Akcie rázem letěly vzhůru, nicméně vědci byli skeptičtější než trh - chtějí více důkazů a testů.
Není dnes farmaceutických korporací, které by zůstaly stranou globální honičky za účinnou vakcínou proti koronaviru, jenž přibrzdil život na Zemi a státům denně bere životy i miliardy dolarů. V pelotonu jsou již četní svalnatí borci s trikoty popsanými logy a zkratkami: GSK, AstraZeneca, Merck, Novartis, Sanofi či Johnson & Johnson. Za nimi se srocují méně známí dravci z Asie jako Fosun, CanSinoBIO a další.
A k velkým hráčům se přidávají špičkové mozky, tu z Oxfordu a Londýna, tu z univerzit v Queenslandu nebo v Pittsburghu. Je to vskutku globální soutěž. List The New York Times spustil zvláštní stránku stopující vývoj vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2. K polovině června eviduje více než 125 vyvíjených vakcín, které nepostoupily k testům na lidech, a osmnáct očkovacích látek, jež pokročily do různých fází klinických zkoušek.
„Situace kolem výzkumu a vývoje vakcíny proti novému čínskému viru, původci onemocnění covid-19, není přehledná, ani nemůže být, neboť se jedná o závod s časem zejména mezi velkými farmaceutickými společnostmi a často s jejich konsorcii s univerzitami či dalšími výzkumnými institucemi. Odkázáni jsme proto na údaje publikované v odborném tisku, případně v dalších médiích. V naprosté většině případů jsou to jen útržky informací z důvodů pochopitelné ochrany duševního vlastnictví,“ řekl týdeníku Euro Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, jenž se vakcínami zabývá.
Tři fáze a miliardy dolarů
Jak se taková vakcína hledá? Vývoj očkovacích látek není záležitostí pár měsíců; běžně trvá řadu let. A stojí opravdu hodně, hodně peněz. V nynější kvapné sháňce po „anticovidové“ látce, která učiní lidský organismus odolnějším vůči maličkému zlotřilci z Číny, tudíž státy, grantové agentury i nadace vypisují granty či celá schémata, aby vývoji vytoužené vakcíny pomohly. Firma AstraZeneca, která s Oxfordem připravuje jeden z nejnadějnějších záměrů, dostala před pár týdny přes miliardu dolarů od americké federální vlády, respektive Úřadu pro pokročilý výzkum a vývoj v biomedicíně (BARDA), aby připravila stamiliony budoucích dávek pro občany Spojených států. Do podpory výzkumu vstoupili i manželé Bill a Melinda Gatesovi, jejichž charitativní nadace nabídla spolu s partnery 750 milionů dolarů, aby byly případné účinné preparáty dostupnější i pro obyvatele chudších zemí mimo Ameriku a Evropu. Každý dolar, euro, ba i koruna se počítá. Ale za pouhých pár desítek milionů korun, které měly jít v ČR na jedinečnou „českou vakcínu“, nic moc nekoupíte.
Vakcína se typicky rodí ve třech fázích. Nejprve se využívají znalosti ze základního výzkumu (letos v lednu byl přečten genom a struktura koronaviru SARS-CoV-2) a načrtnou se směry, jak virus oslabit či zničit. Pracuje se přitom na zvířecích modelech (myších, opicích). Teprve pak jdou nadějné přípravky do klinických fází, testování. V první fázi se látka podává malému počtu osob a sleduje se bezpečnost, dávkování a potenciální posílení imunitního systému. Ve druhé fázi je vakcína podána širšímu vzorku stovek osob, aby se ukázalo, jak rozdílně působí na rozličné skupiny (třeba na seniory), a dále se prověřuje bezpečnost. Konečně ve třetí fázi se preparáty dostanou mezi tisíce dobrovolníků a kontrolní skupiny (s podaným placebem), aby se ověřilo, zda vakcína vskutku chrání před infekcí koronavirem. Až poté - tedy po vyřízení všech formalit, protokolů, povolení a tak dále - lze počítat s registrací nové vakcíny.
Tak daleko se ještě žádná z anticovidových novinek nedostala. Osm preparátů je podle počitadla The New York Times v první fázi, dalších osm již ve druhé a jen dvě nadějné prevakcíny se dostaly do třetí škatulky. V době epidemií sice národní autority vycházejí výzkumníkům vstříc, ale ne vše lze zrychlit.
Trumpova administrativa teď v červnu zavedla zvláštní program Warp Speed („hyperrychlost“), což je velký PPP projekt (partnerství veřejného a soukromého sektoru) za deset miliard dolarů, který sází na několik výrobců. Penězi je „tlačí“ vpřed, aby uvedli vakcínu na trh již v lednu 2021. Projektu se účastní AstraZeneca, Johnson & Johnson, Merck, Sanofi i méně známá Moderna. Program má v USA řadu kritiků, neboť je prý termínově nerealistický, uspěchaný, údajně ničí volnou soutěž nebo je řízen lidmi, kteří jsou v potenciálním střetu zájmů. Své extra programy nabídla též EU se 7,5 miliardy eur a zvláštní finanční injekci nabízejí i Britové (aliance GAVI).
