Již dříve bylo Rakousko ekonomikou silně
protekcionistickou. Zesiluje teď po koronakrizi preference domácích firem?
Rakušané jsou skutečně velcí patrioti a často upřednostňují
domácí produkty před zahraničními. Velmi patrné je to třeba v potravinářství. V
souvislosti s koronakrizí se tento trend ještě umocnil. Rakouští vládní
představitelé pravidelně vyzývají občany, aby nakupovali místní produkty od
regionálních výrobců, podpořili tak restart ekonomiky a pomohli uchovat
pracovní místa.
Do iniciativy se zapojila i Rakouská hospodářská komora,
která prostřednictvím plakátů nebo reklam ve sdělovacích prostředcích nabádá
Rakušany, aby nakupovali domácí zboží. Vídeňským obchodům například rozdává
nálepky na výlohy se sloganem „Wer Wien liebt, kauft in Wien ein“ (Kdo miluje
Vídeň, nakupuje ve Vídni). Snaží se tím nalákat zákazníky zpět do místních
kamenných obchodů a bojovat tak i proti zahraniční online konkurenci.
Právě online prodej zaznamenal ale během krize v Rakousku
obrovský boom.
Ano, jenomže asi jen polovina tržeb skončila u čistě rakouských prodejců. Ministryně hospodářství Margarete Schramböcková se tak v reakci na tento trend zaměřila na oblast e-commerce a podporu digitalizace rakouských obchodníků. Těm ministerstvo nabízí nejrůznější bezplatná školení ohledně zřízení a provozu vlastního e-shopu nebo i možnost prodeje přes hromadné online tržiště, které stát nově zřídil. Schramböcková se snaží motivovat Rakušany, aby upřednostňovali domácí e-shopy, a razí heslo „Kauft lokal, das geht auch digital“ (Nakupujte lokálně, jde to i digitálně).
Jaká je aktuálně situace českých pendlerů cestujících za
prací přes hranice z Čech a Moravy?
Pravidla pro pohyb pendlerů mezi Českou republikou a
Rakouskem se několikrát upravovala. Rakousko velmi stálo o to, aby měli
přeshraniční pracovníci možnost vstoupit do země, protože je na nich v řadě
odvětví, jako jsou pečovatelské služby nebo zdravotnictví, dost závislé.
Pravidelně sem za prací jezdí kolem 12 tisíc Čechů, kteří kromě již zmíněných
oborů působí často i v gastronomii, potravinářství nebo stavebnictví. Aktuálně
už jsou hranice na obou stranách otevřeny bez omezení a pohybu pendlerů tedy
nic nebrání.
Rakouská ekonomika stojí daleko víc než ta česká na
turistickém průmyslu, který byl těžce postižen. Jaký se očekává vývoj během
letní sezony?
Turismus je skutečně pro místní hospodářství velmi důležitý.
Tvoří přes 15 procent HDP, což Rakousko v rámci Evropské unie řadí na pátou
příčku za země jako Portugalsko nebo Řecko. Vlivem koronavirové pandemie trpěl
právě turismus nejvíce. Lyžařská sezona musela být předčasně ukončena, veškerá
ubytovací i gastronomická zařízení byla přes dva měsíce zcela uzavřena a
nezaměstnanost v turistickém odvětví narostla o 130 procent.
I proto provozovatelé hotelů a turistických zařízení tlačili
na vládu, aby co nejdříve omezení zmírnila a také aby otevřela hranice alespoň
s Německem. Němečtí turisté totiž tvoří více než polovinu jejich obratu.
Hotely jsou teď zase otevřeny?
Od konce května mohou všechny provozy zase fungovat, ale řada
z nich i přesto zůstává uzavřena. Patrné je to například v centru Vídně, kde se
majitelům nevyplatí provoz obnovit, protože ve městě chybějí zahraniční
turisté, kteří tvořili velkou část zákazníků. Všichni doufají, že díky
hromadnému otevírání hranic v Evropě by mohla letní sezona přinést oživení.
Hodně vsází také na domácí klientelu. I ministryně turismu Elisabeth Köstingerová zdůrazňuje, že je letos ideální příležitost k objevování své vlasti. Má v plánu investovat 40 milionů eur do propagace Rakouska jako místa pro dovolenou, a to nejen pro domácí, ale i zahraniční hosty.
Julie Havlová |
Je absolventkou Universität Hamburg v Německu a Goldsmiths College v Londýně, kde studovala obor mezinárodní vztahy. V rámci agentury CzechTrade působila nejprve v odboru Fondů EU a vedla projekt podporovaných výstav a veletrhů.
Čtyři roky byla členkou týmu německé kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu, kde pomáhala českým exportérům s vývozem na tamější trh. Kancelář ve Vídni vede od konce loňského roku. |
Rakousko chce navíc oproti dalším zemím, které budou lákat
zahraniční turisty, získat konkurenční výhodu tím, že bude pravidelně testovat
na koronavirus pracovníky v turismu. Věří, že si tím vytvoří image
nejbezpečnější dovolenkové destinace v Evropě. I přes veškeré snahy ale letošní
sezona s největší pravděpodobností nedokáže vynahradit ztracené jarní měsíce.
Zejména v porovnání s loňským rokem, kdy Rakousko zaznamenalo rekordní tržby,
nejvyšší od roku 1991, vykážou čísla zřejmě znatelný propad.
Odhalila podle vás koronakrize nějaké nové příležitosti
pro české dodavatele?
Rakousko si chce vzít z krize ponaučení a zaměřit se na
oblasti, které se ukázaly jako zásadní pro zvládání podobných krizí i do budoucna.
Příležitosti pro české firmy se tím pádem nabízejí zejména v oblasti
digitalizace, automatizace, Smart Factory, umělé inteligence nebo kybernetické
bezpečnosti.
Jak už jsem zmínila, koronavirus také donutil tradičně
konzervativní Rakušany více nakupovat přes internet, takže lze i do budoucna
očekávat více příležitostí v oblasti e-commerce. Platí to i pro zahraniční
obchodníky, u kterých končí polovina celkových tržeb z online prodejů.
V Německu se po koronaviru dokonce ještě víc hovoří o
nutnosti změnit systém na ekonomiku ohleduplnější k životnímu prostředí. Platí
to i pro Rakousko?
I po koronaviru zůstává boj proti klimatické změně,
dekarbonizace a udržitelnost zásadním tématem. Vláda nadále plánuje dosáhnout
klimatické neutrality v roce 2040. Kromě státních investic do budování nových
zdrojů obnovitelné energie lze očekávat i z firemního sektoru poptávku po
produktech a technologiích šetrných k životnímu prostředí.
Jedná se třeba o systémy pro úpravu nebo snížení spotřeby vody, minimalizaci odpadu, udržitelné stavební materiály nebo třeba energeticky efektivní osvětlení. Krize také odhalila křehkost dodavatelských řetězců, a proto chce rakouská vláda posílit autonomii země a přesunout výrobu v klíčových sektorech zpět do země nebo alespoň do regionu. I z této iniciativy by české výrobní firmy mohly těžit.
PDF verze letního dvojčísla magazínu Český export a podnikání ke stažení