NEJASNOST V ZÁKONĚMá zaměstnavatel povinnost platit poplatek za vstupní lékařskou prohlídku? Nebo lze hrazení této částky požadovat po zaměstnancích? Jasnou odpověď v zákoně nenajdeme.Právní úpravu lékařských prohlídek zaměstnanců najdeme hned v několika právních normách (podrobnosti v rámečku), ani z jedné z nich však jasně nevyplývá, kdo je povinen hradit poplatky za tyto prohlídky.
NEJASNOST V ZÁKONĚ
Má zaměstnavatel povinnost platit poplatek za vstupní lékařskou prohlídku? Nebo lze hrazení této částky požadovat po zaměstnancích? Jasnou odpověď v zákoně nenajdeme.
Právní úpravu lékařských prohlídek zaměstnanců najdeme hned v několika právních normách (podrobnosti v rámečku), ani z jedné z nich však jasně nevyplývá, kdo je povinen hradit poplatky za tyto prohlídky. Právníci i odborníci z praxe mají dva rozdílné názory, oba podpořené silnými argumenty.
DAŇOVĚ UZNATELNÝ NÁKLAD
„Je to spíše teoretický problém, protože v naší firmě tyto poplatky bez problémů za zaměstnance platíme. Děláme to ale dobrovolně, protože žádný platný zákon neukládá zaměstnavatelům tuto povinnost,“ říká právník Jaroslav Novotný, působící v jedné západočeské firmě.
Zákon o daních z příjmů uznává tyto poplatky za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů, lze je tedy „daňově uznat“. Konkrétně zákon hovoří o výdajích na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na závodní zdravotní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou. „Problém by teoreticky mohl nastat, pokud firma nemá vlastního závodního doktora, a zaměstnanec tedy jde pro potvrzení ke svému praktickému lékaři. Finanční úřady ale i tento postup v praxi považují za závodní péči a s uznatelností nákladů tedy nejsou problémy,“ dodává Novotný.
STÁT NAŘIZUJE, PLATÍ ALE FIRMA
Odbory a další zástupci zaměstnanců však odkazují na ustanovení § 132 odst. 5 zákoníku práce: Podle něj náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. „Účelem vstupní lékařské prohlídky přitom je zejména zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“ upozorňuje právník Vratislav Tomek, pracující pro Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Tomek, podobně jako další právníci blízcí odborům či úřadům bezpečnosti práce, odkazuje také na ustanovení § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. To stanoví, že zdravotní pojišťovny nehradí vyšetření či prohlídky provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických či právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce.
„Zákon tak vychází ze zásady, že příslušnou prohlídku hradí ten, kdo o ní požádal, tedy v jehož zájmu má být vykonána,“ říká Tomek.
„A v tom je právě problém,“ reaguje zástupce zaměstnavatelů Novotný. „Vstupní prohlídka přece v zásadě není v zájmu zaměstnavatelů - jde o povinnost uloženou státem. Teoreticky by tedy měl tyto poplatky platit stát, protože on je vyžaduje a jsou v jeho zájmu. Případně jsou v zájmu budoucího zaměstnance, protože jde o podmínku zaměstnání,“ domnívá se Novotný.
„Prohlídky jsou vykonávány zejména v zájmu zaměstnavatelů, neboť jim zákoník práce ukládá povinnost zajistit, aby se ve stanovených případech zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. Z toho lze dovodit, že to, co zaměstnavatel musí zajistit, musí také uhradit,“ reaguje odborářský právník Tomek.
UCHAZEČ UŽ JE JAKO ZAMĚSTNANEC
Důležitou právní normou je podle Tomka i Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161 z roku 1985, kterou tehdejší Československo ratifikovalo a publikovalo ve formě vyhlášky č. 145/1998 Sb. Úmluva stanoví, že dohled na zdraví zaměstnanců ve vztahu k práci nesmí pro ně být spojen se ztrátou na výdělku, musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.
„Argument, že zájemce o zaměstnání není ještě zaměstnancem, neobstojí, neboť ustanovení § 28 zákoníku práce tyto osoby za zaměstnance účelově označuje,“ upřesňuje Tomek.
