Evropské státy šetří a ve svých rozpočtech škrtají, kde se dá. To se týká i kancelářských prostor, které využívají různá ministerstva a státní organizace. Tato skutečnost v příštích letech ovlivní trh komerčních nemovitostí.
Foto: Profimedia.cz
Státy Evropské unie v příštích letech patrně zruší statisíce pracovních míst ve veřejném sektoru. Jednotlivá ministerstva a státní organizace se tak následně vejdou do menších prostor. Skromnější kanceláře mohou navíc znamenat úsporu provozních nákladů. Škrty ve státních rozpočtech jednotlivých evropských států patrně
ovlivní i trh komerčních nemovitostí s tím, že nejmenší dopad budou mít na nejvyhlášenější obchodní čtvrti a administrativní centra měst. Vyplývá to z aktuální studie mezinárodní poradenské společnosti DTZ.
Škrty postihnou především sekundární lokality a regiony, v nichž má veřejný sektor vyšší podíl na celkové zaměstnanosti. „Patrné je to například v severní Itálii nebo východním Německu,“ konstatuje analytička společnosti DTZ Lenka Šindelářová.
Úředníci budou developerům chybět
Ke změnám dojde i v Česku. „Některé státní instituce a ministerstva zvažují konsolidaci a prodej části nemovitostí. Pokud je jejich cílem efektivnější využívání prostor, úspora provozních nákladů, případně jsou-li dané nemovitosti nadbytečné, jde o racionální krok,“ míní Šindelářová.
Horší situace pro trh komerčních nemovitostí může podle analytiků společnosti DTZ nastat v případě, že ministerstva, státní organizace či agentury začnou odcházet z nájmů v developerských projektech. V České republice ale stát většinu kancelářských prostor, které užívá, také vlastní. Tudíž prý v době úspor nebudou dopady na trh komerčních nemovitostí tak markantní jako v zemích, kde je stát spíše nájemcem.
Na každé transakci záleží
Mezi lety 2011 až 2015 by se měl v České republice snížit počet pracovních míst ve veřejném sektoru o 14 tisíc. To by za předpokladu, že všichni jsou zaměstnáni v administrativě, znamenalo uvolnění zhruba 210 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor.
Pro srovnání například Řecko ohlásilo kromě jiných úsporných opatření zrušení 150 tisíc míst ve veřejném sektoru, Španělsko 13 tisíc míst, Portugalsko dvě procenta všech pozic, ve Velké Británii bude muset do roku 2015 odejít dokonce téměř 500 tisíc státních zaměstnanců. „V daném kontextu je paradoxem, že v některých metropolích mezi lety 2009 a 2010 vzrostl podíl veřejných institucí na realizované poptávce administrativních prostor,“ upozorňuje Šindelářová.
Růst byl v roce 2010 zaznamenán také v Praze. „Vzhledem k tomu, že trh v Praze je relativně malý, tak i jedna větší transakce velmi silně ovlivní výsledný podíl. Ten se pohyboval od 16 procent v roce 2006 přes méně než jedno procento v letech 2007 až 2008 až na sedm procent v prvním pololetí letošního roku,“ popisuje analytička. Pronájmy veřejného sektoru jsou významné také proto, že se většinou jedná o relativně velké transakce uzavírané na dlouhou dobu.
Úředníky nahradí poradci
Další dopad budou mít vládní škrty také na nájemce z řad firem, v jejichž obratu tvoří státní zakázky větší podíl. Vyšší daně či daň z přidané hodnoty se pak dotknou úplně všech.
Jsou však i oblasti, u nichž analytici předpovídají expanzi. Jde například o finanční a poradenské služby. Vytváření nových pracovních míst v této oblasti by dokonce v některých lokalitách mohlo nahradit propad veřejného sektoru. „Úsporná opatření a škrty byly sice ve většině zemí oznámeny, ale fakticky ještě nebyly plně realizovány,“ dodává Šindelářová. Celkové dopady škrtů a snižování počtů pracovních míst ve veřejném sektoru na trh komerčních realit a kancelářských prostor bude proto možné plně vyhodnotit až po několika letech.
