Kdo nechtěl v Bruselu Alexandra Vondru?

Evropská komise se zaklíná, že kandidáty na komisaře nelustrovala, občas to však neplatilo

Evropská komise (EK) vypracovala před volbou českého eurokomisaře kádrový posudek na Alexandra Vondru, senátora za ODS a bývalého místopředsedu vlády pro evropské záležitosti. Je v něm líčen jako stoupenec prezidenta Václava Klause, euroskeptik a člověk s protiněmeckým zaměřením – celkově nevhodný uchazeč o post komisaře.
Úředníci z Bruselu však existenci dokumentu popírají. Chybí mu prý formální náležitosti oficiálního spisu. „Je spravedlivé říct, že na rozdíl od některých členů ODS není Vondra extremistou. Je však jasné, že stane-li se komisařem, půjde o jednoho z nejvíce euroskeptických politiků, jaký kdy v EK byl. Jeho potvrzení by vyslalo jasnou zprávu, že nastal čas renacionalizace politiky společenství,“ píše se v závěru zprávy. Týdeník EURO má materiál k dispozici.

My to nebyli

O existenci dokumentu, který Alexandr Vondra získal od zaměstnance EK, týdeník EURO věděl od října loňského roku, kdy vrcholila nominace na českého eurokomisaře. Vondra dnes vysvětluje, že s jeho zveřejněním čekal, až budou potvrzeni všichni členové Evropské komise včetně českého kandidáta. Nechtěl do nominačního procesu nijak vstupovat, neboť byl spolu s Vladimírem Špidlou (ČSSD) jedním ze dvou nejvážnějších kandidátů na toto místo. Po dohodě ČSSD a ODS byl nakonec v listopadu 2009 do Bruselu vyslán kariérní diplomat a bývalý člen KSČM Štefan Füle. Otázkou zůstává, kdo materiál vytvořil a za jakým účelem.
Čeští i bruselští úředníci EK se od materiálu distancují. „Nikdy jsem nic takového neviděla. Přes zastoupení to nešlo,“ zareagovala na zprávu Irena Moozová, ředitelka Zastoupení Evropské komise v České republice. Podobně zareagovala po opakovaném naléhání i tisková mluvčí šéfa EK José Manuela Barrosa Pia Ahrenkilde Hansenová: „Viděla jsem to. Nemohu to však nijak komentovat, protože chybí oficiální hlavička. Chybí zdroj. Něco takového může sepsat kdokoli s přístupem na internet.“ A dodala, že EK kandidáty na komisaře nikdy nelustrovala. Vondra však tvrdí opak. Podobných posudků dle něho mohlo být na víc uchazečů. Dobře informovaný zdroj z EK týdeníku EURO potvrdil teoretickou možnost, že by některý z úředníků přece jen politicky lustroval.
Sestavení EK musí odhlasovat Evropský parlament (EP). Politické frakce, ve kterých se europoslanci seskupují, využívají svých politických zájmů při nominaci jednotlivých kandidátů. Nominuje-li kandidáta na eurokomisaře vláda členské země Evropské unie, chopí se jeho obhajoby Brusel. Pokud by totiž europoslanci nesouhlasili s jediným kandidátem EK, znamenalo by to její konec jako celku. Tím hrozili evropští zastupitelé naposledy po „grilování“ bulharské kandidátky Rumjany Želevové. Předseda EK Barroso se zalekl a požadoval po Sofii náhradu. Když bylo zřejmé, že nejvážnějšími uchazeči o komisařský post se stal za Českou republiku Vondra a Špidla, možná chtěl znát jejich slabiny, aby se připravil na obhajobu v EP. Šlo mu totiž o vlastní křeslo předsedy EK, které neměl v tu chvíli potvrzené. Barroso znal Špidlu z pětileté práce v komisařském kolegiu velmi dobře, Vondru však potkával jen před a během části českého předsednictví EU. Proto se mohl chtít o jeho politické minulosti dozvědět víc. Této variantě nahrává Vondrův výrok: „Bylo mi řečeno, že jde o spis, kterým se EK připravuje na slyšení v Evropském parlamentu a jenž má identifikovat ,problémová‘ místa kandidátů na komisaře.“

