V metropoli se rozhořela nevšední bitva o to, kdo bude účinněji pomáhat malým firmám a drobným podnikatelům. Tuto činnost si totiž nárokuje jak Hospodářská komora hlavního města Prahy (HKP), tak nově i magistrát pod vedením radní za Občanskou demokratickou stranu Alexandry Udženije.
Pražská pobočka Hospodářské komory se pomoci podnikatelům už na území metropole věnuje delší dobu a podle svých představitelů dostatečně. Udženija, do jejíž kompetence kromě jiného spadá podpora podnikání, je ale se svým týmem přesvědčena, že komora poskytuje servis živnostníkům a malým firmám špatně. V nejbližších dnech proto hodlá spustit provoz nového centra, které by pod taktovkou magistrátu nabízelo de facto totéž. To se nelíbí představitelům komory, kteří prohlašují, že se jedná o dublování jejich činnosti za zbytečně vysoké náklady. Sama Udženija nyní provoz centra vyčísluje na šest milionů korun ročně.
Aby paradoxů nebylo málo, obě strany letos v březnu podepsaly (spolu s další zhruba dvacítkou účastníků včetně ministerstev průmyslu či pro místní rozvoj) memorandum o spolupráci v této věci. Namísto toho, aby na projektu kooperovaly, si však vyměňují více či méně ostré invektivy včetně poměrně tvrdě formulovaných oficiálních dopisů, byť zahalených do diplomatických frází.
Podnikatelům hrozí zmatení
Na řediteli úřadu pražské Hospodářské komory Zdeňku Kovářovi je na první pohled patrné, jak moc se mu nejnovější projekt radní Udženije nezamlouvá. Ve své kanceláři na náměstí Franze Kafky pár metrů od sídla magistrátu se přesto snaží hovořit směrem k městu vstřícně. (Budovu HKP magistrát pronajímá od roku 2010 až do roku 2015 za 26 900 měsíčně, přičemž smlouvu podepisoval „legendární“ úředník Peter Ďurica.) „Kopat do něčeho je snadné, prospěšnější je spolupracovat. Jde především o to, že může docházet k suplování činnosti. Vznikne další subjekt, lidé budou zmateni, nebudou vědět, kam se obracet. Komora má přitom v tomto smyslu nezastupitelnou roli,“ domnívá se Kovář.
Během rozhovoru ředitel úřadu HKP podrobně popisuje, co už v rámci pražské pobočky funguje od roku 2003. Jde o pět center, kam lidé mohou přijít s konkrétními dotazy či radami o pomoc, od Letňan, Prahy 9, Prahy 4 až po sídlo na náměstí Franze Kafky. V některých z nich HKP spolupracuje s příslušnými městskými částmi. Zřejmě stěžejní místo je pak v Jungmannově ulici v Praze 1. Když na jakékoli z těchto středisek živnostník zavítá a položí dotaz (pokud nevyužije webových stránek komory), dostane zvolenou formou odpověď do deseti dnů. Kovář zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že se otázky často opakují a odpovědi jsou uložené v systému, se podnikatelé odpovědi dočkají v praxi mnohem rychleji, leckdy i na počkání.
Komora podle Kováře za provoz center, ve kterých pořádá i školení či vydává ratingy, platí přibližně půl milionu ročně. Peníze komora získává jak z vlastní činnosti, tak z evropských operačních programů. Unijní prostředky přitom proudí přes magistrát, ze svého rozpočtu Praha nedává komoře kromě pronájmu budovy ani korunu.
Na luxusní adrese
Magistrát má podle radní Alexandry Udženije k dispozici průzkum od Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, z něhož vyplývá, že živnostníci a drobní podnikatelé servis od komory v hlavním městě považují za nedostatečný. „Nechceme dublovat práci, proto ostatně vzniklo memorandum o spolupráci. Myslíme si ale, že by veškeré informace měly být na jednom místě,“ konstatuje Udženija. Předsedovi Hospodářské komory ČR Petru Kuželovi se nelíbí, že radní vychází ze studie asociace, tedy konkurentů komory. „Je velká škoda, že si magistrát nechal udělat od Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR studii, kterou z mého pohledu nepotřeboval. Zásadní statistická data vždy město mělo od svého útvaru rozvoje a dalším zdrojem pro oblast podnikání byla vždy Hospodářská komora Prahy,“ říká Kužel.
