Český systém nemotivoval k převádění majetků na lichtenštejnské nadace
Skandál s lichtenštejnskými daňovými úniky, který postihl v Německu, Francii, Itálii a v dalších státech již několik set osob, v České republice zatím jen bublá pod pokličkou. Český ministr financí Miroslav Kalousek totiž zatím nevyužil nabídky německého ministerstva financí předat tuzemským finančním úřadům data o účtech a transakcích našich občanů v lichtenštejnské bance LGT. Honorární konzul České republiky v Lucembursku Michal Wittmann reprezentoval lichtenštejnský peněžní ústav LGT čtyři roky. Byl generálním ředitelem LGT Trust & Consulting v Lucembursku. Peníze a firmy registrované v Lichtenštejnsku bude podle něho mít určitě i mnoho Čechů. Stejně jako je jiní Češi mají na Kypru či v jiných daňových rájích. „Pokud se stát snaží vysokými daněmi brát lidem jejich příjmy a majetek, pak je motivuje využívat těchto daňově výhodnějších teritorií. Není to sice moc katolické, ale zato praktické,“ řekl v rozhovoru s týdeníkem EURO Michal Wittmann.
Česká stopa.
Problém daňových úniků přes finanční struktury připravené LGT, který nyní řeší v Německu, Francii, Británii, Itálii, Švédsku, USA a Austrálii, se ale podle Wittmanna ČR moc nedotkne. „Nemohu vědět, jsou-li na disku s odcizenými daty údaje o nějakých českých subjektech, ale moc bych jich tam nečekal. Mohu říct, že přes Lucembursko, kde jsem společnost LGT reprezentoval, se tam žádný Čech neobjevoval. Skandál se týká jen ukládání majetku do lichtenštejnských nadací, což bylo daňově výhodné třeba pro Němce nebo Francouze, v jejichž zemích byly vysoké majetkové daně. V České republice nemají lidé problémy například s dědickou daní jako ve Francii, kde dosahovala až 65 procent,“ říká Wittmann.
I významný český právník Radek Pokorný je přesvědčen, že „naše daňová soustava nenutila Čechy převádět své majetky na lichtenštejnské nadace“.
Jaké peníze z ČR tedy lze na kontech lichtenštejnské banky čekat? „Dokáži si představit, že na lichtenštejnské účty směřovaly úplatky, nebo že dokonce nějaké nadace je tam z uložených prostředků generovaly,“ říká advokát Radek Pokorný. Lichtenštejnské banky měly totiž pověst naprosto diskrétních finančních ústavů, oproti nimž jsou švýcarští bankéři upovídané drbny.
Dopad dat.
„Právě v okamžiku, kdy jiné státy stále silněji zasahují do soukromí svých občanů a jdou dokonce tak daleko, že vydávají milionové částky za ukradená data, roste potřeba občanů po silné ochraně soukromé sféry,“ řekl lichtenštejnský korunní princ Alois, když v zemském sněmu hovořil o aféře „dat ukradených odsouzeným zločincem“.
Oproti tomu německý ministr financí Peer Steinbrück přesvědčuje Evropskou komisi, aby donutila malé alpské knížectví k přijetí evropských pravidel kontroly praní peněz. Jinak hrozí, že Německo zatíží každou platbu do Lichtenštejnska zvláštní daní.
„Evropská unie potřebuje svého ďábla a toho jí nyní hraje Lichtenštejnsko. Pokud nějaký stát zvyšuje daně, pak to znamená, že je slabý a že slábne. Silný stát daně snižuje a nechává peníze v kapsách těch, kdo si je vydělali,“ říká bývalý reprezentant lichtenštejnské banky LGT a honorární konzul ČR v Lucembursku Michal Wittmann.
Informace z banky vynesl její bývalý zaměstnanec Heinrich Kieber, který měl v LGT na starosti digitalizaci záznamů, a prodal je za 4,7 milionu eur německé rozvědce. Půl milionu eur z této částky musel Kieber odvést německému berňáku a poté mu německé rozvědka zajistila změnu identity. Na Kieberově disku mají být záznamy o 4500 kontech, z nichž 1400 patří Němcům, 400 Italům, 200 Francouzům a 100 Švédům. Nejdále v pátrání postoupila německá policie, která již provedla domovní prohlídky u 150 podezřelých, z nichž se přes 90 k daňovým únikům přiznalo a na daních již vrátilo 27,8 milionu eur. Kromě toho se dalších více než 70 Němců vyhnulo razii tím, že se sami přiznali finančnímu úřadu.
