Banky chystají PC hry zaměřené na podporu finanční gramotnosti
Vžijte se do role začínající rockové hvězdy. Kolik investujete do pronájmu zkušebny, do nákupu hudebních nástrojů pro svou kapelu či do organizování koncertů? Budete potřebovat úvěr? A budou vůbec stačit honoráře k pokrytí půjčky na rozjezd kapely? Vítejte v nové počítačové hře, kterou ve spolupráci s občanským sdružením Múzy dětem připravuje ČSOB. Interaktivní hru cílenou výhradně na zvýšení finanční gramotnosti českých dětí chystá i Česká spořitelna. Banky pumpují do projektů finanční gramotnosti každým rokem více peněz, krize nekrize. Je to jen marketing a nová forma, jak nalákat další klienty, tvrdí kritici. Jenže znalosti Čechů, pokud jde o svět financí, jsou tristní a jejich ochota bezhlavě se zadlužovat obrovská. A stát nemá na masivní vzdělávání české veřejnosti peníze, takže podpora ze soukromé sféry se hodí, i když je třeba „překousnout“ nějaké to reklamní logo.
Aby děti zadlužené nebyly
„Hra je primárně určená klientům dětských domovů, kteří se chystají vstoupit do samostatného života, ale je vhodná pro všechny děti. Později bude distribuována digitální cestou a dalšími kanály všem fanouškům počítačových her a hudby obecně,“ tvrdí Pavlína Folovská, manažerka společenské odpovědnosti v ČSOB. V Česku se sice jedná o novinku, ale v zahraničí jsou hry cílené na finanční vzdělávání a podpořené konkrétní finanční institucí zcela běžné. Roční investice do podpory gramotnosti ve světě financí stojí ČSOB zhruba sedm milionů korun. Podobnou sumu utrácí i Česká spořitelna, která by během letošního června měla rozjet internetový portál s hrou, kde musí hlavní postava Spořínek čelit nástrahám finančního světa. Během krize se banky spíše soustředily na peněžní podporu neziskových poraden, které Čechům ve složité finanční situaci zdarma pomáhají. Některé finanční domy ale rozjely přednášky či semináře pořádané přímo na středních či základních školách, což probíhá i v současné době a za což jsou banky nejčastěji kritizovány s tím, že se v podstatě jedná o náborové akce nových klientů. Internetové projekty či PC hry jsou na poli finančního vzdělávání ze strany tuzemských bank nejnovějším přírůstkem. Něco podobného už vyzkoušela GE Money Bank na Facebooku, kde provozuje aplikaci Money Genius. „Hra má v současné době více než 26 tisíc hráčů, kteří hospodaří s rozpočtem své domácnosti. Snaží se ji vybavit a mohou k tomu využívat různé způsoby finančního chování. Je jen na nich, jakým způsobem svoji domácnost povedou,“ popisuje mluvčí Pavel Zúbek. Podle informací týdeníku EURO o podobných plánech uvažují i další banky, detaily však zatím tají. Počet projektů v Česku je ovšem při srovnání se situací v zahraničí stále mizivý, a zejména pokud jde o podporu ze strany státu, je zde co dohánět.
Marketingu nezabráníš
Hlavním tahounem – pokud jde o činnost státu v tomto směru – je Česká národní banka (ČNB) ve spolupráci s ministerstvem financí (MF) a ministerstvem školství. Právě ČNB nabádá v souvislosti s aktivitami bank okolo finančního vzdělávání k opatrnosti. „Obecně je vítán každý projekt, který znalosti občanů ze světa financí posune aspoň o krůček dále. Nicméně neměl by příliš vést kroky občanů směrem k přepážkám určitého konkrétního finančního domu,“ tvrdí členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová a dodává: „Jinými slovy skutečně obecně prospěšný projekt by neměl být spojen s reklamou vlastních finančních produktů. Navíc řada těchto projektů učí spíše, jak se ,rozumně‘ zadlužovat. Přivítala bych proto větší prostor k propagaci bezpečně ukládaných úspor a rozumného hospodaření.“
ČNB kromě vydávání publikací pořádá semináře k finanční gramotnosti už od roku 2008 a spolupracuje například s Masarykovou univerzitou nebo Vysokou školou ekonomickou v Praze. Podobné aktivity organizuje i MF, které stejně jako ČNB varuje před skrytým marketingem. „Projektů zacílených na posílení finanční gramotnosti obyvatel ČR je stále více. Měly by se vyvarovat jakékoli, byť skryté, formy marketingu a nezneužívat vzdělávání k propagaci a prodeji konkrétních produktů a služeb,“ prohlásil mluvčí MF Ondřej Jakob.
