Pátý nejbohatší Rus Viktor Vekselberg zahájil u londýnského arbitrážního soudu spor s miliardářem Tomášem Plachým.
Začalo to nevinně, jako řada jiných velkých průšvihů. Před třemi lety nabídl Tomáš Plachý mladší, tehdejší šéf Safiny, největšího obchodníka se zlatem v Česku, rodinnou firmu dlouholetému dodavateli Renova.
Obě strany spolu měly dobré vztahy. Ruská Renova Safině dodávala velké množství produktů od nerostných surovin až po chemikálie. „Po vzájemném projevu zájmu jsem o akvizici diskutoval s managementem naší mateřské společnosti v Rusku. V té době byla dobrá doba akvizici provést, protože jsme aktivně hledali, jak expandovat na globální trhy. A Safina má dceřiné firmy v řadě zemí včetně Spojených států“ vypráví dnes už bývalý místopředseda představenstva Safiny Denis Borovkov. Z firmy byl odvolán na konci prosince, stále však působí ve vedení mateřské společnosti. Rusové navíc už dříve od Safiny koupily některé technologie pro svou továrnu v Rusku.
Z kola ven. Místopředseda představenstva Safiny Denis Borovkov byl na konci prosince odvolán. Ve Vekselbergově skupině nicméně zůstává.
Na druhé straně rodina Plachých, která Safinu ovládala, už nechtěla pokračovat v oboru zpracování drahých kovů. Svou skupinu Safichem chtěli soustředit na farmaceutický a metalurgický průmysl. Při prodeji jim radila firma VGD Corporate Finance Filipa Otruby, pro Rusy pak dělali finanční prověrku společnosti poradci z PricewaterhouseCoopers (PwC).
Poměrně rychle se dohodli. „Na přelomu října a listopadu v roce 2014 společnost Safichem Group prodala 100procentní podíl ve společnosti Safina novému ruskému vlastníkovi“ říká dnes Tomáš Plachý starší. Za necelé dvě miliardy korun tak Safinu koupila skupina Renova ruského oligarchy Viktora Vekselberga, pátého nejbohatšího Rusa s majetkem šestnáct miliard dolarů.
Finanční správa v akci
Potud vše probíhalo standardně. Když se ale dnes podíváme do výročních zpráv Safiny za roky 2015 a 2016, zjistíme, že se firma dostala do obrovských potíží.
První problémy se přitom objevily už tři měsíce po akvizici. „Souviselo to s novou regulací daně z přidané hodnoty v Evropě platné od roku 2015, kdy nám česká Finanční správa v rámci vyšetřování zmrazila 198 milionů korun. Uvádíme to i ve výroční zprávě. Druhým a mnohem větším problémem se však ukázalo, že všichni naši tehdejší dodavatelé nám přestali najednou dodávat,“ říká Denis Borovkov. Policie nyní vyšetřuje, zda síť dodavatelů nebyla vytvořená jen naoko.
Kdo tedy dodával Safině drahé kovy před akvizicí? Podle lidí z oboru dodávaly firmy Safině pod tržní cenou, za kterou se drahé kovy obchodovaly. Po akvizici byla část zásob na místě, avšak poté co došly, se musel nový vlastník poohlížet jinde.
Šetření Specializovaného finančního úřadu kvůli podezření z karuselových obchodů není dosud ukončeno a úřad věc nechce komentovat. „K otázkám se bohužel nemohu vyjádřit, neboť se dotazujete na takové skutečnosti, jež podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost“ sdělila mluvčí úřadu Zdeňka Hušáková. Nicméně finanční úřad věc podle Borovkova předal policii, která se případem zabývá. Ani ta však nebyla sdílnější. „K vašemu dotazu náš útvar nebude poskytovat žádné informace“ uvedl Jaroslav Ibehej z Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Zatímco policie vyšetřuje, Safině chybí pracovní kapitál. Nový vlastník musel restrukturalizovat úvěr u Sberbank a navýšit ho až na miliardu korun a odepisuje zhruba polovinu hodnoty firmy. Rusové firmu výrazně přeplatili. Za to, že si před nákupem neprověřili, komu dodavatelské firmy patří, odmítá Borovkov nést zodpovědnost. „Nebyla to naše role. Najali jsme si PwC, která nenašla ve finančních výkazech žádná pochybení. My teď jen můžeme spolupracovat s vyšetřovacími orgány,“ dodává.
157 let historie
Není třeba dodávat, že ruský akcionář Renovy i majitel Viktor Vekselberg byli vývojem v jejich nové firmě velmi překvapeni. Kupovali firmu s tradicí od roku 1860, která má dnes provozy v Evropě, Číně i Spojených státech.
Safina proto loni koncem října podala na Mezinárodní rozhodčí soud v Londýně (LCIA) žádost o zahájení arbitráže proti bývalým vlastníkům, rodině Plachých. Tento mezinárodní soud má právo rozhodovat komerční arbitráže. „Tvrzení a jakékoli nároky nabyvatele společnosti Safina byly v reakci k rozhodčímu soudu zcela odmítnuty,“ říká Tomáš Plachý s tím, že do té doby Safina nevznesla k akvizici žádné námitky. V době, kdy byla společnost Safina ve vlastnictví společnosti Safichem Group, realizovala svou činnost zcela v souladu s právními předpisy“ dodává.
Svéráz ruských investic. V Česku neuspěly ani skupiny Lukoil a Gazprom
Rusové se o případu pokoušeli mluvit i s prezidentem Milošem Zemanem během jeho nedávné návštěvy Jekatěrinburgu. Ke schůzce však nakonec nedošlo.
Nehodlají nicméně nechat Safinu zkrachovat. Doplňují průběžně kapitál, budují nový dodavatelský řetězec a investovali do nových technologií. Firma má zdravý základ, prodává do desítek zemí světa, hodně do sousedního Německa, hlavně do automobilového či chemického průmyslu. A do žádného odvětví nedodává víc než deset procent produkce.
Někdejší dobré vztahy s rodinou Plachých však vzaly za své. „Nemáme teď o čem diskutovat. Když jsme se ho na Safinu ptali, odpověděl, že je to byznys a může se to prostě stát“ uzavírá Borovkov trpce.
Přečtěte si také:
