Umělá inteligence (AI) patří v posledních letech k velmi rychle rostoucím odvětvím, díky čemuž se jejímu rozvoji intenzivně věnují jak obří technologické společnosti, tak i nadějné startupy. A právě i proto už sektor přilákal velké množství investic, jejichž celková výše se podle serveru Statista loni vyšplhala na astronomických 154 miliard dolarů (téměř 3,5 bilionu korun).
Ve středu zájmu investorů až dosud stály hlavně podniky, které se zabývají samotným vývojem generativní umělé inteligence, případně firmy poskytující nezbytný hardware pro její fungování. Odborníci ovšem upozorňují, že obrovský rozmach AI si vyžádal také výstavbu velkého množství datových center, bez nichž se tato technologie neobejde. Zároveň s jejich rozšířením je přitom nutné investovat i do infrastruktury, aby byla schopna zajistit centrům dostatek elektrické energie.
„Rozvoj generativní umělé inteligence způsobil, že bude nutné masivně upgradovat stávající infrastrukturu, což může stát okolo jednoho bilionu dolarů,“ řekl pro Business Insider Ted Mortonson, výkonný ředitel společnosti Baird. I další analytici se pak shodují, že právě odvětví datových center a služeb na ně navázaných na současném boomu okolo AI pravděpodobně vydělá vůbec nejvíce.
Velké změny v sektoru energetiky očekává třeba globální investiční banka Goldman Sachs, podle jejíchž odhadů by měla poptávka po energii do datových center do konce desetiletí vzrůst o 160 procent. „Takový prudký nárůst poptávky po energii nebyl v USA zaznamenán od počátku tohoto století,“ uvedli analytici americké banky, kteří zároveň doplnili, že vyhledávání využívající ChatGPT spotřebuje až 10krát více elektřiny než klasické vyhledávání přes Google.
Akcie rostou i o desítky procent
Že firmy napojené na výstavbu a provoz datových center zažívají v současnosti žně, potvrzuje třeba Digital Realty Trust, což je jediný realitní investiční fond kótovaný na newyorské burze, který se jejich fungováním zabývá. Hodnota jeho akcií se za poslední rok zvedla o 27 procent.
Dařilo se ale i sektoru veřejných služeb, kam spadají společnosti zajišťující vodovody, elektrické sítě či plynové potrubí. Toto odvětví se letos stalo třetím nejvýkonnějším v akciovém indexu S&P 500, ačkoliv ještě před pár lety si vedlo spíše jen průměrně. Hodnota akcií společností budujících elektrickou rozvodnou síť v USA, Jižní Koreji, Indii a Evropě se každopádně od začátku roku zvýšila až o 140 procent.
Dalším vítězem AI boomu jsou společnosti vyrábějící technologie, jež pomáhají snížit vysokou spotřebu elektřiny. Třeba akcie firmy Super Micro Computer, stojící za řešením pro kapalné chlazení hardwaru, letos meziročně vzrostly o 117 procent. Skvěle se pak daří i společnosti Vertiv, která rovněž vyrábí chladicí zařízení pro datová centra. Hodnota jejích akcií se letos meziročně zvýšila o 70 procent.
Podle odborníků je přitom zajímavé, že i přes tento působivý růst se investoři o zmíněné firmy nijak zvlášť nezajímají. „Investoři pravděpodobně nejsou zvyklí vnímat energetické akcie jako zlatý důl, a to vzhledem k tlumeným výnosům sektoru za poslední desetiletí. My ale skutečně očekáváme silný růst tohoto odvětví, a to přibližně o deset procent ročně po dobu následujících deseti let,“ prohlásil Travis Miller, stratég pro energetiku a sektor veřejných služeb z investiční společnosti Morningstar.
Hardware je nyní výnosnější než software
Nezájem investorů o zmíněná odvětví na pozadí AI boomu je v prudkém kontrastu s tím, že investice do softwarových firem jsou stále vysoké, aniž by se akciím dotčených společností nějak zvlášť dařilo. Akcie hardwarových firem ostatně letos překonaly své softwarové protějšky o 30 procentních bodů, za čímž stojí především prudce rostoucí poptávka po grafických procesorových jednotkách, datových centrech a dalším výpočetním vybavení.
Za možná poněkud překvapivým jednáním investorů stojí pravděpodobně jejich zkušenost z minulé dekády. Tehdy pro ně totiž byly softwarové firmy velmi atraktivní, protože byly schopny dosáhnout vysoké ziskové marže. Jejich akcie tedy dokázaly porazit ty „hardwarové“ i o více než 250 procentních bodů. Jak ale odborníci upozorňují, tyto časy už jsou dávno pryč.
Možným faktorem stojícím za relativním nezájmem investorů o datová centra je také skutečnost, že návratnost investice může být poměrně dlouhá. Miller odhaduje, že firmy budující datová centra se do většího zisku dostanou až zhruba v roce 2028. Další obavy se pak týkají toho, že rozvoj datových center může zpomalit skutečnost, že Spojené státy nebudou mít dostatek elektrické energie na jejich provoz.
Navzdory těmto problémům se ale většina odborníků shoduje, že odvětví datových center má před sebou velmi slibný vývoj, což pomůže i všem navazujícím sektorům. „Už je to celá generace, co měly energetické společnosti takový růstový potenciál, jaký očekáváme během následujících deseti let,“ uzavřel Miller.
