Kdo nabídne víc?

Rusové slibují, že až 70 procent zakázky vyrobí české firmy, Američanům zase pomůže lobbovat Barack Obama

Souboj o kontrakt na dostavbu Temelína za stovky miliard korun vstupuje do další fáze. Po lehkém oťukávání v předchozích měsících zájemci o zakázku proti svým konkurentům začali vytahovat zbraně těžkých kalibrů.
S tou největší se zatím vytasil ruský Atomstrojexport, který se o Temelín uchází spolu se Škodou JS. Minulý týden na lobbistickou návštěvu Prahy dorazil ředitel Rosatomu Sergej Kirijenko (Rosatom je člen konsorcia Atomstrojexportu), který se sešel s premiérem Petrem Nečasem, vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína Václavem Bartuškou či novým šéfem ČEZ Danielem Benešem.
„Na výstavbě Temelína se budou ze sedmdesáti procent podílet české firmy,“ slíbil Kirijenko. Navíc prý pokud Rusové zvítězí, předají českým firmám své technologie a přizvou je k budování jaderných elektráren ve světě. Celkem Rosatom staví nebo má rozjednány kontrakty za 300 miliard dolarů. „Nikdo z ostatních konkurentů v tendru nenabídne víc než třicet procent práce pro tuzemské firmy, není to totiž technicky možné,“ je přesvědčen šéf Rosatomu.

Kolik zůstane v Česku?

Proč mohou Rusové nabídnout tak velký podíl a ostatní účastnící tendru údajně nikoli? Podle Kirijenka je to kvůli zkušenosti českých firem s ruskou technikou a tomu, že konsorcium v případě vítězství v tendru plánuje předání ruské technologie tuzemským producentům.
Americký Westinghouse dle dobře informovaných zdrojů počítá v případě vítězstvím v tendru na dostavbu Temelína se vznikem devíti tisíc nových pracovních míst. „Otázkou je, zda se vytvoří v České republice, anebo ve Spojených státech,“ rýpl si do konkurenta Kirijenko. Na základě jeho propočtů se na výstavbě dvou nových bloků bude podílet zhruba 35 tisíc lidí, z toho dvacet až pětadvacet tisíc by mělo pracovat v Česku. Rosatom navíc minulý týden podepsal smlouvy o spolupráci s patnácti českými firmami. „Ruští a čeští výrobci mají podobný technologický systém, stejné tradice, velké zkušenosti se vzájemnou spoluprací, a proto je logické, že mnoho nových externích dodavatelů se nám podařilo najít právě v českém průmyslu,“ prohlásil Kirijenko. Otázkou zůstává, jak by byl Rosatom vstřícný k českým firmám, kdyby se nechystala dostavba Temelína. Totéž ovšem platí i v případě společností Westinghouse či Areva.
Rosatom se podle dobře informovaných zdrojů musí pořádně snažit. Ve vládních kruzích totiž nepanuje velké nadšení dát strategickou zakázku na Temelín Rusům. „I kvůli tomu, že je česká energetika na nich již dost závislá, respektive na jejich zemním plynu a ropě,“ upozornil zdroj. Nepřímo to potvrdil rovněž Sergej Kirijenko. „Pokud se bude o výsledku tendru na Temelín rozhodovat na politické úrovni, nemáme šanci na úspěch a pro nás nemá ani cenu do tendru chodit. Pokud se naopak bude rozhodovat na základě ekonomických zájmů, pak to smysl má a věřím v úspěch,“ tvrdí šéf Rosatomu. A nešetří invektivami vůči konkurentům: disponují sice technikou těch nejlepších parametrů, ale například Westinghouse nabízí zařízení, které nestaví u sebe doma. „Naše technická nabídka nebude o nic horší, než jakou nabízí konkurence, v otázce bezpečnosti jsme ale lepší,“ dodal Kirijenko.

Obama jen s Temelínem

Práci pro české firmy slibuje i další z uchazečů – francouzská Areva. Firma jen několik hodin po proslovu šéfa konkurenčního Rosatomu vydala prohlášení, ve kterém informovala o oficiální návštěvě dvaceti zástupců Národního strojírenského klastru. Zástupci českých firem si mimo jiné prohlíželi, ve kterých oblastech by s Francouzi mohli spolupracovat. „Pro výběrové řízení na dostavbu Temelína jsme identifikovali již více než 145 společností, které jsou přímými partnery nebo případnými subdodavateli,“ uvedla Areva v prohlášení. Aktuálně s těmito firmami dolaďuje detaily případné spolupráce. Jak velký podíl na zakázce v případě vítězství v tendru na dostavbu Temelína nabídne českým podnikům, však Areva neupřesnila.
Ještě větší argumentační kalibr má v záloze další zájemce o dostavbu Temelína, americký Westinghouse. Koncem týdne odletěl do USA na oficiální jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou český předseda vlády Petr Nečas. Jedním z ústředních témat jednání bude právě tendr na Temelín, takže s premiérem cestoval nový šéf ČEZ Danilel Beneš. „Nebýt Temelína, patrně by se tato schůzka vůbec neuskutečnila,“ poznamenal dobře informovaný zdroj. (Výsledky jednání nebyly do uzávěrky tohoto vydání týdeníku Euro k dispozici.)
Téma Temelín se neprobíralo na tak vysoké úrovni poprvé ani naposledy. Již letos v únoru o jaderné problematice jednal Nečas v Paříži s předsedou francouzské vlády Francoisem Fillonem. V tehdejší vládní delegaci byl i bývalý šéf ČEZ Martin Roman. Letos v prosinci bude za nabídku Atomstrojexportu zcela jistě lobbovat také ruský prezident Dmitrij Medveděv, který do Česka přijede na pozvání svého českého protějšku Václava Klause.
Termíny tendru jsou neúprosné. Letos bude dokončena zadávací dokumentace, příští rok by zájemci měli podat přihlášky a o rok později vláda vybere vítěze.

Dálnice, nebo nic

Snahy uchazečů o dostavbu Temelína nakonec mohou vyjít naprázdno. Do hry o „jaderku“ totiž razantně vstoupil jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten vyzval českou vládu, aby vyčlenila finance na dostavbu dálnice D3, rychlostní komunikaci R3 z Českých Budějovic do Rakouska a modernizaci čtvrtého tranzitního železničního koridoru. Pokud se tak nestane, hejtman nepodpoří dostavbu Temelína. Jihočeský kraj totiž může změnit územní rozhodnutí v areálu jaderné elektrárny, kde se má v nejbližších letech začít s výstavbou dvou nových bloků. Místo štěpných reakcí by tak v areálu probíhaly třeba soutěže zaměstnanců ČEZ v přespolním běhu.
Ministerstvo dopravy v reakci na Zimolovu hrozbu slíbilo, že budování důležitých dopravních staveb bude pokračovat. Resort na stavbu dálnice D3 v příštím roce uvolní takřka tři miliardy korun, na modernizaci zmíněného železničního koridoru pak dalších 3,3 miliardy korun. Je to ale jen zlomek financí a na naplnění požadavků jihočeského hejtmanství stačit nebudou. Na dokončení dálnice D3 z hlavního města do jihočeské metropole a protažení R3 z Českých Budějovic k hranici s Rakouskem je totiž podle odborníků zapotřebí minimálně padesáti miliard. V této souvislosti jsou možná snahy zájemců o dostavbu Temelína předčasné.