Generální inspekce šla po Robertu Šlachtovi mimo jiné kvůli vynášení informací. Případ ale pro důkazní nouzi odložila.
České bezpečnostní složky nejsou už nějaký čas v dobré kondici. Rivalita střídá animozitu a vše před rokem vyvrcholilo obviněním dvou vysokých důstojníků olomoucké kriminálky a jednoho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a následnou reorganizací specializovaných policejních složek. Jak se ukazuje, problémy se nevyhýbaly ani hlavnímu policejnímu hybateli boje proti politické korupci - bývalému veliteli ÚOOZ Robertu Šlachtovi, dnes náměstkovi na generálním ředitelství celníků.
Před rokem se o Šlachtu začala zajímat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). 23. února loňského roku zahájila úkony v trestním řízení a snažila se ověřit podezření ze čtyř trestných činů týkající se Roberta Šlachty: zneužití pravomoci úřední osoby, maření úkolů úřední osoby z nedbalosti, přijetí úplatku a podplácení.
Spolu s ním inspektoři podezřívali z podílu na části trestných činů Šlachtova bývalého podřízeného Luďka Vokála, kterého GIBS začala stíhat po obvinění olomouckých policistů v známé kauze Vidkun.
Kupé u hypermarketu
Co inspektoři prověřovali? Šlachta například v minulosti podepsal povolení k dlouhodobému pobytu jisté Lany Djukičové – partnerky kosovského Albánce podezřelého z účasti na zvlášť závažném organizovaném zločinu: na obchodu s drogami a vraždách. GIBS pracovala dokonce s verzí, že za udělení povolení směřovala k detektivům „úplata“ sto tisíc korun.
Djukičová měla předávat informace ze zločineckého prostředí. Pokus o její získání se ale nepodařilo dotáhnout do konce. Laně Djukičové šlo podle dostupných informací z vyšetřování o získání povolení k pobytu a ochota významně pomáhat detektivům v rozkrývání organizovaného zločinu byla zinscenovaná.
Inspektoři pak také prověřovali podezření, že měl Šlachta od roku 2013 předávat „kriminálně závadovým osobám“ informace z policejního prostředí o připravovaných policejních zásazích, vedených trestních řízeních a podobně. GIBS se soustředila zejména na případ, ve kterém byl obviněn Šlachtův letitý přítel a informátor Albin Arifovič. „Měl oslovit tehdejšího nadřízeného zpracovatele celého případu a měl se snažit zjistit informace k celému tomuto trestnímu řízení a měl žádat o zastavení řízení“ stojí v jednom z dokumentů, s nímž měl týdeník Euro možnost se seznámit. Arifovič byl inspekcí zatčen krátce po akci ÚOOZ mezi olomouckými policisty v kauze Vidkun.
V průběhu vyšetřování začala navíc v bezpečnostních kruzích kolovat fotografie z dubna roku 2009, na které má být údajně zachycen Robert Šlachta v kupé Ferrari Albina Arifoviče na parkovišti jednoho z brněnských hypermarketů.
Vyšetřování zmařil čas
GIBS ve svých dokumentech tvrdí, že všechna podezření řádně prověřila. Týdeník Euro proto položil Robertu Šlachtovi několik otázek souvisejících s vyšetřováním GIBS. Odpovědí jsme se ale nedočkali. „K dané věci poskytl plukovník Šlachta mnoho informací již v minulosti. Více se k tomu v současné době vyjadřovat nebude. Vaše dotazy směřujte na GIBS,“ vzkázala pouze mluvčí celníků Hana Prudičová. A hradba mlčení začala bytnět. „K takovémuto typu dotazů Generální inspekce bezpečnostních sborů informace neposkytuje“ navázala mluvčí inspekce Radka Sandorová. „Bez komentáře,“uzavřela pak Štěpánka Zenklová z pražského městského státního zastupitelství.
