Ředitelka ústavu pro studium totality si stěžovala u premiéra na ministerstvo financí, protože nedostala souhlas s odštěpením digitalizace
Je to zdánlivě malicherný problém v jedné z mnoha státních institucí. Spor o to, zda se má správa a postupná digitalizace záznamů předlistopadových bezpečnostních složek přesunout z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pod Archiv bezpečnostních složek (ABS), zůstává hluboko pod rozlišovacím prahem většiny lidí. Ve skutečnosti se však hraje o víc, než by se mohlo zdát: o dostupnost informací, jež dokumentují temné stránky naší nedávné minulosti, a možná i o samotné fungování ústavu.
V následujících týdnech se bude vybírat nový ředitel ÚSTR. Podle původních plánů nynějšího vedení měla digitalizace touto dobou fungovat už pod křídly ABS. To se nepodařilo, záležitost možná počká až na nového šéfa. Mezitím se už nicméně dostala na stůl premiéra Bohuslava Sobotky i ministra financí Andreje Babiše. Zejména ve druhém případě je to paradoxní situace. Vždyť šéf státní kasy, předseda hnutí ANO a vlastník koncernu Agrofert v jedné osobě zažaloval slovenský Ústav paměti národa a před soudem zpochybňuje věrohodnost dokumentů komunistické Státní bezpečnosti, s níž jako agent podle dochovaných záznamů spolupracoval.
Pojďme ale k jádru problému. Správa a digitalizace archiválií, což je v podstatě pořizování elektronických kopií původních evidencí z produkce StB a dalších bezpečnostních orgánů z doby před rokem 1989, dosud zajišťuje odbor informatiky a digitalizace ÚSTR čítající přes 35 zaměstnanců. Rozhodnutí o přesunu tohoto odboru pod ABS padlo loni poté, co v radě ústavu získali silné slovo zástupci levice a její předsedkyní se stala bývalá disidentka Petruška Šustrová. Pod jejím vedením rada spustila personální zemětřesení. Odvolání ředitele Daniela Hermana, nynějšího ministra kultury za KDU-ČSL, a další záseky mezi pracovníky ústavu se hojně propíraly v médiích, a tak se k němu není třeba podrobně vracet.
Stopka od Fischera Méně se ale hovořilo o plánovaných změnách.
Hermanova nástupkyně Pavla Foglová a nová šéfka Rady ÚSTR Emilie Benešová, jež nahradila Šustrovou, zkritizovaly dosavadní způsob digitalizace a začaly prosazovat její převedení pod ABS (v archivu se mezitím také vyměnilo vedení). Vadila jim údajná živelnost snímkování, chybějící tematická anotace a provázanost elektronických dokumentů nebo hrozba porušování zásady ochrany osobních údajů. V první řadě ale zdůrazňovaly, že ústav nemá na správu a digitalizaci archiválií žádné oprávnění. Námitky shrnula Foglová do návrhu organizačních změn, které schválila rada ÚSTR loni v říjnu.
Jako nejzazší datum pro odštěpení digitalizace ředitelka stanovila 1. březen 2014. To se zřejmě nesplní. Nápad totiž narazil na nesouhlas ministerstva financí, které začátkem tohoto měsíce zamítlo žádost o delimitaci prostředků v rozpočtové kapitole ústavu, tedy o souhlas s převedením téměř sedmi milionů korun z pomyslné přihrádky ÚSTR na ABS. Už předtím ministr v demisi Jan Fischer vzkázal na žádost nezávislých odborářů ústavu, že přestože ústav a archiv tvoří jednu rozpočtovou kapitolu, k převedení digitalizace je nutné změnit zákon. Zdůraznil, že rada ústavu není zřizovatelem ústavu podle zákona a nemůže samovolně měnit jeho organizační strukturu.
Vedení ÚSTR ale trvalo na svém a obrátilo se rovnou na premiéra Bohuslava Sobotku. V dopise z 12. února, jehož kopii má týdeník Euro k dispozici, si Foglová stěžuje na „jednoznačně účelové“ právní argumenty jednoho z rozpočtových odborů ministerstva financí. „Možným řešením by snad bylo, aby o delimitaci bylo rozhodnuto formou nařízení vlády,“ napsala Foglová. Kromě žádosti o schůzku také navrhla, aby se ústavem zabýval ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který mimochodem tuto instituci dlouhodobě kritizuje.
„Dopis analyzujeme, zatím jsme neodpověděli,“ uvedl závěrem minulého týdne Lukáš Kantor z tiskového odboru vlády. Foglová nicméně na odpověď ani nečekala a 17. února se znovu obrátila na ministerstvo financí s žádostí, aby předchozí zamítavý postoj přehodnotilo. Podnětem se měl zabývat náměstek pro veřejné rozpočty Jan Gregor, do uzávěrky tohoto vydání rozhodnutí nepadlo.
Žáby na prameni Co vede ředitelku Foglovou a předsedkyni rady ústavu Benešovou k takové sveřeposti?
Obě argumentují, že jim jde hlavně o pečlivější zpracování pramenů. Faktem je, že dosavadní systém vyhledávání v ÚSTR a ABS se opírá víceméně o jmenné evidenční seznamy.