„Hospodářská komora je zaměřena na své členy, kteří platí příspěvky, a na velké podniky. Jestli naše činnost rozhoupala komoru ke zlepšení činnosti, je to pro živnostníky v Praze jen dobře,“ dodává radní. S tím Zdeněk Kovář kategoricky nesouhlasí: „Naše kanceláře jsou pro všechny, od začínajících drobných podnikatelů až po lidi s dvacetiletou praxí.“
Na základě průzkumu zmíněné asociace hodlá magistrát pro vytvoření centra vyčlenit dvě patra domu v držení města na luxusní adrese v Opletalově ulici. Podle spekulací šířených městem by tam mělo být zaměstnáno 50 až 70 lidí, nicméně to radní odmítá. Udženija hovoří pouze o šesti stálých pracovnících a několika externistech, projekt bude podle ní zaštiťovat městská akciová společnost Rozvojové projekty Praha.
V rámci projektu za šest milionů ročně (započítány ovšem nejsou peníze, které by mohl magistrát inkasovat z tržního pronájmu dvou pater v Opletalově ulici) chce Udženija nechat vybudovat mimo jiné webové stránky, kde by měli lidé nalézt informace o pronájmech a veřejných zakázkách a také brožuru s radami v kostce. Průzkum asociace živnostníků totiž podle radní ukázal, že až 42 procent těch, kteří v Praze drobně podnikají, nevyhledává informace na webu, jakkoli to zní úsměvně.
Opět válka „starých a nových“
Ačkoliv obě strany v březnu podepsaly memorandum o spolupráci, město s komorou si nyní příliš vstříc nevycházejí, byť by měly mít společný zájem. Lidé okolo radní naznačují, že komoře jde především o granty na tyto projekty za nedostatečnou práci. Zdroje týdeníku Euro z okolí komory zase tvrdí, že Udženija především pracuje na sebepropagaci po převratu na magistrátu z konce loňského roku. Faktem je, že od ustavení nové koalice s TOP 09 toho městská rada v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou zatím z programového hlediska pro obyvatele Prahy příliš nepředvedla. Většinu času se totiž věnuje řešení problémů z minulé éry, kdy Prahu ovládala jiná parta v rámci ODS.
Nabízí se ale i třetí pohled: za sporem o to, kdo dokáže „lépe a radostněji“ pomáhat živnostníkům, vězí konflikt mezi vítěznou a poraženou částí pražských občanských demokratů. Zatímco Udženija jednoznačně patří ke Svobodovým spojencům, pražská komora má blíže k bývalým vládcům hlavního města. Šéfem celostátní Hospodářské komory je Petr Kužel, dlouholetý člen ODS z Prahy 13, předsedou představenstva pražské pobočky zase Martin Dvořák, pod jehož vedením Dopravní podnik hlavního města Prahy hojně inzeroval ve zpravodaji HK Praha. Ostatně skandály opředený Dvořák sepsal protestní nótu Udženiji jako první.
Martin Dvořák špatné světlo nevrhá
Z čela Dopravního podniku hlavního města Prahy (DP) musel loni v listopadu po převratu na pražské radnici odejít, jinak by byl vyhozen. O fungování DP v jeho éře, během níž údajně v čele městské firmy vydělal 50 milionů korun, se z různých důvodů zajímá policie i finanční úřad (včetně podezřelého nákupu vily jeho matkou za desítky milionů). Přesto je Martin Dvořák Hospodářské komoře Praha (HKP) dost dobrý, aby jí vládl z postu předsedy představenstva. Z této pozice také Dvořák pražské radní Alexandře Udženiji kromě jiného napsal: „Bylo by nešťastné, abychom se dostali do vzájemné konkurence, neboť by to nepřispělo k rozvoji podnikání tak, jak to má v úmyslu hlavní město Praha a Hospodářská komora hl. m. Prahy.“
Dvořák spojovaný s předešlým vedením metropole a lobbisty, jako jsou Ivo Rittig či Roman Janoušek, se do neplacené funkce šéfa HKP dostal loni v květnu na shromáždění delegátů. Pražská komora má zhruba 600 členů a hlasovat může každý, na volební shromáždění jich ale obvykle chodí okolo sto padesáti. Šéf Hospodářské komory ČR Petr Kužel na Dvořákově působení v čele pražské instituce nic špatného nevidí. „Jako dobrý manažer prokázal, že vnímá problémy podnikatelů, a to jak velkých, tak malých a středních. Martin Dvořák odešel na vlastní žádost při vzniku mediální kampaně na jeho osobu z vedení DP a v té době také nabídl komoře svou rezignaci, která nebyla akceptována. Pro mne a pro všechny, kdo se pohybují v podnikání a ekonomice, jsou klíčovým kritériem posuzování kvalit manažera výsledky výroční zprávy. Výsledky a hospodaření HKP jsou za vedení pana Dvořáka dobré,“ prohlašuje Kužel.
