Šéf Jihočeských mlékáren nehodlá spor s ministrem Fenclem zabalit
Milan Teplý (51), po gymnáziu se zaměřením matematika–fyzika absolvoval Vysokou školu chemicko–technologickou se specializací mlékárenství. Od roku 1972 pracoval v podniku Laktos, poté ve Státní inspekci jakosti, od roku 1976 v Jihočeských mlékárnách. Ředitelem této firmy se stal v roce 1990, předsedou představenstva o rok později. Je předsedou českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace, od letošního roku také prezidentem Potravinářské komory ČR. Je ženatý a má dvě děti.
EURO: Spor jedné z největších tuzemských potravinářských firem, Jihočeských mlékáren, s ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem hýbe celým oborem. Vy neustupujete z názoru, že pokutu ani penále v sumě kolem sto milionů korun za loňské údajné porušení pravidel regulace trhu mléka neuhradíte, státní úředníci se také tváří neústupně. Vypadá to, že s resortním ministrem Janem Fenclem se dohodnout nemůžete. TEPLÝ: Bohužel to došlo do tohoto stadia. Naši právníci už ale mají naprosto jasno a myslím, že pan ministr také. Ví velmi dobře, že není v právu. Já nevím, proč to zastírá a dělá další omyly. Měl by přiznat, že pochybil.
EURO: Jakou chybu ministr Fencl udělal? TEPLÝ: On přece měnil pravidla výběrových řízení pro vývozní subvence přebytků, neoprávněně vyškrtával exportéry. A nyní posuzuje podmínky podle svého stanoviska, a ne podle výkladu ministerstva financí. Jestli byl doposud zvyklý, že nad někým vyřkl nějaký ortel a ten dotyčný to zabalil, tak se u nás spletl.
EURO: Stále si myslíte,že je v pozadí snaha majetkově ovládnout Jihočeské mlékárny? TEPLÝ: Jistě. Uskutečnilo se sezení za účasti našich dodavatelů, poslanců, pracovníků ministerstva. Na jeho závěry tehdy pan ministr vyhlásil informační embargo, nevím proč. Mohu ale jeho tehdejší větu skoro citovat: „Tak když je to takhle, dostanete flastr, a ať se děje vůle boží. Můžete to uhradit cash nebo akciemi. Jak se dá platit dluh vůči státnímu rozpočtu akciemi? Proč akciemi? A dluh za co? Když máme uznat vinu, tak to musí být za něco. A to „za něco není, neexistuje. Zatím nemám jedinou řádku o tom, za co jsme postiženi. Dostávám od státního úřadu vyjádření faxem bez podpisu, že jsem závažně porušil pravidla. Ale jaká pravidla, to tam není. Rozum zůstává stát nad tím, že vám někdo pošle fax, že máte někomu někam za něco poslat třeba 34 milionů, aniž by řekl komu, kam a za co. Inženýr Jan Höck (ředitel intervenčního fondu – pozn. red.) se zřejmě nemůže s panem ministrem dohodnout na tom, kdo z nich za to může víc.Netvrdím, že jsem ten nejchytřejší ze všech, ale mám už informace z Bruselu, kde se ptají, co to má znamenat, to obviňování podniku ze strany státu. Pan ministr to ale opakovaně dělá. K tomu ovšem není kompetentní. Druhá věc je ta, že jestli někdo někoho podvedl, tak je to uvedené v zápisu Nejvyššího kontrolního úřadu. A nejsou to Jihočeské mlékárny. Proč například některé mlékárny z jižní Moravy, u kterých je přímo vyčíslena částka, koho o co obraly, jsou z toho vynechané? Proto se v této souvislosti ptám našich právníků a ti mi říkají, že na to bude možné patřičně reagovat.
