, aby s ohledem na výšku a místo nechal omezit všechny druhy přeletů. Palubní deník se teď zamýšlí nad tím, jak se asi musí cítit lyžařka Kateřina Neumannová. Zatímco motory letadel mohou plašit nebohé tetřevy a další havěť, ona měla potíže, když v roce 2006 trénovala na cestě, kde je údajně mohla svým hlasitým oddechováním vylekat. Palubní deník nechce spekulovat o funění Kateřiny Neumannové, ale motor letadla podle všeho nepřeheká.
