Kdo má rád matiku?

11. 6. 2018

Najít lidi, kteří mají rádi matematiku, je s trochou nadsázky skoro stejně těžké, jak najít ty, kteří se těší na návštěvy u dentisty. Ale jak se dočtete uvnitř týdeníku Euro, jde hlavně o to, jak se matematika vyučuje. Máte zastánce klasického přístupu, kteří se domnívají, že nelze spoléhat na přirozenou zvídavost a soutěživost dětí, ale na metody, které přivedly kdysi k numerické gramotnosti předchozí generace. Když se přitom podíváte na mezinárodní srovnání schopností zvládat početní úkony u českých „dospěláků“, včetně dnešních důchodců, zjistíte, že zdaleka nedopadáme nejhůře, takový lepší průměr vyspělých zemí. Ve srovnávacích studiích u patnáctiletých už jsme sotva průměrní, zatímco na špici jsou Singapur a Japonsko, proslulé vysokými nároky na žáka. Na třetím místě je Estonsko, což není bohatší země než my, jenže o vzdělání nekecají, připlatili si na něj větším dílem veřejných rozpočtů a drží prapor neselektivního všeobecného školství.

Jak se bude matika konkrétně učit, to bych nechal na profesionálech, ale opravdu mě zaujal rozhovor na toto téma s Milanem Hejným. Když někdo najde paralely mezi matematikou a klasickou hudbou, stojí to za přečtení. Jenom aby se nám experti nesežrali navzájem…

O pohlcení dravých ryb opravdickými žraloky je další článek, tentokrát o pronikání FlixBusu do zdejších vod, dosud ovládaných místním autobusovým candátem Radimem Jančurou, který si stěžuje na predátorské praktiky konkurenta přímo v Bruselu. Z rozhovoru se spoluzakladatelem firmy Andrém Schwämmleinem se dozvíte docela dost o jejich obchodním modelu, který musejí mít investoři rádi, protože je „asset light“, bez vlastního vozového parku. Ten je v majetku partnerů, kterým Flixbus dodává rezervační systém, práci s daty a marketing. Přitom nijak netají, že zaváděcí ceny nemají za cíl pokrýt plné ekonomické náklady, ale získat tržní podíl, což je přesně to, co Jančurovi vadí. Jaký div, sám to zná nejlíp. Jenže Česko není Německo, kde jsou vzdálenosti podstatně delší a na nich rychlému vlakovému spojení v režii mocné Deutsche Bahn nemohou autobusy konkurovat časově ani náhodou, ale pouze cenou. Takže logický další krok je využít vlaků českého LeoExpressu na německé trati BerlínStuttgart. Takže na kolejích i silnicích, a nejen u nás, bude ještě veselo.

Méně radostné myšlenky najdete v eseji o vývoji české politiky v posledních pěti letech, koneckonců máme tady výročí návštěvy těžkooděnců ve Strakovce a takovou příležitost nemůžeme jen tak pominout.

Překvapivě dobré výkony předvádí český export hraček, který sází na mechaniku, dřevo atradiční „retro“ výrobky, aje největší v Evropě. Dost možná, že vyhnutí se přímému souboji s Číňanem je to pravé umění, které by pochválil samotný Sun C‘. A ten o tom něco věděl. •