Je to vypjatá soutěž, které přihlížejí miliardy diváků. Už 18. května
ohlásila americká biotechnologická firma Moderna, že její pokusná vakcína ochránila
myší modely před nákazou plic obávaným koronavirem a jeví se jako nadějná i pro
lidi. Akcie rázem letěly vzhůru, nicméně vědci byli skeptičtější než trh – chtějí
více důkazů a testů.
Není dnes farmaceutických korporací, které by zůstaly stranou globální
honičky za účinnou vakcínou proti koronaviru, jenž přibrzdil život na Zemi a státům
denně bere životy i miliardy dolarů. V pelotonu jsou již četní svalnatí
borci s trikoty popsanými logy a zkratkami: GSK, AstraZeneca, Merck, Novartis,
Sanofi či Johnson & Johnson. Za nimi se srocují méně známí dravci z Asie
jako Fosun, CanSinoBIO a další.
A k velkým hráčům se přidávají špičkové mozky, tu z Oxfordu a Londýna, tu z univerzit v Queenslandu nebo v Pittsburghu. Je to vskutku globální soutěž. List The New York Times spustil zvláštní stránku stopující vývoj vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2. K polovině června eviduje více než 125 vyvíjených vakcín, které nepostoupily k testům na lidech, a osmnáct očkovacích látek, jež pokročily do různých fází klinických zkoušek.
„Situace kolem výzkumu a vývoje vakcíny proti novému čínskému viru, původci
onemocnění covid-19, není přehledná, ani nemůže být, neboť se jedná o závod s
časem zejména mezi velkými farmaceutickými společnostmi a často s jejich
konsorcii s univerzitami či dalšími výzkumnými institucemi. Odkázáni jsme proto
na údaje publikované v odborném tisku, případně v dalších médiích. V naprosté
většině případů jsou to jen útržky informací z důvodů pochopitelné ochrany
duševního vlastnictví,“ řekl týdeníku Euro Libor Grubhoffer, ředitel
Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, jenž se vakcínami
zabývá.
Tři fáze a miliardy dolarů
Jak se taková vakcína hledá? Vývoj očkovacích látek není záležitostí pár
měsíců; běžně trvá řadu let. A stojí opravdu hodně, hodně peněz. V nynější
kvapné sháňce po „anticovidové“ látce, která učiní lidský organismus odolnějším
vůči maličkému zlotřilci z Číny, tudíž státy, grantové agentury i nadace vypisují
granty či celá schémata, aby vývoji vytoužené vakcíny pomohly. Firma
AstraZeneca, která s Oxfordem připravuje jeden z nejnadějnějších záměrů,
dostala před pár týdny přes miliardu dolarů od americké federální vlády,
respektive Úřadu pro pokročilý výzkum a vývoj v biomedicíně (BARDA), aby připravila
stamiliony budoucích dávek pro občany Spojených států.
Do podpory výzkumu vstoupili i manželé Bill a Melinda Gatesovi, jejichž charitativní nadace nabídla spolu s partnery 750 milionů dolarů, aby byly případné účinné preparáty dostupnější i pro obyvatele chudších zemí mimo Ameriku a Evropu.
Každý dolar, euro, ba i koruna se počítá. Ale za pouhých pár desítek
milionů korun, které měly jít v ČR na jedinečnou „českou vakcínu“, nic moc
nekoupíte. Vakcína se typicky rodí ve třech či čtyřech fázích. Nejprve se
využívají znalosti ze základního výzkumu (letos v lednu byl přečten genom a
struktura koronaviru SARS-CoV-2) a načrtnou se směry, jak virus oslabit či
zničit. Pracuje se přitom na zvířecích modelech (myších, opicích). Teprve pak
jdou nadějné přípravky do klinických fází, testování.
V první fázi se látka podává malému počtu osob a sleduje se bezpečnost, dávkování a potenciální posílení imunitního systému. Ve druhé fázi je vakcína podána širšímu vzorku stovek osob, aby se ukázalo, jak rozdílně působí na rozličné skupiny (třeba na seniory), a dále se prověřuje bezpečnost. Konečně ve třetí fázi se preparáty dostanou mezi tisíce dobrovolníků a kontrolní skupiny (s podaným placebem), aby se ověřilo, zda vakcína vskutku chrání před infekcí koronavirem. Až poté – tedy po vyřízení všech formalit, protokolů, povolení a tak dále – lze počítat s registrací nové vakcíny.
Tak daleko se ještě žádná z anticovidových novinek nedostala. Osm preparátů
je podle počítadla The New York Times v první fázi, dalších osm již ve
druhé a jen dvě nadějné pre-vakcíny se dostaly do třetí škatulky. V době
epidemií sice národní autority vycházejí výzkumníkům vstříc, ale ne vše lze zrychlit.
