Do prezidentských voleb v USA zbývá necelý měsíc, není tedy divu, že spekulace, odhady a analýzy spojené s budoucí hlavou státu získávají na internetu stále více prostoru. Mnoho z nich se zaměřuje na bývalého prezidenta a současného kandidáta Donalda Trumpa, jehož případné znovuzvolení některé odborníky nenechává klidnými, a to hned z několika důvodů.
Strach mají třeba z možných dopadů na americkou ekonomiku, zejména na inflaci. Dle indexu spotřebitelských cen platí Američané za zboží a služby zhruba o pětinu více než v období před pandemií. Varovné signály hlásí i pracovní trh, který byl po covidu největším zdrojem síly americké ekonomiky. Míra nezaměstnanosti se totiž pohybuje na tříletých maximech a zaměstnavatelé omezují nábor nových pracovníků.
V reakci na toto dění Trump i jeho soupeřka Kamala Harrisová předložili návrhy, které by na americké hospodářství měly zcela rozdílné dopady. Trumpova celní politika by zavedla dramaticky vyšší dovozní daně, a to prakticky na všechno, co do země ze zámoří přichází. To by sice zvýšilo příjmy vlády, ale na druhou stranu by to také mohlo způsobit, že budou Američané platit vyšší ceny za zboží a služby.
Ekonomové Goldman Sachs dle CNN odhadují, že každé zvýšení celní sazby o jeden procentní bod může zvednout jádrovou inflaci o desetinu procentního bodu. Pro lepší kontext, Trump navrhuje deseti- až dvacetiprocentní clo na většinu zboží – s výjimkou toho čínského, na které by uvalil „zdanění“ dokonce ve výši 60 procent. Na druhou stranu slibuje „záchranu“ v podobě zvýšené těžby ropy, což by mohlo mít pozitivní dopad na její ceny. Nicméně, už nyní Spojené státy těží více černého zlata než kterýkoliv jiný stát v historii.
Pouze jednorázový šok
Podle společnosti banky J.P. Morgan by Trumpova cla mohla v roce 2025 snížit reálný domácí produkt USA o 0,3 až 0,5 procentního bodu. „Rozsáhlá cla by také mohla způsobit jednorázový šok pro inflaci, ale tento prudký okamžitý dopad by pravděpodobně časem odezněl,“ píše společnost na svých stránkách s tím, že důsledky zvýšených cel by ve finále mohly být i mírnější.
Kdo by byl lepším prezidentem USA?
Vyšší cenovou hladinu může zároveň kompenzovat právě zvýšená produkce ropy, která by její ceny tlačila o 10 až 15 procent dolů. „Odhadujeme, že čistý dopad cel a nižších cen energií by mohly vést k meziročnímu skoku indexu spotřebitelských cen o jedno a půl až dvě procenta,“ stojí ve zprávě finanční společnosti.
Stejně tak ale může k vyšší inflaci vést i snaha o potlačení migrace, kterou Trump přislíbil, pokud se do Bílého domu vrátí. Pokud dojde k masovým deportacím, mohly by mít podniky problém s obsazením volných pozic, což by je teoreticky donutilo zvýšit mzdy a náklady na ně převést na spotřebitele.
Inflační šok by dle výzkumu australského ekonoma Warwicka McKibbina představovala už deportace 1,3 milionu pracovníků. V takovém případě by cenová hladina během tří let vzrostla o 1,3 procentního bodu. Současně by došlo k poklesu HDP o 2,1 procentního bodu. Nutno však podotknout, že deportační cíle, o kterých Trump hovořil, byly mnohem vyšší. Mluvil o 10 až 20 milionech lidí.
