Světový tisk nevidí válku na Kavkaze černobíle
Média po celém světě se pokoušejí přijít na kloub tomu, co stálo za vznikem nynějšího konfliktu mezi Ruskem a Gruzií. Přinášejí i varianty pravděpodobných řešení. Týdeník EURO vybral pár zajímavých názorů z různých zdrojů lišících se svou politickou orientací.
Německý levicově liberální týdeník Der Spiegel přinesl rozhovor s bývalým kancléřem Gerhardem Schrödrem, který nyní šéfuje projektu plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa. Schröder o Saakašvilim hovořil jako o hazardérovi.
Turínský levicový deník La Stampa uvedl, že Spojené státy americké sice diskrétně, ale jednoznačně hodlají v Gruzii otevřít novou frontu studené války. List připomíná, že mezinárodní společenství se opět vrací ke geopolitice.
Asia Times si všímá skutečnosti, že Izrael zastavil dodávky zbraní pro Gruzii. Židovský stát se prý obává toho, že Moskva by jako odplatu zvýšila dodávky zbraní pro Írán a Sýrii.
Izraelský levicový deník Haaretz píše o tom, jak gruzínský ministr Temur Jakobašvili, jenž prý plynně hovoří hebrejsky, lamentuje nad tím, že už i Izrael se připojil k Západu, který prý Gruzii zradil. Podle deníku Jakobašvili sice přiznal, že Gruzii pomáhali izraelští experti a izraelské zbraně, ale označil za ostudu, že Tel Aviv vyhověl Moskvě tím, že zastavil dodávky zbraní do tohoto kavkazského státu.
Americký liberální deník The Washington Post upozorňuje na to, že prezidentského kandidáta Johna McCaina na telefonický rozhovor s prezidentem Gruzie připravoval 17. dubna jeho hlavní poradce Randy Scheunemann. Jenže ten jako spolumajitel lobbistické firmy Orion tentýž den podepsal poradenskou smlouvu s gruzínskou vládou, která firmě doposud zaplatila již 800 tisíc dolarů. Štáb, který řídí kampaň pro McCaina však listu sdělil, že smlouva nemá žádný vliv na rozhovor se Saakašvilim ani na následné ostré prohlášení prezidentského kandidáta podporující politiku gruzínské vlády. Orion navíc získala souhlas McCaina k tomu, aby americká vláda poskytla Gruzii pomoc ve výši deset milionů dolarů. Nicméně experti na etiku vyjádřili obavu ze střetu zájmu.
Americký on-line deník Truthdig píše, že Scheunemann, jenž údajně již čtvrtým rokem lobbuje pro gruzínskou vládu, je nejznámější postavou neoliberálních amerických expertů, kteří naplánovali invazi do Iráku. Podle portálu je nepředstavitelné, že by prezident Saakašvili riskoval válku s mocným Ruskem, aniž by mu někdo nezaručil podporu USA. Ten, kdo záruku poskytl, nebyl prý nikdo jiný než Scheunemann.
Současná válka byla rozpoutána kvůli nevyřešeným záležitostem studené války, míní deník The Times of India. List připomíná, že po USA a Velké Británii právě Gruzie vyslala nejpočetnější vojenskou jednotku do Iráku. Tbilisi prý nemá žádnou šanci proti Moskvě a nemůže se spolehnout ani na vojenskou podporu ze strany západních spojenců. Na druhou stranu agrese zhorší mezinárodní posuzování Ruska.
Pravicový deník The Jerusalem Post píše, že jako u většiny mezistátních válek ani v gruzínsko-ruském konfliktu není možné dát za pravdu pouze jedné straně. List dává do souvislosti válku s Gruzií a smrt „bojovníka proti komunismu a šampiona ruského nacionalismu“ spisovatele Alexandra Solženicyna. „Když se vrátil do Ruska, láska ke slovanství a ruský ortodoxní duch ho přiblížily k Vladimiru Putinovi. Tento bývalý agent KGB si oblíbil spisovatele, který tvrdil, že vedle boje proti komunismu je důležité i pozvednutí ruského ducha. Ruští politici by se mohli učit od proroka Solženicyna, který také říkal, že válka nikdy nesmí být prostředkem k pozvednutí národa,“ píše The Jerusalem Post.
Pravicový deník Magyar Nemzet přináší rozhovor s geopolitickým expertem Györgyem Nógrádim. Ten říká, že Moskvu už příliš nezajímá postoj Bushovy administrativy, jelikož prezident za pár měsíců končí ve funkci. „Tím, že Putin z Pekingu odletěl do Severní Osetie, zato Bush do USA, je jasné, že Spojené státy jsou sice ochotny vést s Ruskem ,válku slov‘, ale závažný krok neudělají,“ míní Nógrádi s tím, že Gruzínci nahráli Rusům na smeč. Na otázku, kdo mohl být našeptávačem Saakašviliho, expert odpověděl, že rada mohla přijít ze dvou směrů: odtud, nebo odtamtud. „Pokud napovídali „odtud“, cílem bylo, aby Saakašvili byl ujištěn, že spojenci jsou na jeho straně. Pokud ale našeptávač přišel „odtamtud“, to znamená, že do blízkosti gruzínského prezidenta byl nasazen někdo, kdo navezl Saakašviliho do pěkné kaše,“ tvrdí expert. Podle něj není náhoda, že Rusové trvají na tom, že Saakašvili není pro ně partner. „V Gruzii je mnoho ruských agentů, Jižní Osetie je plná gruzínských zpravodajců. Jenže Gruzínci byli odhaleni, Rusové nikoliv,“ tvrdí odborník.