Trumpova administrativa teď v červnu zavedla zvláštní program Warp Speed („hyperrychlost“),
což je velký PPP projekt (partnerství veřejného a soukromého sektoru) za deset
miliard dolarů, který sází na několik výrobců.
Penězi je „tlačí“ vpřed, aby uvedly vakcínu na trh již v lednu 2021. Projektu
se účastní AstraZeneca, Johnson & Johnson, Merck, Sanofi i méně známá
Moderna. Program má v USA řadu kritiků, neboť je prý termínově nerealistický, uspěchaný,
údajně ničí volnou soutěž nebo je řízen lidmi, kteří jsou v potenciálním střetu
zájmů.
Věda o čtyřech směrech vývoje
Experti se shodnou, že existují zhruba čtyři hlavní kategorie vyvíjených vakcín s různými podskupinami a rozličným zacílením. „Vakcíny lze rozdělit do čtyř typů. Zaprvé jsou to vakcíny přímo odvozené nebo vyrobené z viru SARS-CoV-2. Jde buď o deaktivované (zabité) virové částice, nebo mutacemi oslabené varianty viru, které nedokážou vyvolat závažné onemocnění. Nevýhodou očkování deaktivovanými viry může být nedostatečná imunitní odpověď. U oslabeného viru je také riziko, že zmutuje zpět do vysoce nebezpečné formy viru,“ sdělil týdeníku Euro přední strukturní virolog Pavel Plevka, jenž pracuje ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) při Masarykově univerzitě v Brně.
Druhý typ vakcín podle něj využívá částic jiných, pomocných virů
s navázanými částmi SARS-CoV-2 k vyvolání imunity proti nemoci covid-19.
Vakcíny tohoto typu jsou tudíž složité na přípravu, protože je třeba zajistit a
otestovat, že pomocný virus vhodně prezentuje antigeny koronaviru pro imunitní
systém očkovaného. „Třetím typem jsou vakcíny založené na DNA nebo RNA
molekulách, které umožní vyvolání imunitní odpovědi tak, že v buňkách zajistí
expresi částí proteinů SARS-CoV-2. Tyto vakcíny jsou velmi rychlé, co se týká
přípravy očkovacích látek. Tento typ vakcíny však dosud nikdy nebyl schválen
pro použití u lidí,“ podotýká Plevka.
Poslední typ vakcín je založen na proteinech koronaviru, jež mohou být do očkovaného organismu vpraveny individuálně nebo ve formě napodobující virové částice. Je to tradiční přístup, který však vyžaduje hodně času na přípravu látky. Prostě zdržuje.
Prestižní vědecký časopis Nature, který vakcínovou honičku bedlivě
sleduje, již v březnu upozornil na pět klíčových otázek ohledně dalšího
vývoje: 1. zjistit, zda se u lidí skutečně vyvíjí imunita proti dalšímu
nakažení koronavirem, 2. jak dlouho případně tato odolnost organismu trvá, 3. na
jaké imunitní reakce by měly vakcíny přesně cílit, 4. jak solidně zjišťovat, že
potenciální očkování skutečně funguje, 5. zda vše bude opravdu bezpečné.
Vědci opakovaně varují před uspěchaností výzkumu a vývoje včetně čím dál
častějšího publikování takzvaných preprintů, tedy studií, které ještě neprošly
řádnou recenzí. Všichni spěchají; chtějí být pochopitelně v cíli první (a
pobrat zlaté vavříny), ale k vědě takový kvapík neladí.
„Pro úspěch vakcín proti nemoci covid-19 je zásadní rychlost, s níž budou
dodány na trh. Ve vývoji prozatím nejdále pokročily vakcíny připravené
z deaktivovaného viru a RNA vakcíny, které jsou ve druhém stadiu testování
na stovkách dobrovolníků. Výsledky ukázaly, že tyto vakcíny nejsou toxické a
vyvolávají žádoucí protilátkovou odpověď. Prozatím však nebylo prokázáno, že
poskytují očkovaným lidem ochranu před infekcí SARS-CoV-2,“ vysvětluje Plevka.
Favorité s českou stopou
Některé z konsorcií a jejich plánů budí respekt;
jde o projekty mistrů, kteří dobře vědí a cítí, do čeho se vyplatí nalít
investice v řádu stamilionů dolarů. Gigant Pfizer se spojil
s německou firmou BioNtech i čínskou Fosun Pharma a soustředí se na vlastní
„mRNA vakcínu“ (jsou již ve druhé fázi), stejně jako univerzitní Imperial
College London s investory z Morningside Ventures. GSK (GlaxoSmithKline) rovněž nezahálí a figuruje hned v několika vakcínových konsorciích ať
již spolu se Sanofi, Queenslandskou univerzitou, nebo s čínským koncernem Clover
Biopharmaceuticals. Štěstí zkoušejí i čínští
Sinovac či Sinopharm.