K čemu tedy inspektoři v případu Roberta Šlachty došli? Na GIBS doputovalo v rámci operativně pátracích činností velké množství informací týkajících se Šlachty a jeho údajně nezákonného jednání.
„Provedenými výslechy a šetřením bylo zjištěno, že se jedná o informace, o kterých je hovořeno jak v prostředí bezpečnostních složek, tak v kriminálně závadovém prostředí. V daném případě se jedná o informace jednoznačně zaměřené proti plukovníku Šlachtovi, které jsou obecné, nekonkrétní, případně o informace, které není možné, vzhledem k časovému odstupu, kdy k deklarovanému nezákonnému jednání mělo dojít, potvrdit či vyvrátit,“ napsal mimo jiné komisař GIBS Roman Blaha. Podotkl, že nešlo jednoznačně stanovit, kdo a jakým způsobem se měl nezákonného jednání dopustit.
Přečtěte si o sporu aktivisty Zeleného s ÚOOZ:
„Ušatí“ policisté prohráli další soud s aktivistou Zeleným
Prověřování inspektorů pak nevedlo ani k zjištění, zda skutečně došlo k naplnění skutkové podstaty výše zmiňovaných trestných činů, především o předávání citlivých informací do kriminálního prostředí. „Vždy se jednalo pouze o neověřené informace, které nebyly žádným z provedených úkonů potvrzeny, a proto nedošlo k zajištění důkazních prostředků,“ upřesnil výsledky svého prověřování komisař GIBS Blaha. Tuto záležitost proto odložil.
V případě zajištění povolení k trvalému pobytu Lany Djukičové pak uvedl, že z prvotních informací a výslechu některých osob bylo zřejmé, že k jednotlivým skutkům, kvůli kterým bylo vyšetřování zahájeno, mohlo opravdu dojít. „V rámci výslechů některých osob bylo zjištěno podezření, že vyslýchané osoby mají snahu zastírat skutečnou a úplnou pravdu. Kdy původně operativní cestou předané informace byly rozdílné s informacemi zadokumentovanými při samotných výsleších. Lze se důvodně domnívat, že při celém šetření hrálo významnou roli také tehdejší služební zařazení a postavení prověřované osoby,“ tvrdí Blaha.
Protože se v této věci některé informace zčásti potvrdily, postoupil komisař Blaha věc „k dalšímu opatření“. Kvůli udělení trvalého pobytu byl nakonec loni v září obviněn Šlachtův podřízený Luděk Vokál. A to přestože Šlachta - a nikoli Vokál - byl z titulu své funkce jako jediný oprávněn o udělení pobytu požádat a žádost podepsat.
Provokace z trezoru?
Není to ovšem jediná patálie dnes neposkvrněného plukovníka celníků Roberta Šlachty. Na další upozornili také inspektoři GIBS v jednom soudním řízení vedeném proti bývalému kolegovi z ÚOOZ Petru Plaňanskému. Někdejší šéf odboru násilí na ÚOOZ Plaňanský prováděl po svém odchodu na ministerstvo vnitra audit ÚOOZ a narazil u svých bývalých kolegů na finanční nesrovnalosti. Nějaký čas na to byl „odstíhán“ za to, že měl pokrýt údajnou krádež soukromých peněz z trezoru na pracovišti. Několik svědků přitom konstatovalo, že zjistili, že šlo ze strany Šlachty a vedení ÚOOZ o řízenou provokaci, jejímž účelem měla být pacifikace bývalého příliš aktivního kolegy.
Plaňanský byl přes řadu nesrovnalostí, na něž se přišlo v průběhu procesu, a závažných výpovědí o roli šéfů ÚOOZ odsouzen za krytí krádeže svého podřízeného k patnáctiměsíční podmínce. Jeho dovolání Nejvyšší soud zamítl a soud nevyslyšel ani žádost o obnovu procesu. Robert Šlachta je zkrátka čistý.
Přečtete si také:
