Cestovní ruch v Evropě nabírá dech, k předkrizovým výnosům je ale pořád daleko
Pokud je možné něco vyčíst z posledních statistik o vývoji cestovního ruchu v Evropské unii, pak je to potvrzení toho, co hlásí čeští hoteliéři již nějakou dobu. Turisté se vrátili, alespoň měřeno počtem přenocování v turistických ubytovacích zařízeních, zejména v hotelích.
Ceny za přenocování jsou však ve čtyřhvězdičkových hotelích – zvláště v Praze s jejím převisem kapacity – někde úplně jinde, než byly v předkrizových letech. A na původní úroveň se rozhodně nedostanou díky konjunktuře, která není v dohledu, ale pouze konsolidací, tedy omezením nabídky a růstem cen na „normální“ berlínskou nebo vídeňskou úroveň.
Na celoevropské úrovni se krize projevuje diferencovaně, zahraniční cestovní ruch však vcelku funguje, i když v případě Portugalska, Španělska a Francie nedokázal „dohnat“ celkový výsledek do černých čísel. Naopak třeba Bulharsko zjevně profituje z mizerie jiných přímořských prázdninových destinací, Egyptem a Tunisem počínaje a prostávkovaným Řeckem konče.
Turistika přitom pro Evropu není zanedbatelným zdrojem příjmů – v „top 10“ žebříčku světových zemí z hlediska inkasa z turistiky bylo loni Španělsko druhé, Francie třetí, Itálie pátá, Německo šesté a Británie sedmá.
Co čert nechtěl, Eurostatu chybějí data nejen za dvě velmi důležité turistické destinace, Itálii a Řecko, ale také za Británii, která pořádala olympiádu, jež se „protáhla“ do srpna. Soudě podle dostupných informací se však Londýnu ani Británii jako celku uspořádání největšího sportovního svátku, alespoň prozatím, finančně „neokotilo“. Mimo jiné proto, že hry odradily jiné klienty, často solventní. Jasně že nová výstavba pomohla čtvrtím Londýna, které patřily v Británii k oblastem s nejvyšším podílem obyvatel žijících na sociálních dávkách, výsledné ekonomické saldo ale podle všeho nebude nijak převratné – a to i za předpokladu, že bude kladné. Poučení je jednoznačné: „brandové“ destinace se mají mamutím podnikům vyhýbat.
Přejme si, aby Praha a Česko byly jednou „brandovými“ destinacemi, které kvalitu dodají a pokušení nepodlehnou.
Nesourodý vývoj
Celkový počet přenocování v ubytovacích zařízeních ve vybraných zemích EU za leden až červenec 2012 (v tisících), změna oproti stejnému období v loňském roce (v %)
1,2
978 441 EU 27
196 738 německo. Solidní ekonomika, solidní růst.
3,6
35 517 polsko. Není to klasická destinace, ale čísla má nadprůměrná.
8,7
22 881 česko. Čeští hoteliéři měli po letech zase dobrý rok, ovšem při cenové hladině, která stále není srovnatelná s předkrizovým obdobím.
3,2
6 116 Slovensko. Na to, jak je krásné, jsou ta čísla ubohá.
1,2
67 851 rakousko. Klein, aber fein – to funguje.
4,1
228 069 francie. Světová turistická trojka, ale přesto nehlásí dobrá čísla.
-1,1
24 873 portugalsko. Ač disciplinovaně plní podmínky trojky, je až za Španělskem.
-2,3
212 465 španělsko. Cestovní ruch utrpěl oslabením domácí, nikoli zahraniční poptávky, ta roste hlavně z Francie a Velké Británie.
-1,2
7 542 kypr. Nedokázal proměnit „řeckou kartu“ a v lepším případě stagnuje.
-1,2
11 380 bulharsko. Zjevně se mu dařilo, z klasických prázdninových destinací vykázalo velmi dobrý růst.
8,9
pramen: Eurostat
O autorovi| Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz
