Kam a jakým způsobem může podnikatel zasílat údaje, které by se měly objevit v obchodním rejstříku? Je se zasláním těchto údajů spojen nějaký poplatek? Pro které podnikatele platí povinnost zveřejňovat údaje v obchodním rejstříku? A jaké sankce vlastně hrozí v případě nesplnění této povinnosti?
Hana Vrbová, Jablonec nad Nisou
Údaje potřebné k prvozápisu podnikatele nebo pro změny v zápisu je nutné adresovat k příslušnému krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík. Obchodní rejstřík vede tento soud pro podnikatele, kteří mají své sídlo v jeho obvodu. Nemají-li své sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání. Nemá-li podnikatel ani místo podnikání, je k vedení obchodního rejstříku příslušný soud podle místa bydliště podnikatele. Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu vede podle § 21 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo organizační složka jejího podniku.
V případě neplnění zákonem daných povinností soud zpravidla vyzývá podnikatele k nápravě, v krajním případě pak může přistoupit k uložení pokuty podle ustanovení § 200de zákona občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). To znamená, že pokuta může dosáhnout až výše 20 000 korun.
V odůvodněných případech pak může být aplikován i § 254 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) – jedná se o trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.
Rovněž je třeba mít na paměti, že v důsledku nesplnění povinnosti prvozápisu obchodní společnosti tato společnost vlastně vůbec nevznikne, neboť okamžik jejího vzniku je spojen právě se zápisem do obchodního rejstříku. Trestní zákoník přitom ve svém § 251 stanoví, že se ten, kdo ve větším rozsahu neoprávněně poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, dopouští trestného činu. To ale není vše, pokud konkrétní činnost není natolik závažná, aby byla stíhaná jako trestný čin, neznamená to, že zůstane nepotrestána. Neoprávněným provozováním obchodní, výrobní či jiné výdělečné činnosti či porušením povinnosti podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku se totiž podnikatel dopouští přestupku. Sankcí za takové porušení zákona může být peněžitá pokuta nebo zákaz činnosti. Peněžitá pokuta může být vyměřena až do výše 50 000 korun a zákaz činnosti může být až jednoletý.
Obchodní zákoník ve svém § 32 stanoví, že návrh na zápis lze podat pouze na určeném formuláři a podpis na něm musí být úředně ověřen. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou závazné formuláře na podávání návrhů na zápis a seznam listin (příloh), které se k návrhům přikládají. Formuláře a seznam přikládaných listin Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje na serveru.
Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě. To platí obdobně pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a listin zakládaných do sbírky listin. Návrhy v elektronické podobě však může podávat pouze osoba podepsaná zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu. A novou alternativou, jíž lze využít, je i zaslání podání prostřednictvím datové schránky. Zákon o soudních poplatcích přitom ukládá povinnost zaplatit za první zápis podnikatele částku 5000 korun. Za změnu zápisu pak podnikatel zaplatí 1000 korun a za svůj výmaz z rejstříku 3000 korun.
Výčet osob, které je třeba zapsat do obchodního rejstříku, najdeme v obchodním zákoníku – konkrétně v jeho ustanovení § 34. Kdo se tedy musí v obchodním rejstříku objevit? Obchodní společnosti a družstva, zmíněné zahraniční osoby, osoby, jimž tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, ale i některé fyzické osoby. Fyzická osoba, která je podnikatelem, může být do obchodního rejstříku zapsána na základě vlastní žádosti. Za určitých okolností jí však vzniká přímo povinnost v rejstříku být. Fyzická osoba – podnikatel se v rejstříku musí objevit tehdy, jestliže svou živnost provozuje průmyslovým způsobem. Povinnost být v rejstříku pak v případě fyzických osob vzniká ještě v souvislosti s jejich zisky. Konkrétně tehdy, jestliže výše jejich výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty (je-li součástí výnosů nebo příjmů) dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku sto dvacet milionů korun.
Mgr. Martina Lhotáková, tisková mluvčí Městského soudu v Praze**
