Během uplynulých deseti let se státní dluh České republiky více než zpětinásobil na současných 1,216 bilionu korun. Slyšíme to stále, jenže to není – jen – otázka osudu našich dětí, ale příští rok třeba i osudu vaší hypotéky.
Rychlý růst státního dluhu zdánlivě obyvatelstvo netrápí – vyšší mateřská, třináctý důchod, nejrůznější veřejné služby zdarma a pro každého. Všechny tyto návrhy, zdá se (alespoň podle předvolebních průzkumů), většinová česká populace nadšeně vítá. Pokud však budeme podobným tempem v zadlužování státu pokračovat, nedoplatí na něj tvrdě naše děti, jak se často uvádí. Doplatí na něj daleko dříve všichni ti, kteří čerpají například hypoteční úvěr nebo jiné dlouhodobé půjčky.
Pokud s růstem státního dluhu nic neuděláme, zařadí se Česká republika logicky mezi rizikovější dlužníky. V horizontu několika málo let stoupne požadovaná výnosová míra státních dluhopisů. V důsledku růstu státního dluhu tak všichni na vlastní kůži pocítíme takzvaný efekt vytlačování investic. Jinými slovy, pro banky bude úvěrování státu v podobě nákupu státních dluhopisů s vyšší výnosovou mírou atraktivnější, než rizikovější úvěrování soukromého sektoru.
V důsledku omezených úvěrových zdrojů přitom může nastat efekt vytlačování soukromých investic podstatně dříve, než bychom si mohli myslet. Již dnes mají banky v rozvahách o sto miliard korun ve státních dluhopisech více, než před třemi lety.
Výnosová míra státních dluhopisů je jedním z referenčních faktorů pro stanovení úrokových sazeb na bankovním trhu. Společně s jejím růstem mohou zdražit úvěry pro ostatní klienty bank – ať již ze segmentu firem a podnikatelů, nebo domácností.
Ačkoli bude zdražení úvěrových zdrojů pro podniky nepříjemné, jistě se s tím schopní podnikatelé nějak vypořádají. U běžných spotřebitelů je však situace jiná – mají omezené možnosti získávat úvěry v zahraničí nebo od soukromých investorů, mají omezené znalosti.
Zatímco v marži kreditních karet nebo leasingů se nárůst požadované úrokové sazby ztratí, u hypoték je každá desetinka v úrokové sazbě podstatná. Tři nebo pět desetin procenta v úrokové sazbě hypotéky znamená stovky nebo tisíce korun navíc v měsíční splátce. Pomůže v takovém případě třináctý důchod nebo vyšší mateřská?
