Dle většiny manažerů jejich firmy kvůli finanční krizi propouštět nebudou
Připravuje vaše firma propouštění v důsledku finanční krize?
- Ano 22,5 %
- Ne 73,9 %
- Nevím 3,6 %
V říjnu činila míra nezaměstnanosti v České republice 5,2 procenta. Finanční analytici oslovení ČTK se shodli, že nezaměstnanost v ČR kvůli zhoršujícímu se vývoji světové i naší ekonomiky poroste. Očekávají, že v příštím roce přesáhne míra nezaměstnanosti šest procent. V důsledku světové finanční krize již několik desítek firem v České republice oznámilo propouštění, ukončení spolupráce s agenturními zaměstnanci nebo neprodloužení smluv pracovníkům na dobu určitou. Některé firmy také řeší odbytové potíže převedením pracovníků na jinou výrobu. Dle 73,9 procenta manažerů se však jejich firmy nechystají propouštět pracovníky.
Patřil k nim i tento respondent: „Od poloviny roku 2007 se zaměřujeme na zvyšování efektivity, a proto nás očekávané zpomalení ekonomiky na úrovni 2,5procentního růstu HDP (dle našich odhadů) nenutí propouštět – využíváme přirozených odchodů pracovníků. Pokud by ekonomika zpomalila pod 1,5 procenta růstu HDP, pak bychom však propouštět museli.“
Další opatření se objevují v záporné odpovědi: „Nikoli, ale velmi zpřísníme podmínky náboru i kritéria pro udržení se ve firmě.“
Firma tohoto manažera se však již na krizi připravila: „Celý letošní rok bylo finanční odvětví postiženo krizí, proto velké škrtání nákladů a propouštění již nastalo koncem roku 2007. Pokud se bude krize zhoršovat nebo prodlužovat, další kolo bude následovat v prvním pololetí příštího roku.“
Konkrétní je pak následující odpověď: „V sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu (SAP) nikoli, ale ve firmách zapojených do činnosti SAP (160 firem s více než 130 tisíci pracovníky) ano. V období od 1. července 2008 do 30. června 2009 předpokládá propouštění více než polovina členských firem.“
Zcela jasno má i tento respondent: „Naše společnost o propouštění zaměstnanců v souvislosti s finanční krizí neuvažuje. Byl by to krok špatným směrem, protože budeme rozšiřovat aktivity a tato kapacita by nám v budoucnosti mohla chybět. Naopak, stále hledáme nové zaměstnance různých profesí. Druhým důvodem, proč nebudeme propouštět, je, že naše společnost nemá žádnou přebujelou strukturu z minulosti a veškeré budování kapacit se vždy uskutečňovalo zároveň s růstem obchodu, který je financoval. Ani naše společnost se však neubrání všeobecnému tlaku na optimalizaci a redukci nákladů. Tento trend však chceme zachytit další optimalizací procesů uvnitř společnosti – jak na straně vstupů, například nákupní podmínky, tak v neustálém zdokonalování infrastruktury – informační systém, centralizace aktivit a jejich provozování formou sdílených služeb a podobně.“
Opačný názor má další manažer: „Jsme silně exportně zaměřená firma (zhruba z 95 procent), a proto jsme nuceni s ohledem na světový vývoj reagovat i snížením počtu zaměstnanců.“
Podporu nachází v kladné odpovědi: „Krize zcela určitě přinese snížení objemu zakázek, tržeb a zisku, na což by každá dobře řízená firma měla reagovat adekvátními změnami ve svých nákladech. Personální náklady jsou ve většině firem těmi nejvyššími, a proto je propouštění jedinou adekvátní metodou.“
Nesouhlasí s ním tento respondent: „Zatím nic takového neočekáváme a ani to není momentálně nutné.“
Jiný přístup zaujímá další manažer: „Naše společnost předpokládala krizi již v letos březnu, a proto jsme reagovali okamžitě a seškrtali mnoho nákladů včetně mzdových. Tehdy si všichni mysleli, že zbytečně strašíme, ale ukázalo se, že i nejčernější předpovědi byly vlastně optimistické. V současnosti již žádné významné škrty nechystáme, spíše drobně dolaďujeme kapacity. V každém případě však rozpočet na příští rok počítá s úspornou variantou. Předpokládáme detailnější diskusi o rozpočtu v červnu 2009, kdy dle vývoje na trhu úspory pro druhou polovinu roku případně uvolníme.“
Podobný názor se objevuje v záporné odpovědi: „Naše firma má málo zaměstnanců v trvalém pracovním poměru, proto zatím nikoli. Krize však dolehne takzvaně druhotně. To znamená, že případně přibrzdíme rozvoj a nebudeme tolik investovat.“
O své záporné odpovědi pochybuje tento respondent: „Ani náhodou. Kdo však ví, co bude za půl roku? Vždyť to nevědí ani věrohodní finanční analytici.“
Odpovídalo 138 manažerů
