Jedna z nejpodivnějších kauz současnosti dostala před soudem ještě bizarnější rozměry. Státní zástupce Tomáš Lejnar navrhl po roce prokazování, dokazování a rozplétaní „druhé větve“ kauzy Opencard v závěrečné řeči podmínku pro čtyři obžalované z desetičlenné rady města vedené exprimátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) a pro dva členy hodnoticí komise.
Ti mají nést odpovědnost za to, že městu způsobili škodu 25 milionů, když v roce 2012 zadali firmě Haguess zakázku na podporu kartového centra Opencard bez výběrového řízení.
Případ rozjela státní zástupkyně Dagmar Máchová, která se v minulosti vyznamenala mimo jiné tím, že za tunel s tramvajenkou za 1,7 miliardy zažalovala úředníky, kteří jej rozhodně nevymysleli, a v kauze předražených jízdenek v metru zase toho, který celý případ vynesl na světlo. Máchová případ Svobodovy rady opustila až před pár měsíci. Oficiálně se poroučela pro podjatost. Důvodem mohlo být trestní oznámení, které na ni podala poslanecká vyšetřovací komise ustanovená ke kauze Opencard.
Zajímavý byl i výběr soudce, před kterým se ocitla rada bývalého primátora Svobody. Ten systémem přidělený vrátil Máchové kauzu pro řadu vad k došetření, případ mu byl ale rovněž odňat pro podjatost. Karta Opencard pak patrně shodou náhod skončila u Alexandra Sotoláře, který s Máchovou jako státní zástupkyní soudil už první větev kauzy.
Přečtěte si, jak dopadl Marek Dalík kvůli kauze Pandur: Marek Dalík: Můžu si za to sám |
Na první pohled se může zdát, že nástupce Máchové – Lejnar – vnesl do případu trochu zdravého rozumu, když místo 12 let vězení pro obžalované požaduje „jen“ podmínky a dalších šest radních a dva úředníky zbavil obvinění. Na druhý pohled už to tak slavné není. Nikdo nedokáže vysvětlit, podle jakého klíče státní zástupce vybíral, kdo má trest dostat a kdo ne. Logicky měli trestný čin spáchat všichni, nebo nikdo. V čem se liší vina řadových radních Hudečka nebo Noska od těch dalších?
„To je nehorázný nesmysl. Dokazování probíhalo u všech stejně. Všichni na to koukáme jako blázni. Teorie, které se tady spřádají, vám ani nebudu říkat. My už totiž po tom roce před soudem asi opravdu blázni jsme,“ komentoval to jeden z těch šťastnějších obžalovaných, kterému se podle státního zástupce nepodařilo prokázat trestný čin. Ti ostatní si myslí, že mladý žalobce, který případ přebíral ve chvíli, kdy už zaujímal deset tisíc stran, neměl odvahu zprostit obžaloby všechny, a poslat tak celý monstrproces k ledu. Přece jen zaměstnal na 43 dní minimálně 30 lidí.
Přesto ale i obžalovaní vnímají navržené tresty jako pozitivní signál. Soudce se tím ovšem nemusí řídit. Rozsudek by měl padnout po 8. září.
Možná se konečně dozvíme, proč politici, kteří se rozhodli ve velmi složité situaci na základě posudku advokáta nevypsat otevřenou soutěž, tráví poslední tři roky nejvíc času na policii a u soudu.
Přečtěte si:
Stropnického za neprůstřelné vesty kritizují i spolustraníci
Poslední týden na svobodě. Dalík má jít do vězení nejpozději 1. září
Tvrdý boj bratrů Rathů. Navzájem na sebe podali žaloby