Badatelé ale proti tomuto jednoduchému způsobu neměli větší námitky.
Odpůrci současného vedení hovoří o snaze přinejmenším zabrzdit tempo digitalizace listin, jejichž obsah může po zveřejnění vyznít pro dotyčné osoby jako kompromitující materiál. Rychlou digitalizaci, kterou prosazoval první ředitel ÚSTR Pavel Žáček, vyzdvihují kvůli rozšíření přístupnosti archiválií.
„Zdigitalizované dokumenty se totiž nedají tak snadno zapírat před žadateli. Což, jak je v badatelské komunitě známo, archiváři občas dělají. Užívají si status důležité žáby na prameni, o který s postupující digitalizací přicházejí,“ říká jeden ze stávajících zaměstnanců digitalizačního odboru, který nechce být jmenován. Digitalizace přímo souvisí také s původním plánem na zřízení dálkového přístupu do databází, podobného, jako funguje například v katastru nemovitostí. Badatelé by si tak mohli z domova procházet nejen evidenční registry jako dnes, ale dostali by se i přímo do svazků. Vyšší míra otevřenosti by navíc vzala argumenty těm, kteří vidí ve svazcích komunistické tajné policie nástroj k vydírání soupeřů v politice nebo byznysu.
koaliční brzda Foglová a většina radních také čelí výtkám, že se ve skutečnosti pouze chtějí zbavit lidí, kteří na odboru pro digitalizaci pracují a zasazují se za otevřený přístup k evidencím StB. Někteří z nich jsou bývalí disidenti. Proti přesunutí digitalizace pod křídla ABS vznikla už loni petice, kterou podepsalo přes 60 tehdejších zaměstnanců ústavu.
Příznačné je, že obě strany odkazují na právní expertizy svědčící v jejich prospěch.
Pokud by se Foglová a rada ústavu přesto pokusili nějakým způsobem digitalizaci odloučit, část zaměstnanců ÚSTR počítá s podáním hromadné žaloby pro porušení zřizovatelského zákona a také s trestním oznámením.
Další faktor, který se zvnějšku prakticky nedá v celé šíři uchopit, a krizi v ústavu přitom nesporně prohlubuje, je osobní nevraživost mezi jednotlivými zaměstnanci a odděleními. Zvlášť pro historiky je příznačné, že mezi sebou vytvářejí na pracovištích dusno. Výmluvný je už fakt, že v ústavu funguje hned pět odborových organizací. A podobná rozhádanost panuje i uvnitř ABS.
Jak spor o přesun digitalizace dopadne, se nakonec zřejmě rozhodne politickou dohodou v koalici. Ještě zhruba před rokem, kdy se počítalo spíše s menšinovou vládou ČSSD s podporou komunistů, byly vyhlídky na budoucnost ústavu horší. Objevily se dokonce hlasy volající po jeho úplném zrušení. Přítomnost lidovců v kabinetu ale působí jako jakási brzda. Pokud Sobotka nechce riskovat konflikt s KDU-ČSL, od nápadu se distancuje.
O delimitaci by mohla rozhodnout vláda formou nařízení, myslí si ředitelka ústavu Foglová Uvnitř ČSSD se dokonce objevily hlasy po zrušení ústavu
2 miliony stránek dokumentů vloni digitalizoval ÚSTR – o rok dříve to však bylo 3,5 milionu stran. Za poklesem bylo i ukončení digitalizace záznamů uchovaných na mikrofiších, zhruba polovina z meziročního rozdílu jde ale na vrub zdrženlivosti nového vedení. Kapacita dotyčného odboru je přitom zhruba dvojnásobná, ročně by se tedy mohlo digitalizovat kolem čtyř milionů stránek.
Radikální rada Ústav pro studium totalitních režimů je organizační složkou státu a účetní jednotkou se samostatnou kapitolou státního rozpočtu. Jeho nejvyšším orgánem je sedmičlenná Rada ÚSTR, kterou volí Senát. V současnosti jsou dvě místa volná. Novým radním by se měl stát někdejší senátor Zdeněk Bárta, nominovaný TOP 09 a navržený poslaneckou sněmovnou. Rada ústavu právě nyní vybírá nového ředitele ÚSTR. Stávající ředitelka Pavla Foglová se o místo neuchází. Za možnou favoritku výběrového řízení se považuje francouzská historička Muriel Blaiveová. Rada vybere nového ředitele do 30. dubna. Foglová ale zůstane ve funkci až do konce června.
Členové Rady ÚSTR • Emilie Benešová předsedkyně, archivářka Národního archivu, při volbě podporovaná TOP 09 • Lukáš Jelínek politolog blízký ČSSD, bývalý poradce premiéra Vladimíra Špidly a předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka • Naděžda Kavalírová předsedkyně Konfederace politických vězňů – jako jediná v radě nesouhlasí s převodem digitalizace na ABS • Jan Bureš politolog, Metropolitní univerzita Praha, obecní zastupitel za ČSSD ve středočeské Dobříši • Michal Uhl sociolog, syn levicového disidenta Petra Uhla, kandidát zelených. Na veřejnosti se projevuje jako nejhlasitější představitel radikálních změn v ústavu.
O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz