Kdo odhalí skryté mouchy?

Britové nebo Němci jsou zvyklí si na prohlídky nemovitostí brát nezávislé inspektory. Ti mají za úkol ověřit, zda technický stav budovy odpovídá její ceně. Češi se v tomto směru zatím spoléhají spíše na kamarády.

Foto: Profimedia.cz

Trhliny v omítkách a obkladech, nadměrná vlhkost zdí, havarijní stav elektroinstalace či vodovodu. To jsou nejčastější „nedostatky“ starších domů. Laik ovšem většinu těchto věcí na první pohled nevidí a chystá-li se koupit nemovitost, nemůže ani očekávat, že ho na ně bude prodávající důsledně upozorňovat. Vyplatí se proto přizvat nezávislého odborníka.

„Techniky si zájemci o koupi domu či bytu zpravidla berou až na druhou prohlídku. Tedy v momentě, kdy podle nich samých nemovitost splňuje stanovené požadavky a chtějí se ujistit, že neskrývá nepříjemné překvapení,“ říká Jan Kunz, regionální manažer realitní kanceláře Sting. Zároveň upozorňuje na jeden český fenomén. Přivolaní experti totiž zpravidla pocházejí z řad rodinných příslušníků, kamarádů a známých kupujícího. To potvrzuje i Lukáš Bůva, ředitel pražské pobočky realitní kanceláře Evropa: „Na prohlídkách se nejčastěji setkáváme s architekty a stavaři. Není ale běžné, aby zájemci za tyto odborníky platili, spíše se jedná o známé či příbuzné.“

V Česku zatím rarita

Platit nějaké třetí straně za odbornou konzultaci při koupi domu či bytu se Češi teprve učí. V západní Evropě jsou přitom firmy poskytující služby v oblasti kontroly nemovitostí zcela běžnou součástí realitního trhu. Nejenže se s nimi počítá, ale realitní kanceláře je při výběru nemovitosti klientům samy doporučují. V některých státech USA dokonce bez inspekce třetí stranou nemáte vůbec šanci nemovitost prodat. „V Česku, kde se realitní trh teprve vyvíjí, jsou podobné služby na profesionální úrovni zatím raritou,“ říká Pavel Štáf, jednatel společnosti Bytecheck, která teprve nedávno vstoupila na trh a specializuje se právě na odhalování skutečného stavu nemovitostí. Za inspekci bytu v novostavbě si tato firma účtuje 39 korun za metr čtvereční, v případě staršího bytu je sazba 59 korun. U domů je to pak 31 korun na metr čtvereční, jde-li se o novostavbu, a 69 korun u starších nemovitostí. Po provedení inspekce obdrží zájemce o nemovitost podrobný protokol s uvedenými vadami.

Co měl soused k obědu

Odborná kontrola může kupujícímu ušetřit nemalé peníze za budoucí opravy. Odhalí-li inspektor skryté nedostatky, může to být minimálně důvod vyjednávat o snížení ceny nemovitosti tak, aby zbyly finance na potřebnou rekonstrukci. To se týká především starších domů.

Nástrahy ale často skrývají i novostavby, u kterých je potenciální kupci čekají méně. Jsou to například nekvalitně provedená vybavení koupelen, odbyté zásuvky a vypínače, nerovné podlahy a stěny či nejrůznější „kosmetické“ vady. „Často se do nových bytů například instalují až pětkrát silnější digestoře, než je povoleno,“ upozorňuje Štáf. Nový obyvatel bytu se pak chvíli raduje, že digestoř dobře odsává. Nadšení ho ale přejde v okamžiku, kdy mu vinou předimenzovaného systému „vpluje“ do bytu pach přepáleného oleje od sousedů.

Bez skrytých zájmů

Aby vám přivolaný expert opravdu ušetřil peníze, měl by být skutečně nezávislý. „U odborníka, který by měl zároveň provést i případnou rekonstrukci, je reálné riziko, že stav domu zdramatizuje, aby dosáhl co nejrozsáhlejších oprav, na kterých sám vydělá,“ upozorňuje Jan Kunz.

Nějakou tu „mouchu“ má téměř každá nemovitost. Je logické, že prodávající a realitní makléř budou klást větší důraz na klady daného domu či bytu. Už samotná přítomnost někoho, kdo stavbám rozumí, ať už jde o vašeho známého či najatého odborníka, přiměje druhou stranu k upřímnějšímu jednání.

Na co si dát pozor u starších domů a bytů?

Pramen: Bytecheck