CHÁTRAJÍCÍ POKLADY - HRAD VÍZMBURK Nad údolím řeky Úpy nedaleko východočeských Havlovic leží zřícenina hradu Vízmburk. Až do roku 1972 o něm nikdo nevěděl, jeho zbytky totiž ležely pod úrovní terénu. Archeologové hrad znovu objevili, dnes ale již přes třicet let chátrá a hrozí jeho zkáza.
Rozpadající se objekt v současnosti kryje pouze provizorní střecha. foto: sdružení pro Vízmburk
CHÁTRAJÍCÍ POKLADY - HRAD VÍZMBURK
Nad údolím řeky Úpy nedaleko východočeských Havlovic leží zřícenina hradu Vízmburk. Až do roku 1972 o něm nikdo nevěděl, jeho zbytky totiž ležely pod úrovní terénu. Archeologové hrad znovu objevili, dnes ale již přes třicet let chátrá a hrozí jeho zkáza.
||
Hrad Vízmburk nedaleko východočeských Havlovic je vzácnou ukázkou takzvaného zavřeného hradu. Tvořil jej pahorek, na jehož povrchu nebylo patrné žádné zdivo, uvnitř se ale ukrývaly stěny až do výše prvního patra. Do hradu se vstupovalo věžovitou branou, kterou v nároží hlavní hradby kryla mohutná okrouhlá věž. Tři strany nádvoří obklopovala palácová křídla, jejichž prostory v patře byly spojeny pavlačí. V jednom z paláců byla pravděpodobně i hradní kaple.
Vízmburk byl postaven jako symbol moci zdejší šlechty a ve své době patřil mezi významná mocenská centra v kraji. Jeho současný stav je však více než žalostný. Otázka konzervace odkrytého zdiva nebyla nikdy dořešena a nekvalitní kámen, z něhož jsou hradní zdi postaveny, se vlivem agresivního klimatu velmi rychle rozpadá. Členové Sdružení pro Vízmburk, kteří o záchranu této památky v současnosti usilují, proto bijí na poplach. Nenajde-li se vhodný investor, nebude už brzy co zachraňovat.
VÝCHODOČESKÁ PEVNOST
Hrad Vízmburk založil již ve druhé polovině 13. století bohatý východočeský šlechtic Tas, o němž se zmiňuje i Dalimilova kronika. Roku 1278 se proslavil v boji s braniborskými vojsky a později patřil i do družiny krále Václava II. Na začátku 14. století zastával významný úřad královského podkomořího, roku 1304 byl ale zavražděn a Vízmburk připadl jeho synovi Jarošovi. Ten zdědil po otci prudkou a násilnickou povahu a podílel se na útisku zdejšího lidu. Stížností na něj bylo tolik, že musel nakonec hrad i panství prodat.
Vízmburk krátce držel Arnošt z Hostyně, otec pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Již kolem roku 1330 ale majetek vyměnil s pány z Dubé, kteří vlastnili rozsáhlá panství okolo Náchoda. Vízmburk nejprve spravovali bratři Hynek Crh, Hajman, Hynek Hlaváč a Václav, později připadl pouze Hynku Crhovi. Jeho synové Hynek a Jindřich sídlili na hradě až do roku 1401.
Posledním majitelem Vízmburku byl Jiřík z Dubé, který se v pramenech uvádí roku 1426, panství ale pravděpodobně držel již od počátku 15. století. Patřil mezi významné představitele sirotčí šlechty, což mu několikrát vyneslo i nevítanou pozornost ze strany odpůrců husitství. Hrad ale četným výpadům odolával, a Slezané se proto rozhodli situaci vyřešit jinak. Vízmburk roku 1447 vykoupili a následně rozbořili.
HEJNOVO DÍTĚ**
Novodobá historie hradu se začala psát až roku 1972, kdy v jeho místech začal archeologický výzkum pod vedením Antonína Hejny. Do té doby nebylo na povrchu znát téměř žádné zdivo, tým archeologů však odhalil, že se pod zemí nacházejí zbytky zdí až do výše prvního patra. Objev byl významný zejména tím, že se hradní areál zachoval přesně v podobě, ve které byl před více než pěti sty lety opuštěn.
Po ukončení výzkumu v roce 1984 nastala otázka jak s hradem dále naložit. Památkáři uvažovali o jeho opětovném zasypání, z tohoto záměru ale nakonec sešlo. Vzniklo několik projektů jak vyřešit zastřešení hradu, do dnešních dnů však rozpadající se památku kryje pouze provizorní lešení z kovových trubek a dřeva.
Majitelem Vízmburku je v současnosti stát a o správu se stará pardubické pracoviště Národního památkového ústavu. Investovat ale může jen do oprav oplocení a provizorního zastřešení, což problémy hradu nijak neřeší. Roku 2002 proto vznikla nezisková organizace Sdružení pro Vízmburk, která se snaží o záchranu této památky. Z grantů zatím získala peníze na dokumentaci nálezů, hlavně chce ale zabránit dalšímu chátrání objektu. Podle jejího člena Miroslava Nováka se o hrad nově zajímá také kra. Zda se ale památka dočká lepších časů, je zatím otázkou.
