Není jasné, zda má vláda mandát obracet se na Ústavní soud
Kancelář prezidenta republiky (KPR) poskytla týdeníku EURO po více než měsíčním odmítání seznam expertů, se kterými provedla kancelář v letech 1998 a 1999 odborná šetření v souvislosti se jmenováním členů Bankovní rady ČNB. „Jmenovaným byly v každém roce zaslány písemné dotazy, na které experti písemně odpovídali, dodal vedoucí tiskové služby KPR Martin Krafl. Ze seznamu vyplývá, že prezident Václav Havel v roce 1998 a v roce 1999 konzultoval s více než třiceti experty z různých institucí. Letos oslovil jen čtrnáct lidí, z nichž devět (Tůma, Dědek, Erbenová, Zámečník, Kunert, Kreidl, Kouba, Žák a Kysilka) jsou členy či signatáři Sdružení Lípa, Dřevíčské výzvy a hnutí Impuls 99, které jsou podporovány politiky čtyřkoalice, ale zejména Unie svobody. Paradoxně nový guvernér Zdeněk Tůma je členem všech tří seskupení. Zajímavé jsou také otázky, které byly v roce 1998 a 1999 expertům položeny.
- *Otázky (25. 11. 1998) - Jak hodnotíte současný stav ekonomiky ČR a které faktory ho podle Vašeho názoru nejvíce ovlivnily? - Jak ovlivnila současný stav ekonomiky politika ČNB a jak hospodářská politika vlády? Otázky (25. 10. 1999) - Považujete stávající způsob jmenování Bankovní rady ČNB za vyhovující? Pokud ne, v čem spatřujete největší problém? - Jak by měl mechanismus nominace a jmenování podle Vašeho názoru vypadat? -Jak hodnotíte návrh na změnu ve způsobu nominace a jmenování členů Bankovní rady ČNB, který v rámci navrhované novely ústavy předložila skupina poslanců ČSSD a ODS? Pro Vaši informaci uvádím citaci z navrhované novely: „Čl. 62 Prezident republiky… k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky, z jedné třetiny na návrh Poslanecké sněmovny, z jedné třetiny na návrh Senátu a z jedné třetiny na návrh vlády, l)** z členů bankovní rady jmenuje guvernéra a viceguvernéry České národní banky.
Kdo navrhoval jména? Přes veškerou snahu Kanceláře prezidenta republiky není týdeníku EURO dosud jasné, jak z odpovědí expertů na dotazy vyplývají doporučení na jmenování konkrétních členů Bankovní rady ČNB. Pokud expertní šetření proběhlo výhradně tak, jak kancelář prezidenta uvádí, tak odborníci neměli prostor doporučit konkrétní osoby. Na základě čeho potom prezident vybral jednotlivé členy bankovní rady, je zatím zahaleno tajemstvím. Spor o mandát. Vláda v podstatě nemá mandát na to, aby se obrátila na Ústavní soud se žádostí o vyřešení svého sporu s prezidentem Havlem ohledně sporné kontrasignace jmenování guvernéra centrální banky premiérem republiky. Tento názor zastává advokát Tomáš Sokol. Právnická obec je v této věci stejně rozpolcená jako u sporu o výklad článků ústavy o jmenování Bankovní rady ČNB. Část s ním souhlasí, část nikoliv. Nemá nárok. Vláda jako nejvyšší orgán výkonné moci, který ale nemá sám o sobě právní subjektivitu, má podle Sokola v zákonu o Ústavním soudu přiznána velmi omezená práva. Vlastně je to pouze právo podat návrh na zrušení jiného právního předpisu, než je zákon. Proto není jasné, co vlastně vláda chce udělat, protože rozhodnutí o platnosti jmenování guvernéra napadnout například ústavní stížností nemůže. Výsledek pondělního jednání vlády, na němž byl přítomen i prezident Havel, říká, že se vláda pouze obrátí na Ústavní soud, aby posoudil nutnost premiérova spolupodpisu pod prezidentovým jmenováním guvernéra České národní banky nikoliv u posledního jmenování Zdeňka Tůmy, ale pro budoucnost. „Vláda doslova přijala usnesení, kterým má návrh podaný Ústavnímu soudu řešit otázky výkladu ústavy do budoucna, řekl vicepremiér Pavel Rychetský. Odmítl ale předvídat, jak se vláda zachová v případě, že jí dá soud v kompetenčním sporu za pravdu. Havel její usnesení interpretuje jako uznání legitimity Tůmy s tím, že výrok soudu bude závazný do budoucna. Spor je především o článek 62 Ústavy ČR o jmenování členů bankovní rady a článek 63, ve kterém se hovoří o tom, že v případě pravomocí delegovaných prezidentovi zvláštním zákonem je nutná kontrasignace předsedy vlády (EURO 49/2000). Sokol tvrdí, že Ústavní soud tady není od toho, aby vykládal, jak se má vysvětlovat znění ústavy. Není právní poradnou, dodává. Václav Školout z advokátní kanceláře Vyroubal, Krajhanzl, Školout a spol. souhlasí s tím, že vláda nemá v této věci mandát obracet se na Ústavní soud. Není ani vhodné, aby státní činitelé v této věci šli za arbitrem, spor mají vyřešit mezi sebou, domnívá se Školout. Připouští, že ústava v některých pasážích nehovoří zcela jasně. Upozorňuje na to, že Ústavní soud se může dostat do velmi choulostivé situace, protože v daném ekonomickém a politickém prostředí může mít jeho vyjádření negativní dopad na ekonomiku. Má nárok. Naopak Radek Pokorný z Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner a spol. tvrdí, že podle paragrafu 120 odstavce 2 zákona o Ústavním soudu má vláda mandát obrátit se na Ústavní soud. Zmíněný paragraf se týká sporů o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 Ústavy. „Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a orgány územních samosprávných celků o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy …ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení…, uvádí se v zákonu. Nicméně, jak se uvádí dále, návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněn podat státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními orgány navzájem. Poslední pasáž by se – jak říká Pokorný – měla týkat sporu Hrad versus vláda. Jak pro týdeník EURO uvedl mluvčí vlády Libor Rouček, vláda dosud žádost k Ústavnímu soudu včetně odůvodnění vypracovává. Projednat by ji měla na svém posledním letošním zasedání 18. prosince. Na její výklad si tedy ještě musíme počkat. Je ovšem dobré si uvědomit, že rozhodnutí Ústavního soudu jsou vnímána z velké části jako precedentní, ač u nás precedentní právo nemáme.