Věda o čtyřech směrech vývoje
Experti se shodnou, že existují zhruba čtyři hlavní kategorie vyvíjených vakcín s různými podskupinami a rozličným zacílením. „Vakcíny lze rozdělit do čtyř typů. Zaprvé jsou to vakcíny přímo odvozené nebo vyrobené z viru SARS-CoV-2. Jde buď o deaktivované (zabité) virové částice, nebo mutacemi oslabené varianty viru, které nedokážou vyvolat závažné onemocnění. Nevýhodou očkování deaktivovanými viry může být nedostatečná imunitní odpověď. U oslabeného viru je také riziko, že zmutuje zpět do vysoce nebezpečné formy viru,“ sdělil týdeníku Euro přední strukturní virolog Pavel Plevka, jenž pracuje ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) při Masarykově univerzitě v Brně.
Druhý typ vakcín podle něj využívá částic jiných, pomocných virů s navázanými částmi SARS-CoV-2 k vyvolání imunity proti nemoci covid-19. Vakcíny tohoto typu jsou tudíž složité na přípravu, protože je třeba zajistit a otestovat, že pomocný virus vhodně prezentuje antigeny koronaviru pro imunitní systém očkovaného.
„Třetím typem jsou vakcíny založené na DNA nebo RNA molekulách, které umožní vyvolání imunitní odpovědi tak, že v buňkách zajistí expresi částí proteinů SARS-CoV-2. Tyto vakcíny jsou velmi rychlé, co se týká přípravy očkovacích látek. Tento typ vakcíny však dosud nikdy nebyl schválen pro použitíu lidí,“ podotýká Plevka. Poslední typ vakcín je založen na proteinech koronaviru, jež mohou být do očkovaného organismu vpraveny individuálně nebo ve formě napodobující virové částice. Je to tradiční přístup, který však vyžaduje hodně času na přípravu látky. Prostě zdržuje.
Prestižní vědecký časopis Nature, který vakcínovou honičku bedlivě sleduje, již v březnu upozornil na pět klíčových otázek ohledně dalšího vývoje: 1. zjistit, zda se u lidí skutečně vyvíjí imunita proti dalšímu nakažení koronavirem, 2. jak dlouho případně tato odolnost organismu trvá, 3. na jaké imunitní reakce by měly vakcíny přesně cílit, 4. jak solidně zjišťovat, že potenciální očkování skutečně funguje, 5. zda vše bude opravdu bezpečné. Vědci opakovaně varují před uspěchaností výzkumu a vývoje včetně čím dál častějšího publikování takzvaných preprintů, tedy studií, které ještě neprošly řádnou recenzí. Všichni spěchají; chtějí být pochopitelně v cíli první (a pobrat zlaté vavříny), ale k vědě takový kvapík neladí.
„Pro úspěch vakcín proti nemoci covid-19 je zásadní rychlost, s níž budou dodány na trh. Ve vývoji prozatím nejdále pokročily vakcíny připravené z deaktivovaného viru a RNA vakcíny, které jsou ve druhém stadiu testování na stovkách dobrovolníků.
Výsledky ukázaly, že tyto vakcíny nejsou toxické a vyvolávají žádoucí protilátkovou odpověď. Prozatím však nebylo prokázáno, že poskytují očkovaným lidem ochranu před infekcí SARS-CoV-2,“ vysvětluje Plevka.
Favorité s českou stopou
Některé z konsorcií a jejich plánů budí respekt; jde o projekty mistrů, kteří dobře vědí a cítí, do čeho se vyplatí nalít investice v řádu stamilionů dolarů.
Gigant Pfizer se spojil s německou firmou BioNtech i čínskou Fosun Pharma a soustředí se na vlastní „mRNA vakcínu“ (jsou již ve druhé fázi), stejně jako univerzitní Imperial College London s investory z Morningside Ventures. GSK (GlaxoSmithKline) rovněž nezahálí a figuruje hned v několika vakcínových konsorciích ať již spolu se Sanofi, Queenslandskou univerzitou, nebo s čínským koncernem Clover Biopharmaceuticals. Štěstí zkoušejí i čínští Sinovac či Sinopharm.
Kdo uspěje? „Vše nasvědčuje tomu, že vítězem závodu o covidovou vakcínu se stane některý z projektů vycházejících z moderních biotechnologií21. století. Jinými slovy, že to bude vakcína takzvané druhé nebo třetí generace založená na obalovém glykoproteinu S, a nikoli klasická inaktivovaná vakcína připravená pomnožením koronaviru v opičích buňkách, jeho následnou koncentrací a usmrcením,“ míní profesor Grubhoffer, který koordinuje odbornou komisi Učené společnosti ČR k onemocnění covid-19.