EURO: Jak budou reagovat? TEPLÝ: Nelžu, ale já to nevím. Mluví o nějakých žalobách na konkrétní fyzické osoby. O tom já vědět nechci. To je věcí právníků. Já musím tlačit náš podnik dopředu, a ne se bránit nějakým pitomostem. Ale státní úředníci předvádějí dokonalé herecké umění, když ještě dnes předstírají, že jsou v právu. Oni totiž v právu nejsou. Právo si natahují jako gumu, kam chtějí. Myslí si, že si s penězi, které dostali od státu na subvencování vývozu mléčných přebytků, mohou dělat, co chtějí. Brzy se ukáže, že to nejde.Nechci rozvádět, jak státní úředníci vykazují faktury… Já nejsem odsouzený a oni mi zadržují peníze, které nejsou jejich. Dovedete si představit, že by tohle někdo udělal v zahraničí? Že by nějaký zahraniční ministr zemědělství řekl v televizi, že třeba firma Danone někoho podvedla? Tak skončí bez trenýrek, prosoudí poslední slipy… To si přece nemůže dovolit, když to nemá doložené!
EURO: Mimochodem,kdo vlastní akciovou společnost Jihočeské mlékárny? TEPLÝ: Stát čili Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond má asi 37 procent. Něco přes 51 procent vlastní různé firmy, například Kartáčovny, KHV, Hopi a další akcionáři, i drobní.
EURO: Proč se tedy říká, že Jihočeské mlékárny vlastníte vy? TEPLÝ: Sám mám 21 akcií z kuponové privatizace. Ovšem je pravda, že těch 51 procent mají společnosti, které nějakým způsobem investovaly do Jihočeských mlékáren, a přiznávám, že na ně mám vliv. To nezastírám. A dlužno ještě říci, že naše mlékárna vždycky, až do loňského roku, vyplácela dividendy. Takže i minoritní vlastník, státní fond, kterému pan ministr Fencl předsedá, dostával dividendy.
EURO: V kuloárech se hovoří o tom, že mezi vámi a panem Fenclem je snad až nějaká osobní animozita… TEPLÝ: Já si už dnes také myslím, že je to záležitost osobní. Nemohu říci, jak hluboký odpor ke mně cítí pan ministr. Faktem je, že jsem patřil k jeho kritikům a že jsem možná někdy nemusel vystupovat mediálně. To přiznávám. Jsem prostě taková nátura. I jemu jsem řekl, abychom skončili s těmi mediálními přestřelkami.Na druhou stranu musím říct jedno. Kdykoliv o čemkoliv jsem se s ním snažil dohodnout, vždycky to dopadlo jinak. Prostě není to o tom, že byste si s ním podal ruku a platilo to. Ono to neplatí už za tři minuty! Je to první ministr, který jde proti svému resortu, který jde proti třetině mlékárenství v Čechách.Je zajímavé, že předchozí ministr (Josef Lux – pozn. red.), se kterým jsem měl nějaké diskuse, se tehdy rozhodl, že mu budu garantovat klid na českém trhu s mlékem. A v tu dobu, kdy jsem ten klid dodržel a ctil pravidla hry, dostávali zemědělci za litr mléka více než teď. Psal se rok 1996, 1997. A ten, který tenkrát kritizoval, že je to málo, který mě osočoval, že jsem ten zloduch, který nedal zemědělcům „spravedlivou cenu , byl tehdejší šéf družstevníků, nynější ministr Fencl.Co je to spravedlivá cena, patnáct korun, nebo 25 korun? (Nyní je cena za litr mléka kolem 7,50 koruny – pozn. red.) Prostě je to cena, za kterou prodáte. Nevím, jestli to říkám zřetelně. Zemědělcům vždy platím včas. Ale když 80 procent ceny výrobků tvoří cena mléka a já zboží za tu „spravedlivou cenu neprodám, tak co mám dělat. Buď se mléko v České republice v takovém množství nemůže dělat, anebo ho za tu cenu nejde vykupovat. Ale my už jsme na osmi korunách za litr byli. Ovšem sotva se koncem roku 1998 pan ministr Fencl ujal vlády, rozmlátil trh úplně na padrť.
