Státu začíná reálně hrozit výpadek miliard korun z mýta, protože nestíhá vybrat nástupce Kapsche
Ministra dopravy Dana Ťoka čeká běh na velmi krátké trati. Je to týmový závod a jeho tým – ministerstvo dopravy – rozhodně netrpí dobrou formou.
A pokud neuspěje, stát bude tratit zhruba osm set milionů korun měsíčně. Zejména pro šéfa státní pokladny Andreje Babiše to není dobrá zpráva.
Kamionem zdarma
Nešťastný příběh českého mýta, který prioritně řeší každý nový ministr dopravy, ale žádný prakticky nic neudělá, vstupuje do poslední fáze. Vláda vyhlásila, že vypíše výběrové řízení a bude hledat provozovatele mýtných bran, který by mohl teoreticky nahradit společnost Kapsch. Smlouva s ní skončí posledním dnem roku 2016. Ministrovým úkolem je do té doby tendr uzavřít. Nejde přitom o málo, jen za loňský rok stát na mýtu vybral bezmála devět miliard korun. To znamená každý měsíc v průměru 750 milionů, jejichž přísun je ohrožen.
Zbývajících šestnáct měsíců, dokdy se má najít „nový Kapsch“, je velmi krátký úsek a nikdo nemá záložní plán. Standardně by ministerstvo potřebovalo na výběrové řízení dvakrát tak dlouhou dobu, čas už ale dávno promeškalo. V dokumentu poslaném na vládu, jenž má týdeník Euro k dispozici, ministr nastiňuje plán vedoucí k podpisu smlouvy s novým dodavatelem. Prozrazuje, že je opravdu v úzkých. V prosinci chce mít Dan Ťok hotové podklady k zadávacímu řízení a dohodnout s Kapschem, jak bude vypadat případné předávání systému. Podle lidí z oboru je to práce na půl roku, ne na tři měsíce. Společnost Kapsch už navíc dala najevo, že si s ministerstvem v téhle věci nerozumí. „Ministerstvo po čtyřech měsících diskuse o součinnosti zatím neuvedlo, co po firmě chce,“ řekl ředitel tuzemského Kapsche Karel Feix.
Smlouvu s novým dodavatelem chce pak ministr podepsat už v říjnu 2016. Nepočítá ale s tím, že by si na soutěž mohl někdo stěžovat u antimonopolního úřadu, což by konec tendru oddálilo o několik dalších měsíců. V praxi by se tak stalo, že by od ledna 2017 neměl kdo mýtné vybírat. Odhadem může jít o půl roku, tedy v přepočtu o čtyři a půl miliardy. Týdeníku Euro to potvrdilo několik lidí, kteří se kolem tendru pohybují. Nikdo ovšem nechce mluvit s uvedením svého jména. Oficiálně totiž skluz ministerstvo dopravy popírá. „Chystáme vypsání soutěže na provozovatele současného mýtného systému tak, aby nebyl ohrožen výběr mýta po roce 2016. Nemůžeme si dovolit výpadek tohoto příjmu. Ministerstvo dopravy proto garantuje, že bude i v dalších letech zajištěn výběr mýta i s ohledem na všechna možná rizika, která mohou při výběrovém řízení nastat,“ říká mluvčí úřadu Tomáš Neřold.
Že si někdo na soutěž stěžovat bude, je velmi pravděpodobné. Odhlédneme-li od toho, že u obdobně velkých výběrových řízení je odvolávání se k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) prakticky běžným jevem, otázky vyvolávají i podmínky soutěže samotné, jak je ministerstvo plánuje.
Řízení je sice otevřené, nebude ale zdaleka pro všechny. Poté, co se otevřou obálky, se bude teprve rozhodovat, kdo je takzvanou kvalifikovanou osobou. Do češtiny přeloženo: přihlásit se bude moci kdokoli, ale až ministerstvo rozhodne, komu z přihlášených ukáže důležitá data o systému mýta. V reálu to znamená, že se firmy budou naslepo hlásit do projektu, o němž nebudou nic moc vědět.
Dalším úskalím dávajícím závdavek ke stížnostem na antimonopolní úřad je náskok Kapsche. Systém roky zná, provozuje ho. Nikdo jiný nemá vybudované zázemí, infrastrukturu, dodavatele. To všechno by musely ostatní firmy dohánět a budovat. Logicky by to pak musely promítnout do ceny, což je před Kapschem handicapuje. „Vítěz je jasný už nyní. Česká republika ani nemusí soutěž vyhlašovat, protože nejlevněji může současný systém provozovat jen ten, kdo ho postavil a zná ho do posledního detailu,“ komentuje Matěj Okáli, předseda představenstva společnosti SkyToll provozující mýto na Slovensku. Firma se ohlíží i do Česka. Chce se ale zúčastnit jen tendru, který bude technologicky neutrální, tedy nebude v něm předem definována technologie pro výběr mýta, což v tom současném bude.
Právě na to však musí ministr také myslet. Jeho úřad má za úkol začít zároveň připravovat takzvaný velký tendr na mýto. V současném „malém“ tendru bude nový provozovatel vybrán jen na tři roky. Ťok původně prosazoval sedm let, čímž by problém odsunul na přespříští volební období, ale premiér Sobotka to odmítl. Výběr projektového manažera pro velký tendr má začít už v lednu, a vstoupí tedy do období spěchu s „malým“ výběrovým řízením.
Původně plánovaných sedm let na malý tendr Sobotkovi vadilo proto, že si je vědom pravděpodobného úspěchu Kapsche a přiklepnutí obří zakázky kritizované Nejvyšším kontrolním úřadem na tak dlouhou dobu by před voliči těžko obhajoval. Kapsch proto chystá ústupky. Podle neoficiálních údajů z trhu oslovuje potenciální nové dodavatele, kteří by mu pomohli snížit cenu za provoz, aby se vládě více zalíbil.
Stopky pro ministra
Ministr dopravy má vládě do konce září předat přesný plán toho, jak bude postupovat.
Nemá ale příliš možností, jak ho odlišit od toho, který už jednou na vládu poslal. Jedinou možností by bylo, pokud by přiznal, že výběr případného nástupce Kapsche nestíhá.
Nikdo z vlády by mu to nemohl mít za zlé. Skluz se táhne už od doby ministra za ODS Zbyňka Stanjury a pokračovali v něm i další – zemanovec Zdeněk Žák a Antonín Prachař z ANO.
Dan Ťok ale hraje podle lidí z oboru zvláštní hru. Pokud by otevřeně přiznal, že ministerstvo novou soutěž na mýto nestíhá, musel by současně říci, jak to zařídit, aby kamiony nezačaly jezdit od ledna 2017 přes Česko zadarmo. Řešení je v současné době jen jedno – takzvané jednací řízení bez uveřejnění se stávajícím provozovatelem, tedy Kapschem. Prodloužení smlouvy by ale bylo z právního hlediska velmi složité, jednací řízení bez uveřejnění má svá přísná kritéria a může být k neúspěchu odsouzeno stejně jako ambiciózní plány na včasné dokončení veřejné soutěže. Hra ministra údajně spočívá v tom, že on nechce být tím prvním, kdo magickou formuli o prodloužení smlouvy vysloví jako první. Udělat to prý bude muset koaliční lídr, tedy ČSSD, která si tím zároveň dost zavaří. „V souladu s usnesením vlády nyní připravujeme výběrové řízení,“ říká k otázce na jednací řízení bez uveřejnění laxně ministerstvo.
Sobotka a Ťok se kvůli mýtu už několikrát střetli. Ministr dopravy prosazuje výběr pomocí mýtných bran a argumentuje například tím, že jejich nevyužitím by prý stát zmařil 6,5miliardové investice. Jenže to není tak docela pravda. Suma, o níž mluví, je počáteční investicí státu, která ztratila časem svou hodnotu. Poctivě spočítat současnou hodnotu mýtného hardwaru se nikdo ani nepokusil. Sobotka má argumenty i proti dalším Ťokovým obhajobám mýtných bran, na stůl je dostal zpracované v posudku od právníků.
Naopak resort dopravy se v podkladech pro vládu příliš nesnaží. Například v jednom z materiálů přiznal, jak je mýto v Česku drahé. Vyplývá to z porovnání se sousedním Polskem a Slovenskem. Česko zaplatilo za vybudování systému 6,3 miliardy a provozuje ho na necelé tisícovce kilometrů silnic, v Polsku stálo pokrytí dvou tisíc kilometrů silnic necelé čtyři miliardy.
Nejistota kolem výběru peněz za průjezd kamionů ohrožuje několik lidí, kteří mohou prohrát. Ministra Ťoka, premiéra Sobotku, potažmo ministra financí, jemuž mohou chybět v roce 2017 miliardy v rozpočtu. Vítěz je jen jeden. A také může z tísně finančně těžit. Jmenuje se Kapsch. l
Drahé Česko Kolik stálo mýto u nás a v okolních zemích (v mld. Kč) Česko Polsko Slovensko Investiční výdaje 6,31 3,8 0* Provozní výdaje za rok 1,57 1,6 1,7 Délka smlouvy (v letech) 10 8 13 Délka zpoplatněných silnic (v km) 932 2000 1957 * Slovensko mýtný systém do svého majetku nepořídilo. Poskytovatel ale náklady rozpustil v prvních čtyřech letech provozu mýta. Zdroj: ministerstvo dopravy
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
