Do konce března má být známo jméno nástupce Milana Knížáka
Dvanáctiletá éra Milana Knížáka v pozici šéfa Národní galerie definitivně končí. Letos v srpnu jej má nahradit nový ředitel, který vzejde z výběrového řízení vyhlášeného ministerstvem kultury. Znám má být už na konci letošního března. Čtyři přihlášky kandidátů na ministerstvo dorazily před týdnem, ale jména uchazečů zatím nikdo nezná. Šéf resortu navíc tají i členy poroty, kteří vyberou nejvhodnějšího kandidáta. Jisté snad zůstává jediné – Knížák se o tuto pozici už ucházet nebude. Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) mu už na podzim doporučil, aby se do výběrové řízení nehlásil.
Prapodivný postup
Za poslední rok se přitom nejedná o první výběrové řízení na tuto pozici. Besserův předchůdce Václav Riedelbauch se pokoušel s pomocí dvanáctičlenné mezinárodní komise vybrat nového šéfa už loni na jaře. Komisaři do čela organizace spravující největší národní sbírku výtvarného umění v Česku navrhli kunsthistorika Jiřího Fajta. Někdejšího šéfa Sbírky starého umění Národní galerie a kritika Milana Knížáka ministr Riedelbauch překvapivě nejmenoval, a ve funkci zůstal dosavadní šéf. „Je to ostuda a znevažování práce komise,“ komentovala tehdy ministrův postup jedna z porotkyň, historička umění Milena Bartlová. Už jednou vybraného Jiřího Fajta do funkce nejmenoval ani nový ministr Jiří Bessser, který předchozí výběrové řízení zrušil. Před měsícem pak vyhlásil nové a ustanovil také zbrusu novou výběrovou komisi. Kromě ministra ale o ní nikdo nic neví, a tak není jasné ani to, zda půjde o komisi s mezinárodní účastí. „Ministerstvo chce dát jejím členům možnost zůstat dočasně v anonymitě, pokud o to projeví zájem. Důvodem jsou neadekvátní tlaky ze strany médií, zájmových skupin, případně kombinace obojího,“ vysvětluje pohnutky ministerstva nesdělovat podrobnosti mluvčí Stanislav Brunclík. Zatímco Bartlová médiím sdělila, že takový postup považuje za prapodivný, protože uchazeči se často do výběrových řízení hlásí právě s ohledem na složení poroty, ministrův postup má i své zastánce. „Považuji to za docela dobrý nápad. Porotci budou moci rozhodovat nezávisle,“ domnívá se například Lubomír Konečný, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Jako zastara
Požadavky na kandidáty, kteří se do výběrového řízení přihlásí, jsou velmi obecné. S trochou nadsázky lze říci, že do výběrového řízení se může přihlásit kdokoliv – nemusí být v oboru umění či muzeologie vzdělán a nutná není ani praxe v obdobné instituci. Důraz je kladen na manažerské schopnosti. „Ideálně by mělo jít o kombinaci odborníka v oboru a manažera. Byť je to náročné kritérium, není důvod od něj v úvodu výběrového řízení ustupovat,“ dodává Brunclík.
Kritikům ale vadí především to, že před vypsáním výběrového řízení neproběhla změna statutu Národní galerie. Ten současný si prosadil Knížák v roce 2003 u tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD). Díky němu galerie prakticky nemusela pořádat jiné výstavy než ty z vlastních sbírek a podle odborníků se postupně uzavírala.
Nový statut galerie by měl podle expertů především stanovit vnitřní strukturu galerie – například to, zda má mít jediného ředitele, či dva – jednoho uměleckého, druhého ekonomického. Mimo jiné právě touto otázkou se měla zabývat i patnáctičlenná poradní komise pro otázky galerií, kterou ministr Besser sestavil loni v srpnu. Odborníci se k diskusi na toto téma s ministrem nedostali. Jediným výstupem, zveřejněným na stránkách ministerstva, zůstává dokument Poslání Národní galerie. V obecném textu se hovoří o tom, že největší sbírka výtvarného umění v Česku má klást důraz na dlouhodobé expozice, následně výstavy, publikace a nová média.
Kdyby se podařilo nastolit nová vnitřní pravidla, bylo by možné řadě problémů předejít. Bez nastavení nových vnitřních pojistek a záruk by se mohla opakovat situace, která zde byla už za Knížáka. Tedy že Národní galerie bude fungovat jen podle přání jejího šéfa.