Ministerstvo školství (MŠMT) ale upozorňuje, že vyvarovat se propagace není možné. „V Národní strategii finančního vzdělávání jsou stanoveny principy finančního vzdělávání, jedním z nich je princip obecnosti,“ vysvětluje Jana Holíková z odboru vnějších vztahů MŠMT. „Tento princip v praxi odděluje vzdělání od marketingu či skrytého marketingu finančních institucí. Pokud ředitel školy obdrží nabídku jakékoli nestátní organizace, například finanční instituce, poskytující v daném směru vzdělání nebo jiné akce, je třeba, aby prověřil dodržení výše uvedeného principu obecnosti a zvážil její konkrétní přínos ve vzdělávacím procesu. Je však na rozhodnutí ředitele školy, zda bude na striktním dodržení principu obecnosti trvat,“ upřesňuje.
Praha negramotná
Ze statistiky ČNB vyplývá, že dluhy českých domácností u bank a finančních institucí jenom během letošního března vzrostly o 4,3 miliardy korun a vycházejí už na 1,063 bilionu korun. Za poslední rok se zvedly o zhruba sedmdesát miliard korun a přibližně 55,5 miliardy korun lidé v současné době nesplácejí.
Svižné tempo zadlužování i růstu nesplácených úvěrů může znamenat doutnající nálož a velké potíže do budoucna, což pochopili už i někteří politici. Před rokem totiž vláda přijala novou už zmíněnou Národní strategii finančního vzdělávání, jejímž prvním krokem bylo měření finanční gramotnosti dospělé populace realizované ve spolupráci ministerstva financí a ČNB. „Výsledky ukázaly značné mezery ve znalostech lidí o světě financí, a také zejména rozšířenost nerozumných postojů. Na slabá místa by v příštích letech mělo být finanční vzdělávání zaměřeno,“ domnívá se členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. Jak dodává, v tomto ohledu má stát stále značný dluh vůči občanům. „Na druhou stranu je jasné, že stát nemůže lidem umetat cestu finančním trhem, lidé se musejí sami aktivně zajímat o důležité informace, na základě nichž pak činí dlouhodobě závazná rozhodnutí. Posun k finanční zodpovědnosti je možná těžší než seznámení se s produkty nebo propočty rozdílů mezi jednotlivými nabídkami,“ říká.
Nejrůznější průzkumy o znalostech Čechů dělají i komerční banky či občanské poradny, které se zabývají dluhovým poradenstvím. Výsledky jsou téměř vždy totožné. Orientace lidí ve světě financí je mnohdy katastrofální. Například jedna z velkých bank ke konci loňského roku v dotazování zjistila, že dvě třetiny Pražanů vůbec nevědí, co je to RPSN (roční procentní sazba nákladů).
Vedlejší efekty
Někteří experti ovšem tvrdí, že banky by se podpoře finanční gramotnosti věnovat měly, a to i přesto, že to pro ně v jistém smyslu bude znamenat reklamu. „Samozřejmě že banky si chtějí vylepšit svoje PR. Nevidím v tom zase až tak velký problém, když podpoří v tomto směru osvětu. Z naší pozice vítáme každou aktivní podporu směřující ke zlepšení finanční gramotnosti obyvatel ČR,“ tvrdí šéf Asociace občanských poraden Stanislav Skalický. Podle něj by stát v tomto ohledu mohl dělat více. Banky hájí i finanční arbitr České republiky František Klufa, který řeší spory mezi finančními institucemi a klienty vyplývající z platebních služeb. „Domnívám se, že tato činnost je velmi prospěšná. Některé instituce si uvědomují svou nezanedbatelnou úlohu v oblasti společenské zodpovědnosti a realizují nebo podporují konkrétní projekty. Vedlejším efektem samozřejmě je i propagace značky, ale je-li spojena s prospěšnou akcí, je to přece dobře a přeji si více takových projektů,“ konstatoval Klufa. Bez bank by totiž mnoho projektů v Česku vůbec nevzniklo. V případě občanských poraden to platí dvojnásob. „Bez podpory soukromého sektoru, a zejména bank bychom nemohli fungovat vůbec nebo jen velmi omezeně,“ tvrdí David Šmejkal, šéf Poradny při finanční tísni, která funguje od roku 2008 a za dobu své existence už poradila ve finančních záležitostech více než třiceti tisícům klientů. Poradna má čtyři pobočky – v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem a pomáhala jí zakládat Česká spořitelna. „Snažili jsme se v rámci různých dotací získat finanční podporu od státu, ale neuspěli jsme. V tomto směru by stát mohl udělat víc, neboť dluhové poradenství, tedy rada v konkrétní životní situaci má mnohdy větší efekt než samotné finanční vzdělávání,“ říká Šmejkal.
