Kdo se přizná, neplatí

8. 10. 2012

Novela kartelového práva posunula kupředu možnost odpouštění pokut a zavádí trestní imunitu. Pár nejasností ale zůstalo

Parlament ČR schválil významnou novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, jejímž účelem je vtisknout zákonný rámec programu shovívavosti (tzv. leniency program), který používá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k odhalování kartelových dohod. Novela si klade za cíl zvýšit atraktivitu programu pro podniky tím, že stanoví jasná pravidla pro odpouštění či redukci peněžitých pokut. Zcela novým prvkem programu je zakotvení trestněprávní imunity pro úspěšné účastníky programu.

Za účast na kartelové dohodě (např. dohodě s konkurencí na cenách zboží či rozdělení trhů) hrozí podnikateli citelné sankce. Podnik může být postižen pokutou až do výše deseti procent svého ročního obratu a ve specifických případech bude moci být nově uložen též zákaz účasti na veřejných zakázkách. Osoby podílející se na uzavření a plnění kartelu jsou vystaveny riziku trestního stíhání (účast na kartelu je od roku 2010 trestným činem). V praxi ovšem bývá obtížné kartel odhalit a prokázat – účastníci mají zřejmý zájem na důsledném utajení a soutěžní orgány zase omezené nástroje či kapacity k jeho odhalení. Pokud se navíc kartelová dohoda odehrává bez existence písemných dohod či záznamů, může být její detekce zvenčí velmi složitá, ne-li nemožná.

Soutěžní orgány se proto při odhalování kartelů zpravidla snaží využívat programů shovívavosti (tzv. leniency), které jeho účastníky motivují vyhlídkou na snížení sankcí k tomu, aby existenci kartelu dobrovolně vyzradili a poskytli o něm klíčové důkazy.

Vyšší míra jistoty Program shovívavosti zatím v ČR fungoval na základě neformálního sdělení ÚOHS. Byl tedy spojen s jistou mírou právní nejistoty, což mohlo odrazovat od jeho četnějšího využívání. Novela zákona má zmíněný nedostatek odstranit. Bude v ní zakotvena možnost podnikatele dosáhnout úplného odpuštění pokuty v případě, že jako první ze všech poskytne nové informace o dosud neznámém kartelu, které ÚOHS umožní zahájit vyšetřování. Dále bude stanovena možnost dosáhnout výrazné slevy na pokutě (až 50 procent) tomu, kdo dobrovolně poskytne dostatečně hodnotné informace o kartelu, který již antimonopolní úřad vyšetřuje.

K dosažení zmíněných výhod je přitom nutné, aby příslušný podnik ukončil protiprávní jednání, spolupracoval s ÚOHS a sdělil mu veškeré podrobnosti o příslušné kartelové dohodě, kterých si je vědom.

Novela je též zásadní v tom, že přináší trestněprávní imunitu pro toho, kdo úspěšně splní podmínky leniency programu. Úspěšná účast na programu bude považována za tzv. účinnou lítost: v případě úspěšného žadatele o leniency to bude znamenat zánik trestní odpovědnosti za uzavření či plnění příslušné kartelové dohody.

Záměr, nebo nedopatření Úprava trestní imunity však vyvolává určité otázky a nejasnosti. Není například zřejmé, zda budou před trestní sankcí důsledně ochráněni (současní či bývalí) zaměstnanci společnosti, která podala úspěšnou leniency žádost. Není jasné ani to, zda se trestní imunita bude týkat veškerých projevů příslušné kartelové dohody, nebo pouze těch, které byly výslovně přiznány v žádosti o leniency. Pozoruhodný je rovněž fakt, že trestní imunita se týká jen určité množiny kartelových dohod a nezahrnuje ty, které byly uzavřeny či realizovány v kontextu zadávacích řízení. Je otázkou, zda to bylo záměrem, či spíše nedopatřením zákonodárce.

Podnikatelům, kteří čelí vyšetřování ÚOHS či mají podezření z možného porušování pravidel hospodářské soutěže, lze doporučit provedení kvalifikovaného interního šetření v rámci firmy, eventuálně i dceřiných společností. Šetření lze zaměřit na zmapování případného problematického jednání a identifikaci podkladů, které jej zachycují. Na základě kvalifikovaného vyhodnocení výsledku může být následně přijato informované rozhodnutí o dalším postupu, včetně možného zapojení se do leniency programu či přijetí opatření, která by zamezila riziku pokračování či opakování problematického jednání.