Kdo uspěje? „Vše nasvědčuje tomu, že vítězem závodu o
covidovou vakcínu se stane některý z projektů vycházejících z moderních
biotechnologií 21. století. Jinými slovy, že to bude vakcína takzvané druhé
nebo třetí generace založená na obalovém glykoproteinu S a nikoli klasická
inaktivovaná vakcína připravená pomnožením koronaviru v opičích buňkách, jeho
následnou koncentrací a usmrcením,“ míní profesor Grubhoffer, který koordinuje
odbornou komisi Učené společnosti ČR k onemocnění covid-19.
V případě klasických vakcín takzvané první
generace, které už jsou pokročile testovány v Číně, se Grubhoffer obává
nežádoucích reakcí u osob se zdravotními problémy. Českobudějovický biolog
má i svého favorita: „Podle dostupných informací jsou nejdále s vývojem v konsorciu AstraZeneca s
Oxfordskou univerzitou. V kombinované druhé a třetí fázi klinické studie mají
kandidátní DNA vakcínu založenou na šimpanzím adenoviru s integrovaným genem
pro glykoprotein S koronaviru.
Kombinovanou studií ve druhé a třetí fázi testování ochranného účinku kandidátní vakcíny v pandemickém výskytu onemocnění covid-19 v Anglii a Brazílii získal realizační tým velký náskok před konkurenty,“ míní Grubhoffer. Pokud látky zafungují, budou podle Grubhoffera ostatní soutěžící takto získaný náskok těžko dohánět. Látka už je ve Velké Británii testována na deseti tisících dobrovolníků, výsledky mají být v srpnu.
Mezi adepty hodnými pozornosti zmiňuje také moderní vakcínu třetí generace s transportem
části virové mRNA do cílových buněk od Moderny (ve třetí fázi a v programu
Warp Speed) a také společný projekt významných hráčů Sanofi plus GSK
s příslibem výroby 600 milionů dávek za rok.
Značné ambice má také společnost Novavax, která 27. května oznámila koupi
společnosti Praha Vaccines ve středočeské Bohumili za 167 milionů dolarů (4,1
miliardy korun). „Výrobní kapacita je zásadní složkou v naší strategii
dodávat vakcínu proti pandemii covid-19,“ uvedl Stanley C. Erck, prezident
Novavaxu. Firma uvažuje pro svou kandidátní vakcínu NVX-CoV2373 o potenciální produkci
miliardy dávek ročně.
Politika a budoucnost
V situaci, kdy koronavirem těžce postiženým a ochromeným zemím odtékají
každodenně obří peníze, nešetří na investicích ani státy. Objevují se zprávy,
že Španělsko, Itálie nebo Francie si domlouvají předobjednávky potenciálního
očkování. Němci před pár dny oznámili, že vláda majetkově vstoupí do tamní
společnosti CureVac, jež se účastní závodu o funkční vakcínu a za oceán ji
lákal Donald Trump. Německo si koupí 23procentní podíl za 300 milionů eur (asi
osm miliard korun).
Klání o protikoronavirovou vakcínu tak možná výrazně promění i farmaceutický
segment, jak naznačuje čerstvá studie poradenské společnosti EY zveřejněná předminulý
týden. Jednak se společnosti na koronaviry a onemocnění covid-19 více zaměří
(server AV.co uvádí aktuálně 119 potenciálních léčiv s dosud jediným
schváleným remdesivirem od Gileadu), ale také je to doba nejistot, takže velké
fúze a akvizice v oboru byly z velké části pozastaveny. „Firmy hrají
o čas a dívají se, jak bude situace vypadat po letošním létě,“ uvedl Alexander
Nuyken z EY.
Do proočkované populace odolné vůči „čínské chřipce“ vkládá naděje celý
svět (byť asi 43 procent Čechů by se podle průzkumu Medianu nenechalo očkovat
ani funkční vakcínou). Kdy se tedy dočkáme vítěze napínavého závodu? „Domnívám se, že
vakcíny ve větším množství budou dostupné nejdříve za rok,“ míní virolog
Plevka.
A profesor Grubhoffer doplňuje: „V těchto dnech a
týdnech mám pocit, že týmy spíše optimisticky slibují něco, co nelze při
zachování přísných pravidel správné laboratorní a výrobní praxe platící v
zemích civilizované části světa splnit... Ale dobře, buďme optimisty a věřme,
že vítěz světového závodu s první účinnou vakcínou proti nemoci covid-19 vstoupí
na trh v říjnu 2022.“
Autor je vědecký novinář, působí na Univerzitě Karlově
