E n e r g e t i c k é s t r o j í r e n s t v í
Elektrárny, teplárny a další energetická zařízení v Evropě jsou dodavatelskou doménou několika hlavních koncernů - švýcarsko-švédského ABB, německého Siemense a francouzského Alstomu.
Významné aktivity v energetickém strojírenství na evropském trhu mají kromě dominantních dodavatelů, jako jsou ABB, Siemens, Alstom a pochopitelně i český obr v oboru - Škoda Plzeň, také další firmy, například finská IVO Power Engineering (od letošního roku přejmenovaná na Fortum Engineering) nebo německá RWE. Všechny rozvíjejí aktivity také v České republice.
V první lize ABB
V dodávkách energetických zařízení patří mezinárodní elektroinženýrská společnost ABB Group v Evropě (i ve světě) do první ligy. Podle údajů uveřejněných na nedávné tiskové konferenci v Curychu její čistý zisk za rok 1998 vzrostl o 1,3 miliardy USD, což odráží zejména výsledky programu snižování nákladů. Obrat koncernu klesl o jedno procento na 30,87 miliardy USD, ale při zohlednění akvizic, fúzí a pohybu devizových kursů byl celkově vyšší o osm procent.
K lepším výsledkům podle vyjádření představitelů firmy přispěly zejména dodávky zařízení pro výrobu a přenos elektrické energie. Ty mají podle očekávání přinést firmě dobré výsledky také v letošním roce.
Z regionálního pohledu byly pro firmu nejziskovějšími zeměmi Švédsko, Norsko, Finsko, Švýcarsko, Německo a Spojené státy, a to i ve zmíněném segmentu energetického strojírenství. V Asii byla v důsledku ekonomické krize situace horší. Zisky měla společnost ABB vyšší jen v Číně, kde má obrovské zakázky (a nejen v energetickém sektoru). Důležité pro ni byly proto i některé velké projekty na Středním východě, především v Saúdské Arábii.
Koncern se úspěšně v devadesátých letech „rozjel ve střední a východní Evropě. I přes hlubokou krizi v Rusku na tamním trhu setrvává. Podle vyjádření prezidenta společnosti ABB Gorana Lindahla prý stojí za to si v zemi s tak obrovskými zdroji surovin počkat na nové investiční možnosti.
V České republice se pro ABB největším kontraktem stala dodávka pro Energetické centrum Kladno. Stoprocentní česká dcera - ABB Energetické systémy - se tam jako generální dodavatel podílí zhruba osmi miliardami korun na výstavbě zdroje energie a tepla o výkonu 350 MW. Do plného provozu má přijít během letošního roku, nejpozději do ledna 2000.
Koncern se i přes nepříznivou ekonomickou situaci ve světě neobává budoucnosti. Prezident ABB Goran Lindahl očekává v letošním roce opětný růst poptávky především v segmentu zařízení pro výrobu, přenos a rozvod elektrické energie. Zájem podle něj bude zvláště o plynové elektrárny. Pokud jde o regionální vyhlídky, ABB očekává pro sebe pomalejší růst poptávky v Severní Americe a nejistou situaci v Latinské Americe a v Asii.
Ani energetickému strojírenství se nevyhnula globalizace - i když v menší míře než třeba v jiných odvětvích. Také švýcarsko-švédský gigant zažil fúze a akvizice, ale současně se také některých provozů zbavoval. To vše v rámci úsporných opatření. Firma realizovala několik akvizicí se společnostmi působícími v oboru automatizace. Jedna z největších se týkala společnosti Elsag Bailey. Na druhé straně se koncern ABB zbavil akcií, jež měl ve firmě Adtranz. V loňském roce odprodal celkem deset podniků a dva mají být ještě nabídnuty na prodej v prvním pololetí letošního roku.
V rámci restrukturalizace a úsporných opatření se počet zaměstnanců společnosti k 1. lednu 1998 snížil o 12 600 osob, což znamená, že bylo propuštěno o 200 zaměstnanců více, než se původně plánovalo.
Za zmínku stojí, že společnost ABB v minulých dnech informovala o své plné integraci. Toto mezinárodní seskupení (které vzniklo už před deseti lety fúzí švédské Asea a švýcarské Brown Boveri) totiž konečně schválilo společnou unifikovanou akcii ABB, která nahradí dosavadní čtyři druhy akcií dřívější švédské a švýcarské společnosti, které měly doposud různé nominální hodnoty a různá hlasovací práva.
Specialista na jádro
Německý elektrotechnický a elektronický gigant Siemens je v Evropě jedním z nejvážnějších konkurentů firmy ABB.
V devadesátých letech se začal výrazně zajímat o jadernou energetiku, lépe řečeno o modernizaci nejstarších jaderných tlakovodních reaktorů sovětské koncepce, které tvoří pilíř východoevropské energetiky. Zároveň však v lecčems neodpovídají standardům mezinárodní bezpečnosti, a proto zakázky na bezpečnostní systémy a další technologie pro elektrárny, které pracují s reaktory typu VVER 440 i VVER, 1000 se staly pro německou firmu velmi lukrativní.
Siemens prakticky realizuje modernizaci většiny jaderných elektráren v tomto regionu, v němž se jádro stalo už v minulosti významným zdrojem výroby elektřiny. Firma tak může spolehlivě počítat se zakázkami v zemích bývalého SSSR, kde se například na Ukrajině v jaderných elektrárnách vyrábí až 46 procent veškeré elektřiny. Podobně je tomu také v Pobaltí, v Maďarsku a Bulharsku. Tam všude má šanci získat zakázky. Dlužno říci, že modernizace těchto elektráren, pokud jde o investiční náročnost, odborníci přirovnávají k výstavbě nové jaderné elektrárny.