EURO: Ministerstvo ovšem považuje stabilizaci trhu s mlékem za svoji prioritu, tvrdí, že proto jedná se zemědělci i potravináři.Žádné z těchto jednánínepřineslo nějaké výsledky? TEPLÝ: Nedávno dostali zástupci prvovýroby i zpracovatelů od ministerstva pozvánku na akci, kde měli zřejmě tlumočit své názory na systém mléčných kvót. Nejdříve ovšem zjistili, že připomínky k systému může vznášet pouze Agrární komora. Představitelé soukromých zemědělců z této schůzky proto odešli hned. Nám ostatním bylo umožněno vyslechnout třeba návrh, že Státní zemědělský intervenční fond bude vykupovat veškeré mléko, které pak bude jedna pověřená organizace denně přidělovat na zpracování mlékárnám. Již jsem na ministerstvu zažil leccos, ale tohle je opravdu těžký kalibr. Když chce stát centrálně řídit zemědělce i potravináře, musel by stejně tak řídit i obchod a prodej zboží. Už vidím úředníky, jak diktují šéfovi supermarketu, kolik másla musí od mlékáren koupit, a jak nakazují spotřebitelům, aby jedli jogurty s vyšším obsahem tuku místo nízkotučných. O tomhle se jednat nedá.
EURO: Jak vnímáte pozici potravinářství v Česku,a to také jako prezident letos v létě založené Potravinářské komory? TEPLÝ: Neosobuji si nárok vyznat se v celém potravinářství. Ale myslím si, že nemáme proč před zahraničím nějak padat na zadek. V mlékárenství to vím stoprocentně, protože o nás měla zájem řada zahraničních firem, které třeba v Jihočeských mlékárnách tři roky fungovaly a sondovaly. Když nám pak poradily svá moudra a dodaly know–how, tak jsem se nestačil divit. Protože obecně řečeno, oni mají jedinou výhodu: mají peníze. Tady je všechno podkapitalizované. Tam jsou peníze, ale tady jsou lepší lidé, lepší odborníci.Kdo firmu nechce vykrást, vytunelovat, tak se s nimi může pustit do souboje. Nejsou to žádní mistři světa, jenom mají náskok v tom, že mají peníze na reklamu, na investice, na technologie. A jak dostat peníze k nám? Především by měly být nižší úrokové sazby u bank, abychom nemuseli platit za ty, kteří bankám zaplatit zapomněli. Mě nikdy nenapadlo, abych bance nezaplatil do haléře. To říkám otevřeně všem bankéřům v tomto státě. Do haléře, v termínu. Ale ten, kdo platí, je dnes s prominutím vůl, kdo neplatí, je podnikatel.
EURO: Jak vnímáte působení obchodních řetězců? TEPLÝ: Snad by řetězce mohly postupovat aspoň podle úsloví, že kdo chce ovce stříhat, musí je nechat žít. Nemohu říci, že naše firma by s řetězci vycházela nějak špatně, ale samozřejmě mi komplikují život čeští lidé v řetězcích. Ti dělají maléry. Chtějí být papežštější než papež. Rotují přitom z jednoho řetězce do druhého. A velmi důsledně ctí zásadu, že nevadí, kolik to u nich stojí, ale nesmí to být dražší než u sousedů. Kaufland nemůže mít vyšší ceny, než má Penny.Řada zpracovatelů pak jde na vyloženě podbízivé ceny. A který obchodník by nenakoupil lacinější zboží, když dnes nerozhoduje kvalita, ale cena. Důsledkem je pak to, že ceny jdou dolů.
EURO: K čemu tato praxe může vést? TEPLÝ: Je fakt, že velkých nadnárodních řetězců je u nás hodně, ve světě to tak není. Ale jinak je problém ve světě podobný, jen u nás je prostě vyhrocený.Za prvé si myslím, že tato politika naprosto zlikviduje živnostenskou síť, ti menší obchodníci nemají šanci. Za druhé donutí výrobce, aby dodávali nadnárodním řetězcům pod výrobními náklady. Ze strany zpracovatelů to v mnoha případech – v převážné většině – totiž není obchod, ale pouze předání zboží. Zpracovatele to zničí.
