Třením ve strojích přicházejí státy až o dvě procenta HDP
Nabídnout malým a středním firmám vývoj produktů od koncepčního návrhu a designu až po prototyp je cílem jedné z pěti divizí střediska excelence NETME Centre. Strojírenský projekt za 767 milionů korun se rodí na Fakultě strojního inženýrství (FSI) VUT v Brně a fungovat má do čtyř let. „Je to skutečně velká šance. Rádi bychom získávali až 25 či 30 procent prostředků ze smluvního výzkumu, což je i ve světě extrémně vysoké číslo. V současnosti náš ústav takto získává asi deset procent peněz a právě díky šířce působnosti nového střediska by měl objem prostředků vzrůst,“ řekl týdeníku EURO Martin Hartl, vedoucí jedné z pěti divizí NETME, která se zaměřuje na virtuální navrhování a zkušebnictví. Další čtyři se mají věnovat efektivní energetice, mechatronice, progresivním kovovým materiálům i konstruování letadel a aut.
Od kulmy po motorky
„NETME Centre je prvním infrastrukturním projektem schváleným v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedním z hlavních cílů je více otevřít výzkumné instituce spolupráci s průmyslem. Ambicí je i určitá komercionalizace výzkumné práce. Zárukou vysoké úrovně je přitom zapojení špičkových vědeckých týmů, jejichž činnost by bez zázemí univerzity nebyla v daném rozsahu možná,“ vysvětluje finanční manažer centra Michal Šedivý.
Ústav konstruování FSI VUT v Brně, z nějž se spolu s Ústavem mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky pátá divize rekrutuje, má k průmyslu blízko. Spolupracoval s firmami ŽĎAS, Visteon-Autopal, GCE, LAC (pece) nebo Blata, pro kterou zpracoval analýzu hlukových emisí motocyklů. „Činnost naší divize bude zaměřena na poskytování komplexních služeb při vývoji nových produktů – dejme tomu od kulmy či dveří po kamerové televizní jeřáby nebo převodovky. Umíme pokrýt všechny fáze vývoje nových produktů: od sběru informací, přes koncepční studie a konstrukční řešení až k výrobě prototypů; zabýváme se i průmyslovým designem. Své služby chceme nabídnout především malým a středním podnikům, které nemají vlastní vývojová oddělení,“ říká Hartl. Vědecko-výzkumné aktivity centra jsou směřovány k počítačovému navrhování a numerickým simulacím (Virtual Prototyping and Testing) nebo pokročilým technickým experimentům.
Tribologie nezkoumá divochy
Divize je rozdělena na několik sekcí: optickou diagnostiku, vibroakustiku, konstrukci prototypů nebo tribologii. Tribologii? Ne, nejde o nauku o divošských kmenech (tribes), ale o vědu zabývající se třením, mazáním a opotřebením. „Historie našeho oboru sahá do roku 1966, kdy ve Velké Británii zjistili, že v důsledku nevhodného mazání a kontaktů mezi povrchy přijde hospodářství asi o jedno procento HDP ročně,“ vypráví Hartl a dává příklad z Pekingu. S tamní univerzitou vědci z VUT dlouhodobě spolupracují: „Jsou tam více než čtyři miliony aut. Když vám řeknu, že každé z nich ušetří po zlepšení konstrukce díky nižšímu tření pár decilitrů benzinu na sto kilometrů, je zřejmé, o jak obrovské úspory jde.“
Totéž se týká vlaků, ale i všech ostatních strojů, bez nichž se člověk 21. století neobejde. Kolik peněz se „drhnutím“ ztratí v Česku? Dle tribologa, jenž se nedávno podílel na překladu důležité Shigleyho učebnice konstruování strojů, se světové odhady obecně pohybují mezi 1,3 až šesti procenty HDP, přičemž v Česku to nebude o moc jiné.
Japonec do Brna?
Návrhy lepších třecích povrchů či ložisek s mazacími „minikapsami“ se nezabývá kdekdo. Vůbec nejlépe to prý dělají na londýnské Imperial College nebo na univerzitách v Leedsu a Lyonu. „V tom, nač se specializujeme, patří náš ústav – bez nějakého chlubení – mezi deset nejlepších na světě,“ tvrdí Hartl, jenž s kolegou Ivanem Křupkou a dalšími publikuje v prestižních zahraničních periodikách. Celkově má NETME nakoupit technologie a přístroje za asi 300 milionů, ale u vědy jde hlavně o chytré mozky. Kvalitní doktorandy.
Ústav konstruování jich má nyní dvacet, počet by se měl po roce 2014 navýšit. Dle informací týdeníku EURO se vážně jedná o příchodu japonského profesora, který by v budoucnu měl dostat příležitost ke zbudování mezinárodního týmu třeba včetně Indů či Číňanů. Už dnes v ústavu pracuje syrský vědec. Výzvou je i biotribologie – nedávno americké vědce zaujaly stavba těla a um ještěrek, jejichž skvělé přilnavosti tlapek hodlá využít armáda k vývoji malinkých šplhavých robotů.
Fakultní top kvalita
„Vybírali jsme do NETME Centre to nejlepší, co na fakultě máme a v čem jsou doloženy i vynikající výsledky včetně firemní spolupráce. Projekt jsme připravovali asi tři a půl roku s tím, že využití operačního programu z EU může mít pro školu strategický význam. Je to velký vklad pro další generaci, motivace pro mladé,“ dodává Petr Stehlík, duchovní otec a řešitel, jenž stál u projektu od prvotní myšlenky až po její realizaci. A ta se začíná přibližovat.