Řadu aktivit má Siemes také v klasické energetice. Založil ve střední a východní Evropě několik společných podniků - například v Moskvě s výrobcem zařízení pro elektrárny na pevná paliva nebo v Petrohradu s výrobcem velkých plynových turbín. Má také většinový podíl v maďarské firmě Erökar v Budapešti, která provádí servis pro elektrárny a vyrábí pro ně některé komponenty.
Za své největší zakázky v evropských postkomunistických zemích považuje, jak týdeníku EURO sdělilo tiskové oddělení firmy, probíhající výstavbu dvou elektráren s kombinovaným cyklem v Rusku, dodávky plynových turbín pro maďarské elektrárny Dunamenti a Lörinci a modernizaci tamní elektrárny Matra. Za svou nejvýznamnější dodávku v ČR označil Siemens plynovou turbínu pro městskou teplárnu v Brně, na Slovensku elektrárnu s kombinovaným cyklem v Bratislavě, a na Ukrajině modernizaci elektrárny Smijev.
V České republice od roku 1990 Siemens investoval (ve všech segmentech svého podnikání) celkem devět miliard korun. Jak týdeníku EURO řekl generální ředitel českého zastoupení Pavel Kafka, pokud by se koncernu podařilo získat vládní investiční pobídky, mají jeho společnosti v úmyslu v naší republice inves-tovat v příštích pěti letech dalších 5,5 miliardy Kč. Nejnovější investici v ČR v oboru energetických zařízení ohlásila firma Siemens Elektromotory letos začátkem února, a to ve výši 200 milionů korun v závodě Mohelnice. Její celkové investice od vstupu do tohoto závodu v roce 1994 dosáhly zhruba 940 milionů Kč.
Alstom chce přitvrdit
Alstom jako člen konsorcia, kterému vévodí Electricité de France, je dalším významným světovým výrobcem zařízení pro přenos a distribuci elektrické energie včetně řídících a ochranných systémů jaderných elektráren.
Záměrem firmy podle vyjádření jejího pražského zastoupení je ještě razantněji proniknout na středoevropský trh. V Polsku firma loni koupila závod na výrobu nízkonapěťových relé, v Rusku založila podnik na dodávku generátorů a motorů a její dcera Alstom Dresden tam získala zakázku za 30,2 milionu DEM na dodávku zapouzdřené rozvodny. Na Ukrajině dodala rozvaděče pro hydroelektrárny na Dněpru a realizuje tam významnou zakázku od místní firmy Ukreněrgo na dodávku zařízení pro celou přenosovou síť Ukrajiny. V Maďarsku uvedla do provozu centrální mezisklad vyhořelého paliva v jaderné elektrárně Pakš a vlastní tam i několik závodů vyrábějících energetická zařízení. Něco málo investovala také v Rumunsku.
V České republice k nejvýznamnějším zakázkám Alstomu patří dodávka dvou spalovacích turbín pro paroplynovou elektrárnu ve Vřesové a paroplynová jednotka v Teplárně Ústí, která začala nabíhat do provozu koncem loňského roku. Připravuje také dodávku dvou plynových turbín pro paroplynovou elektrárnu v Teplárně Kyjov.
Podle vyjádření pražského zastoupení obsadil Alstom co do počtu instalovaných a nakontrahovaných megawatů v plynových turbínách kolem šedesáti procent českého trhu. Stejně jako ABB či Siemens dává Alstom značný prostor pro dodávky českých strojírenských a elektrotechnických subdodavatelů. Inicioval také dodávky strojírenských výrobků do západní Evropy - například tlakových částí kotlů z ČKD Dukla a Vítkovice.
Snaží se i Finové
Méně rozsáhlé, ale rovněž významné aktivity má v Evropě v energetickém strojírenství finská společnost IVO Power Engineering, od ledna působící pod novým názvem Fortum Engineering. Specializuje se na dodávky investičních celků pro oblast výroby a rozvodu elektrické energie a tepla především formou „na klíč . Její aktivity směřují zejména do Skandinávie, Pobaltí, České republiky, Polska, Maďarska, Rumunska a v západní Evropě je v poslední době nejaktivnější v Británii. Rozsáhlé aktivity má také v jaderné energetice. Asistovala mimo jiné při stavbě finské jaderné elektrárny Loviisa.
Obrat společnosti dosáhl v roce 1998 podle zatím nepotvrzených odhadů 400 milionů USD. Jeho dvě třetiny vytváří mimo území Finska. Za zmínku stojí, že realizovala výstavbu první teplárny s paroplynovým cyklem v Evropě (ve Finsku) a největší teplárnu na světě spalující více paliv (rovněž ve Finsku).
V Polsku uzavřela kontrakt za 40 milionů USD na dodávku teplárenského bloku o elektrickém výkonu 37 MW a dodávce tepla 70 MW pro společnost EC Tychy (do provozu bude uveden v roce 2000). Dodává také zařízení na odsíření elektrárny Kozienice nedaleko Varšavy. V minulých letech v Polsku realizovala společně s japonskou Hitachi rovněž projekty na snižování emisí oxidu dusíku. V Maďarsku je od roku 1995 a operuje tam ve spolupráci se společností ETV-Eröterv, která se specializuje na energetické inženýrství. V Rumunsku pracuje na zakázce místní elektrárenské společnosti Renel. Jde o rekonstrukci spalovacích systémů elektráren Iasi a Suceva.
Své mezinárodní zkušenosti uplatňuje také v České republice. Kromě menších realizovala dva významné projekty, a sice odsiřovací zařízení pro ČEZ v elektrárně Chvaletice a stavbu nového teplárenského bloku v teplárně Olomouc.