Pozor na podvrh

Vondrův protikandidát a bývalý eurokomisař Špidla, který se pokoušel obhájit své působení v EK, s materiálem nemá nic společného. To aspoň tvrdí. Dle něho jde téměř jistě o podvrh. Zároveň však připustil, že jako komisař dostával od svých podřízených podklady pro jednání zejména s ministry z mimoevropských zemí, ve kterých byly životopisné údaje politiků, s nimiž se měl setkat, včetně jejich názorů na důležitá témata. „Samozřejmě že jsem si nenechával zpracovat nic podobného na známé osobnosti, jako je německá kancléřka Angela Merkelová,“ říká Špidla. Dokument dle sociálnědemokratického expremiéra nevypadá autenticky, protože v Bruselu se začíná o kandidátech hovořit až poté, co je oficiálně nominuje daný stát.
Vondra byl v době předpokládaného vzniku dokumentu v říjnu 2009 pouze jedním z několika lidí v užším výběru na místo českého eurokomisaře. Špidla jako vystudovaný historik odkázal při odhalování pravosti dokumentu na vědeckou metodu kritiky pramenů. Při ní je nutné analyzovat vnější znaky textů včetně typu papíru a například razítka. Materiál však neobsahoval žádné zvláštní formální znaky. Proto soudí, že jde o podvrh.

Nesedí jazyk ani styl

Rovněž jazyk a styl, jimiž je zpráva sepsaná, považují lidé z Evropské komise za neslučitelné se standardy, jež jsou v EK běžné. „Dokument na Zastoupení Evropské komise v ČR nevznikl. Nebyl nikdy součástí materiálů poskytovaných ostatním službám EK, a proto se od něj zcela a zásadně distancujeme,“ napsal týdeníku EURO Martin Stašek ze zastoupení v Praze. V textu v angličtině je dle ředitelky zastoupení Moozové navíc chyba. Je v něm špatně přeložen slogan českého předsednictví EU. To by se prý v oficiální zprávě neobjevilo.
Text je také na úřední dokument nezvykle narativní a hodnotící. Objevují se v něm totiž například slovní obraty, jako „byl horlivým stoupencem záměru vybudovat v ČR americkou radarovou základnu“, „ve svém nadšení pro radarovou základnu“, „jeho pokusy o propagaci předsednictví byly většinou považovány za dětinské a trapné“ a při obhajobě Lisabonské smlouvy před Ústavním soudem prý Vondra vystupoval „nápadně bez nadšení“. Hodnotící soudy se však objevují i v jiném dokumentu EK, který má týdeník EURO k dispozici. Ten shrnuje slyšení Štefana Füleho před zahraničním výborem EP a obsahuje rovněž hodnotící slovní obraty. „Füle potvrdil, že jeho portfolio je pro něho víc než zaměstnání,“ uvádí se v úvodu textu z „dílny“ generálního sekretariátu EK s datem 13. ledna 2010. Expert na politiku EU z bruselského Centra pro evropskou politiku Piotr Maciej Kaczyński se domnívá, že dokument není oficiálním pracovním textem EK. Barroso si mohl něco podobného vypracovat jako podklad pro jednání. Dle Kaczyńského z detailních informací uvedených v dokumentu jasně vyplývá, že jeho autor znal české prostředí velmi dobře. Analytik dodal, že předseda EK Barroso uplatňuje vliv a snaží se ovlivnit sestavení svého týmu komisařů. Za příklad uvedl Rakousko. Barroso si přál, aby tato země nominovala sociálnědemokratického politika a bývalého spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera a tlačil prý v tomto směru na Vídeň.