EURO: Co proti tomu může dělat Potravinářská komora? TEPLÝ: Dva důvody pro založení Potravinářské komory byly hlavní. V Agrární komoře nám nebylo dost dopřáváno sluchu. Přitom takzvaná moudra od vedení Agrární komory spočívala jen v konstatování toho, jak jde všechno špatně, že všechno je pro ně neštěstí – povodně, sucho, kormoráni, přemnožení slimáci… A zpracovatelský sektor také dnes potřebuje něco úplně jiného než sektor agrární. Jde především o možnost připomínkovat a ovlivňovat legislativu a další záležitosti při přibližování do Evropské unie. Mimochodem: unie je teď už úplný strašák. Já sice nevím, proč do ní chvátáme, ale také nevím, proč se jí pořád bojíme.Na ministerstvu zemědělství nemá potravinářství odpovídající zastoupení. Některá jednání s jeho odborníky jsou více než úsměvná. U kvótací mléka, jinak velice závažné záležitosti, každý ví, že jde o komedii. Někdo rozhoduje o něčem, o čem nemá sebemenší ponětí. A stáváme se mezinárodně srandovní. Tím nemyslím jenom ministerstvo zemědělství, ale obecně celé mlékárenství, celé potravinářství se před Bruselem a jinou odbornou veřejností v Evropě stává srandovním partnerem. Nejsme připraveni, vyjednávat tam nejezdí lidé jazykově vybavení, nemají podklady, nemají názor na věc, nemají vizi. Takže proto samostatná komora.Musím ovšem čestně přiznat, že v případě Potravinářské komory mě ministr Fencl velmi překvapil, při jejím zakládání byl hodně vstřícný. Souhlasil s účastí našich odborníků v komoditních radách, dali jsme i návrhy na post náměstka ministra pro potravinářství. Domnívám se, že pokud ministr Fencl bude k naší komoře přistupovat tak, jak začal, bude to jenom ku prospěchu věci.Dodal bych v této souvislosti, že post ministra zemědělství je jeden z nejobtížnějších ve vládě. Jsou například zemědělci, kteří tvrdí, že od roku 1991 je všechno katastrofa. Tvrdí, že pokud nedostanou o korunu za litr mléka více, tak vybijí krávy. A přitom zjistíte, že postavili nový kravín a sto krav přikoupili. Čili rozvíjejí – podle jejich vlastních slov– nerentabilní záležitost. Jako prostý chlapec z jihočeské vísky jsem z toho janek. Proč dělám něco, na čem šíleně prodělávám?
EURO: Ministerstvo zemědělství hodlá zavést mléčné kvóty pro regulaci trhu už od druhého čtvrtletí příštího roku,s odvoláním na to, že jsounezbytné pro vstup do Evropskéunie. Označuje tento krokdokonce za srovnatelnýs celou transformací zemědělstvípo roce 1989. Vraťme se ke kauze Jihočeských mlékáren,které mají zhruba třetinu tuzemského trhu. Pokud budespor se státními úřady trvata vy se k systému nepřipojíte,bude jej možné vůbec zavést? TEPLÝ: Takovou otázku jsem zatím od nikoho jiného neslyšel. Pokud by nedošlo k seriózní dohodě, bylo by bez nás samozřejmě nesmyslem uvažovat o zavedení kvót. Když se nedohodneme na vývozních subvencích, tak zkrátka zůstane obrovské množství mléka navíc.V České republice prostě neexistuje systém. Jako by nikdo nevěděl, že to, co se vyrobí, je také nutné umět prodat, že tu musí být nějaká logistika a podobně. Když se nepoučíme, tak nepřežijeme. Nedávno byli naši odborníci na semináři v Drážďanech. Porovnávali například produkci sýrů. Pátá největší evropská společnost vyprodukuje za jeden a půl týdne tolik sýrů, co já za rok. A to jsou Jihočeské mlékárny zdaleka největším výrobcem sýrů v republice. Tak o čem se tady vlastně bavíme.