„Tak to už rovnou můžeme všem uchazečům začít platit i mzdu,“ usmívá se Novotný. „Uchazeč je prostě uchazeč a zaměstnanec zaměstnanec. Jak by se asi finanční úřad tvářil, kdybych v rámci nákladů na bezpečnost práce koupil třeba gumové rukavice své manželce, která ve firmě nepracuje, ale vydával bych jí za uchazeče?“
ROZHODNOUT MŮŽE JEN SOUD
Ani nový zákoník práce, účinný od 1. ledna 2007, nepřináší jasnější formulace. „Rozhodnutí v konkrétním sporu by tak musel učinit jedině soud,“ vysvětluje Novotný. Není mu známo, že by podobný precedenční výrok soudu už existoval.
Jak už jsme uvedli v úvodu, situace je spíše než skutečným problémem jen teoretickým sporem. Ukazuje však na další mezeru v zákonech - tak důležitou informaci v nich podnikatel jednoduše nenajde.
„I z mé strany je to spíš provokace,“ uznává Novotný. „O naše zaměstnance pečujeme, protože kvalifikovaných a schopných lidí je málo. Vstupní prohlídky za ně samozřejmě hradíme, zdaleka nejen proto, že jde o nějakých 300-400 korun na osobu, tedy nepatrnou částku. Zaměstnance si předcházíme i množstvím dalších výhod typu připojištění nebo týden dovolené navíc. Štve mě ale, že to, co by mělo být dobrovolné, vydává stát za povinnost a ještě drze tvrdí, že je to v zájmu zaměstnavatelů,“ dodává.
SANKCE AŽ DVA MILIONY
„Jestliže zaměstnavatel nezabezpečí předepsanou vstupní prohlídku, a to před uzavřením pracovní smlouvy, poruší tím svoji povinnost a může být i sankcionován,“ říká Tomek. „Pracovní smlouva však není z tohoto důvodu neplatná, neboť zákoník platné sjednání pracovní smlouvy vykonáním vstupní prohlídky nepodmiňuje,“ dodává.
Vstupní prohlídka musí být vykonána i při sjednání krátkodobého pracovního poměru, v případě vedlejšího pracovního úvazku však jen pro zákonem určené činnosti (zjednodušeně řečeno pro namáhavější práce).
Tomek připomíná, že vstupní prohlídka je povinná i v případě, že zaměstnavatel po rozvázání pracovního poměru znovu přijme stejného zaměstnance.
Za porušení povinností týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hrozí firmě pokuta až dva miliony korun. Pokud je následkem nesplnění této povinnosti poškození zdraví, pak dokonce tři miliony.
BEZ PROHLÍDKY NELZE PRACOVAT
„Jestliže zaměstnanec neabsolvuje předepsanou prohlídku ve lhůtě stanovené právním předpisem, nesmí zaměstnavatel dovolit zaměstnanci pracovní činnost, jejíž výkon je podmíněn kladným výsledkem prohlídky,“ upozorňuje Tomek.
Zaměstnanec je podle něj povinen tyto prohlídky absolvovat. Pokud neuposlechne, může to být zaměstnavatelem posouzeno jako porušení pracovní kázně. Firma by tak mohla dát zaměstnanci výpověď pro nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy či pro nesplňování požadavků nezbytných pro řádný výkon práce.
Pokud má zaměstnavatel závodního lékaře, musí zaměstnanci absolvovat předepsané prohlídky v tomto zařízení. Stejně tak pokud tento lékař rozhodne, že se zaměstnanec musí podrobit odbornému vyšetření, je pracovník povinen absolvovat je ve zdravotnickém zařízení, které mu lékař určil.
ZAMLČENÁ NEMOC
Novotný upozorňuje, že zaměstnavatel má nárok na vrácení peněz od zaměstnance, pokud se ukáže, že uchazeč o práci záměrně lhal. Tedy když zamlčel určitý nedostatek svého zdravotního stavu, který je přitom překážkou k výkonu konkrétní činnosti.
„Muselo by ale být jasné, že to uchazeč učinil úmyslně, a ž
e mu bylo známo, jaké nároky na zdravotní stav bude jeho konkrétní pracovní zařazení vyžadovat,“ upřesňuje právník Novotný.
PRÁVNÍ ÚPRAVA
- zákoník práce
- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
- zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
- směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci
LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY
Kdy musí zaměstnanci absolvovat lékařskou prohlídku? Jaké další povinnosti mají firmy v rámci ochrany zdraví zaměstnanců při práci? Podrobnosti se dočtete v příloze, kterou připravujeme do některého z dalších čísel Profitu.