Narušený gender

Znalci bruselské byrokracie se domnívají, že jediným místem, kde mohl dokument vzniknout, je generální sekretariát EK, který vede Irka Catherine Dayová. Tomu napovídá i událost z období českého předsednictví EU. „Vondra přijel na jedno jednání a nadával vysoce postavenému úředníkovi do zkurvysynů. V Bruselu jsou namyšlené fifleny, které takové jednání neskousnou,“ upozornil na údajný incident diplomat blízký sociálním demokratům.
Jiný úředník s vhledem do unijního zákulisí zase zpochybnil, že by si předseda EK Barroso nepřál Vondru. „Nejprve se na Čechy dlouho čekalo. Předseda EK proto zaslal českému premiérovi dopis, v němž ho vyzýval, aby mu sdělil jméno kandidáta. Následně se ukázalo, že by největší šanci mohla mít žena. Barroso totiž potřeboval novou EK genderově vyvážit a tlačil Prahu, aby mu poskytla představitelku něžného pohlaví. Při zrodu jednotlivých jmen zaznělo i jméno ekonoma Jana Švejnara, Barroso však prý naznačil, že ekonomů již má ve svém týmu dost. O Vondrovi se vyjádřil v podstatě pozitivně, podobně jako o Špidlovi. Oba patří mezi takzvané ,respectable‘ politiky, kterých si váží,“ řekl tento úředník.

Rozhovor: Alexandr Vondra
Bruselské kádrování

EURO: Kdy a od koho jste materiál získal? VONDRA: Získal jsem jej loni na podzim od jednoho člověka, který pracuje v Evropské komisi (EK). Věřím mu, ale jeho jméno neuvedu.

EURO: Proč jste čekal s jeho zveřejněním? VONDRA: Nechtěl jsem jakkoli zasahovat do procesu jmenování a schvalování komisaře za ČR v EK. Patřil jsem mezi kandidáty, a proto jsem do toho nechtěl vstupovat.

EURO: Co dle vás za tím bylo? VONDRA: Bylo mi řečeno, že jde o spis, kterým se EK připravuje na slyšení v Evropském parlamentu a jenž má identifikovat „problémová“ místa kandidátů na komisaře. Problémem však je, že text spíše připomíná kádrové materiály, které si pamatujeme z dob minulých, a obsahuje spíše pomluvy než reálná fakta.

EURO: Materiál po úvodních životopisných datech zmiňuje vaši „kauzu“ se senátorem Zdeňkem Bártou. Toho jste kritizoval za přirovnání Čechů k nacistům. VONDRA: Jde o typický příklad absolutního překroucení věcí.

EURO: Myslíte si, že jde o nějakou politickou odvetu? VONDRA: To si nemyslím. Spíše to dokládá, jak občas pracují úřady v Bruselu.

EURO: Nejde o odvetu například sudetoněmeckých vystěhovalců? VONDRA: Nevím. Nedává mi to však smysl.

EURO: Jak vnímáte pasáž v textu, že jste neobhajoval Lisabonskou smlouvu před Ústavním soudem s dostatečným nadšením? VONDRA: Humorné. Smlouvu jsem u Ústavního soudu obhajoval rozvážně. A jak napovídá výsledek, také úspěšně. Nebyl žádný důvod z toho dělat divadlo.

EURO: V letech 2007 až 2009 jste prý několikrát vyzýval k návratu sdílených pravomocí členským zemím EU. Je to pravda? VONDRA: Jako člen vlády jsem prosazoval princip obousměrné flexibility. To znamená možnost přenášet kompetence oběma směry, pokud s tím budou členské státy souhlasit. Nemyslím si, že by to bylo jakkoli protievropské. Přenos kompetencí na obec či kraj po souhlasu parlamentu také není protistátní čin.

EURO: Myslíte si, že podobné materiály mohou existovat i na jiné české kandidáty na post eurokomisaře? VONDRA: Domnívám se, že ano. Nikdy jsem je však neviděl.