„Když zvolíte Trumpa, budeme trpět víc“
„Opravu“ imigračního systému slíbila i Harrisová, masové deportace ani žádný podobný zásah v kampani ovšem nemá. Pokud jde o její daňové návrhy, ty většinou zahrnují uvalení vyšších daní, což by mělo pozitivní dopad na deficit. Podpořila například zvýšení nejvyšší sazby daně z příjmu fyzických osob na 44,6 procenta a nejvyšší sazby daně z dlouhodobých kapitálových výnosů na 28 oproti současným 20 procentům. V případě korporátní daně je pak pro její růst na úroveň 28 procent.
Celkově vzato, rozpočtový model Penn Wharton Budget odhaduje, že návrhy Harrisové by mohly do roku 2034 zvýšit schodek o dalších 1,2 bilionu dolarů. „Ani jeden z kandidátů nenavrhl věrohodné řešení fiskálního chaosu v zemi. Ale to, co navrhla Harrisová, by způsobilo mnohem menší nepořádek,“ říká ekonom z Brookings Institution Joshua Gotbaum.
Před možným „chaosem“ varovalo i šestnáct ekonomů oceněných Nobelovou cenou. Ti v červnu podepsali dopis, ve kterém tvrdili, že zvolením republikánského kandidáta Donalda Trumpa by americká ekonomika utrpěla třeba již zmíněnou zvýšenou inflací.
„Ačkoli každý z nás má odlišné názory na podrobnosti různých hospodářských politik, všichni se shodujeme, že ekonomický program Joea Bidena je výrazně lepší než program Donalda Trumpa,“ konstatovali v době, kdy o budoucí prezidentské křeslo bojoval právě současný prezident Joe Biden. Ten ale v červenci odstoupil, načež jej nahradila současná viceprezidentka Harrisová.
Dobrý kámoš Putin
Dopad na ekonomiku není to jediné, čeho se Trumpovi oponenti obávají. Starost mají také kvůli jeho blízkému vztahu s ruským vládcem Vladimirem Putinem, na který v minulosti upozornil třeba novinář Bob Woodward. Ten ve své nové knize nazvané Válka (War) tvrdí, že bývalého amerického prezidenta a šéfa Kremlu pojí bližší přátelství, než bylo dosud známo.
Podle výňatků z knihy, které zveřejnila média CNN a Washington Post, poslal Trump Putinovi začátkem roku 2023 testy na odhalení covidu určené pro jeho vlastní potřebu. Kromě toho novinář s odvoláním na Trumpova poradce píše, že bývalý prezident mohl mít s Putinem od svého odchodu z funkce v roce 2021 až sedm telefonátů.
Trumpova kampaň takovou zprávu pochopitelně ihned popřela. A k tvrzení se vyjádřila rovněž Moskva, která v úterý řekla, že testy na covid Putin obdržel a na oplátku je i on poslal zpátky do USA. Zmíněné telefonáty se dle Kremlu ale nikdy neuskutečnily.
Nutno podotknout, že spekulace o vztahu s ruským vůdcem nejsou ničím novým. Na důležitosti nabývají právě ve spojitosti s volbami. I z toho důvodu připomíná web Insider incident, jenž se odehrál po zvolení Trumpa v roce 2016, kdy jeho budoucí administrativou otřásl zveřejněný spis vypracovaný bývalým britským špionem. Zpráva uváděla, že Kreml získal kompromitující informace, které by mohl využít k vydírání Trumpa.
Právní tým tehdejšího nově zvoleného prezidenta následně uvedl, že spis obsahuje nepřesné informace a porušuje práva na ochranu osobních údajů. Důkazy o koordinaci mezi Putinem a Trumpem následné vyšetřování nepotvrdilo. Během svého působení v úřadu se k ruskému prezidentovi nicméně choval přátelsky, zemi se navíc zdráhal kritizovat.
S chválou Putina navíc Trump nepřestal ani v době, kdy zaútočil na Ukrajinu. „Řekl bych, že je to docela chytré. Převezme zemi – opravdu obrovskou, rozlehlou lokalitu, velký kus země se spoustou lidí, a prostě si tam nakráčí,“ utrousil Trump v roce 2022.
