Šéf mocného rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavel Suchánek (ODS) mívá občas dost hloupé nápady. Třeba když pošle svého asistenta s igelitkou plnou peněz, aby pro něj a pár českých byznysmenů koupil letenky do Dubaje, aby si chlapci pospolu mohli zahrát golf.
Pavel Suchánek ale mívá i světlé chvilky. Jedna taková musela přijít, když podával pozměňovací návrh k vládní novele, jež se chce vyrovnat s tolik nenáviděnými akciemi na majitele. To jsou ty, kvůli nimž nikdy nikdo nezjistí s absolutní jistotou, kdo skutečně za firmou stojí. A když budeme sedět kolem stolu a ten balík papírků si posílat, firma změní majitele tolikrát, kolik nás tam bude.
Vláda si představuje, že všechny akciovky s takovýmito cennými papíry si je buď převedou na jméno, imobilizují (uloží) je u bank nebo je zaknihují u Centrálního depozitáře, který má povinnost archivovat všechny operace s těmito papíry. Věci veřejné ve svém svatém boji za transparentnost, který jim každý volič jistě věří, chtějí, aby se všechny akciovky musely vykazovat akciemi na jméno.
Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě vyčíslilo minimální náklady firem na 390 milionů, což v době krize není zrovna málo. A tak se na scénu dostavil právě Suchánek, který navrhuje, aby změna nebyla povinná. Nově založené firmy by ale už anonymní akcie mít nemohly. Povinnost nějak se se svou anonymitou vypořádat (buď varianta depozitář, nebo změna akciovky třeba na průhlednější „eseróčko“) by měly společnosti, které se ucházejí o zakázky z veřejných peněz.
Ačkoliv různá občanská sdružení bojující s korupcí vnímají tuto iniciativu jako krok zpět, odborníci na daňovou správu jsou naopak spokojeni. A mají být proč. Jednak není důvod, proč nutit něco měnit ty firmy, které o veřejné peníze nestojí. A třeba převedení akcií na jméno žádnou čistoskvoucí průhlednost nezajistí. Můžete přece akcie napsat na jméno svého právníka nebo si třeba založit mateřskou firmu na Kypru, jejíž majitelé se pak ukryjí na zcela tajemných Marshallových ostrovech, a hlídači transparentnosti budou zase vědět houby, komu putují stamiliony za státní zakázky.
Při zítřejším hlasování se ukáže, kdo to myslí s potíráním korupce skutečně vážně a kdo se jen zaklíná transparentností a veze se na vlně popularity, kterou s sebou boj proti anonymním akciím nese.
Čtěte další komentáře Adama Junka:
Kdo nám vrátí sluneční peníze?