EURO: EK odmítá autorství textu kvůli formálním i obsahovým nepřesnostem a přemíře hodnotících soudů. Myslíte si, že byl určen předsedovi EK Barrosovi a že jej četl? Ten vás totiž jako budoucího komisaře údajně během rozhovoru s předsedou ODS Mirkem Topolánkem hájil. VONDRA: Chápu, že se k tomu nehlásí. S Barrosem jsem o tom nemluvil, a proto nevím, zda jej četl. Předpokládám však, že materiál vznikl proto, aby jej četli.

Box:
Hanopis, nebo obrana?
Týdeník EURO se rozhodl publikovat překlad textu, který údajně na senátora Alexandra Vondru vytvořila Evropská komise. Měl vzniknout v době, kdy se ucházel o funkci evropského komisaře.

Alexandr Vondra (narozen 1961), který má být nominován Občanskou demokratickou stranou (ODS) na evropského komisaře za Českou republiku, je bývalým disidentem. V roce 1989 byl dva měsíce vězněn jako mluvčí zakázaného hnutí Charta 77. Po revoluci byl poradcem prezidenta Havla (1990–1992), náměstkem ministra zahraničních věcí (1992–1997), velvyslancem v USA (1999–2001), zmocněncem pro summit NATO (2001–2002), senátorem za ODS (funkční období mu začalo v roce 2006), ministrem zahraničí (v přechodně úřadující vládě, která vládla, přestože neuspěla v hlasování o důvěře, od září 2006 do ledna 2007) a místopředsedou předsedy vlády pro evropské záležitosti (od ledna 2007 do dubna 2009).
Vondra je členem ODS, strany založené v roce 1990 Václavem Klausem, i když do jejích řad vstoupil až v roce 2007. Jeho zapojení do volební politiky coby kandidáta ODS v roce 2006 a vstup do ODS v roce 2007 byly obecně považovány za překvapivý obrat bývalého disidenta, který byl dlouho spojován s Klausovým největším rivalem Václavem Havlem.
Během senátních voleb v roce 2006 byl kritizován za kampaň očerňující jeho soupeře úřadujícího senátora Zdeňka Bártu. Obvinil ho, že přirovnal Čechy k nacistům. Ve skutečnosti se senátor Bárta (protestantský kazatel a rovněž bývalý disident) „provinil“ pouze tím, že při pietním aktu v Terezíně zmínil, že byly také oběti v řadách německých žen a dětí, které tam po válce usmrtili Češi. Toto použití protiněmeckého nacionalismu bylo také považováno za překvapivý Vondrův obrat, protože byl předtím, v roce 1996, vyjednavačem Česko-německé deklarace. V téže volební kampani vyjádřil Vondra uznání Václavu Klausovi. Roku 2008 podpořil i snahu Klause o znovuzvolení prezidentem a hlasoval pro něho.
Wikipedie popisuje Vondrovy politické názory takto: „Je obecně vnímán jako proamerický a obezřetný před evropskou integrací, méně však než zastánci tvrdé linie ODS.“ Jeho proamerická linie byla vždy ztotožňována s „jestřábím“ křídlem Republikánské strany ztělesňovaným Georgem W. Bushem a Donaldem Rumsfeldem. Byl horlivým stoupencem záměru vybudovat v České republice americkou radarovou základnu jako součást zamýšleného protiraketového štítu. Ve svém nadšení pro radarovou základnu byl proti požadavkům koaličních partnerů ODS – zelených – že by se o této otázce mělo jednat v rámci NATO a EU, nikoli na bilaterálním základě. V důsledku odporu veřejnosti vůči tomuto projektu dokonce vyhrožoval, že pokud lidé budou dál proti radarové základně, ohrozí to celou koncepci profesionální armády. To by mohlo vést k opětovnému zavedení povinné vojenské služby. (Toto prohlášení bylo všeobecně odsouzeno jako manipulativní a absurdní.) Ještě v dubnu 2009 Vondra tvrdil, že Obamova administrativa „radarový projekt nezruší“. V červenci 2009 se však stal jedním ze signatářů (dokonce údajným iniciátorem) dopisu Obamově administrativě, který ji vinil, že ustupuje Rusku a ponechává středoevropské a východoevropské státy ruským zájmům. Dopis byl obecně považován za dost zmatený výraz nostalgie po bipolárním světě studené války a za diplomatickou chybu vůči novému demokratickému vedení v Bílém domě (naznačoval, že Obama státy střední a východní Evropy zrazuje, kdežto Bush je chránil).

„Eliminace sdílených kompetencí“

Vondra se označuje za „eurorealistu“ (tak se však označují i další členové ODS včetně zastánců tvrdé linie). V rozhovoru pro Parlamentní listy (7. září 2007) prohlásil, že jeho obecným východiskem je nárůst rozporu mezi „normálními lidmi“ a elitami, které „ráno snídají v Bruselu, obědvají v Londýně a usínají v Praze“, a jen ony že podporují další integraci. Vysvětlil také, že je proti metafoře bicyklu, který musí být udržován neustále v pohybu. Naopak, prohlásil, pokud se na cestě objeví překážka, je lepší zastavit a pokračovat v cestě, až se odstraní. Na otázku reformy evropských institucí vyslovil názor, že „by bylo nejlepší začít znovu od nuly“.
V několika veřejných vystoupeních v letech 2007 až 2009 Vondra tvrdil, že reforma evropských institucí by se měla týkat budoucí „eliminace sdílených kompetencí“. To kritizovali jeho odpůrci, protože to je přinejlepším neurčité a zmatené a přinejhorším skrytý pokus o vrácení oblastí sdílených kompetencí členským zemím. (V článku Vondra si musí vybrat politolog Lukáš Macek zdůraznil, že jde-li české vládě o zrušení EU, měla by to říct otevřeně.)

Lisabonská smlouva

Česká republika zůstává jedním z posledních členských států, které neratifikovaly Lisabonskou smlouvu. Tu schválily obě komory Parlamentu ČR, ale prezident Klaus ji nadále odmítá podepsat. Vondra hlasoval pro Lisabonskou smlouvu v Senátu. Když prezident Klaus napadl Lisabonskou smlouvu u Ústavního soudu, Vondra ji před soudem hájil (i když nápadně bez nadšení). Později vyjádřil nesouhlas s tím, že Klaus „zaujímá pózu jediného hrdiny“.
Potom však senátoři za OSD podali u Ústavního soudu další stížnost a oznámili, že je na cestě stížnost třetí. Tito senátoři sice jsou členy jeho vlastní strany, ale Vondra je nevyzval (přinejmenším veřejně), aby se této evidentně obstrukční taktiky vzdali. Ve skutečnosti opakovaně naznačil, že není žádný spěch. Jako místopředseda vlády pro evropské záležitosti nese přinejmenším část politické odpovědnosti za to, že smlouvu neratifikovali členové jeho vlastní strany, z nichž někteří běžně přirovnávají „Brusel“ k bývalému Sovětskému svazu a uchylují se k zuřivé rétorice namířené proti EU.

České předsednictví EU

Vondrův výkon během českého předsednictví EU nebyl ani zdaleka brilantní. A jeho pokusy o propagaci předsednictví byly většinou považovány za dětinské a trapné. Spustil například billboardovou kampaň pod heslem „Evropě to osladíme“ – což je spojení s dvojakým významem, jež by se dalo vyjádřit také slovy „Evropě to zpříjemníme/znepříjemníme“. V běžném úzu by fráze „osladit to někomu“ znamenala „potrestat někoho“. Měl také na starost instalaci plastiky Entropa v Radě, jež obsahovala dost drsné karikatury jednotlivých členských zemí (například Bulharsko jako turecký záchod). Obojí hájil jako příklady „českého humoru“, ale nakonec byl nucen se za zobrazení Bulharska omluvit.
Je spravedlivé říct, že na rozdíl od některých členů ODS není Vondra extremistou. Je však jasné, že stane-li se komisařem, půjde o jednoho z nejvíce euroskeptických politiků, jaký kdy v EK byl. Jeho potvrzení by vyslalo jasnou zprávu, že nastal čas renacionalizace politiky společenství.