V případě klasických vakcín takzvané první generace, které už jsou pokročile testovány v Číně, se Grubhoffer obává nežádoucích reakcí u osob se zdravotními problémy. Českobudějovický biolog má i svého favorita: „Podle dostupných informací jsou nejdále s vývojem v konsorciu AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou. V kombinované druhé a třetí fázi klinické studie mají kandidátní DNA vakcínu založenou na šimpanzím adenoviru s integrovaným genem pro glykoprotein S koronaviru. Kombinovanou studií ve druhé a třetí fázi testování ochranného účinku kandidátní vakcíny v pandemickém výskytu onemocnění covid-19 v Anglii a Brazílii získal realizační tým velký náskok před konkurenty.“ Pokud látky zafungují, budou podle Grubhoffera ostatní soutěžící takto získaný náskok těžko dohánět. Látka už je ve Velké Británii testována na deseti tisících dobrovolníků, výsledky mají být v srpnu.
Mezi adepty hodnými pozornosti zmiňuje také moderní vakcínu třetí generace s transportem části virové mRNA do cílových buněk od Moderny (ve třetí fázi a v programu Warp Speed) a také společný projekt významných hráčů Sanofi plus GSK s příslibem výroby 600 milionů dávek za rok. Značné ambice má také společnost Novavax, která 27. května oznámila koupi společnosti Praha Vaccines ve středočeské Bohumili za 167 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). „Výrobní kapacita je zásadní složkou v naší strategii dodávat vakcínu proti pandemii covidu-19,“uvedl Stanley C. Erck, prezident Novavaxu.
Firma uvažuje pro svou kandidátní vakcínu NVX-CoV2373 o potenciální produkci miliardy dávek ročně.
Politika a budoucnost
V situaci, kdy koronavirem těžce postiženým a ochromeným zemím odtékají každodenně obří peníze, nešetří na investicích ani státy. Objevují se zprávy, že Španělsko, Itálie nebo Francie si domlouvají předobjednávky potenciálního očkování. Němci před pár dny oznámili, že vláda majetkově vstoupí do tamní společnosti CureVac, jež se účastní závodu o funkční vakcínu a za oceán ji lákal Donald Trump. Německo si koupí 23procentní podíl za 300 milionů eur (asi osm miliard korun).
Klání o protikoronavirovou vakcínu tak možná výrazně promění i farmaceutický segment, jak naznačuje čerstvá studie poradenské společnosti EY zveřejněná předminulý týden. Jednak se společnosti na koronaviry a onemocnění covid-19 více zaměří (server AV.co uvádí aktuálně 119 potenciálních léčiv s dosud jediným schváleným remdesivirem od Gileadu), ale také je to doba nejistot, takže velké fúze a akvizice v oboru byly z velké části pozastaveny.
„Firmy hrají o čas a dívají se, jak bude situace vypadat po letošním létě,“uvedl Alexander Nuyken z EY.
Do proočkované populace odolné vůči „čínské chřipce“ vkládá naděje celý svět (byť asi 43 procent Čechů by se podle průzkumu Medianu nenechalo očkovat ani funkční vakcínou). Kdy se tedy dočkáme vítěze napínavého závodu?
„Domnívám se, že vakcíny ve větším množství budou dostupné nejdříve za rok,“ míní virolog Plevka. A profesor Grubhoffer doplňuje: „V těchto dnech a týdnech mám pocit, že týmy spíše optimisticky slibují něco, co nelze při zachování přísných pravidel správné laboratorní a výrobní praxe platící v zemích civilizované části světa splnit… Ale dobře, buďme optimisty a věřme, že vítěz světového závodu s první účinnou vakcínou proti nemoci covid-19 vstoupí na trh v říjnu 2022.“
Fáze vývoje a testování vakcín
[P Preklinická fáze (výzkum a vývoj) 125+
[P i. fáze testování (bezpečnosti a dávkování) 8
[P ii. fáze testování (pokročilé bezpečnosti) 8
[p iii. fáze testování (účinnosti na velkém vzorku)2
Schválené vakcíny 0
ZDRoJ: NYT VAcOINE TRAcKER, STAV K 16. ČERVNu 2020
DOBÝVANÍ MIKROKOSMU - KDO JE KDO A JAK JE DALEKO
vaikeina aaloiená iu stimulaci imunitní odpovŕdi pomoci molekúl DNA a RWA
BMfkťh, nm. Fťrvurt rtUÍTTH
Imperid . Lanta*. *#*11*1**
hni*
CuhWh
vakcína na báti proteinů koronavini
HHWU
ClCYH CSU
ta Uu IfcipiU
ormiJuiŕ
Ummíity „rtwVW. «
ijy.ň. C!K
vakcína využívá čiíflic jiných virů i návaznými ťájlmi na SAFIS’CoV-J
(JmwfHtTf arsitnri
dMÉřuň hKUKi
Bťlh lUJ+l taHWU IMcri (mGw tJ4*i>in
JflHSIIftIluKt .-HEHOTÉíIIS
VmC. UVI
Y» *!
vakcína odvozená I ile.iklivUv,iných Íiílic r 't
Viwir
IwMfhmi
HltalI
upravené ejíislpjici vakcíny
rivnM* Pibkntl iíHtmut KOHO SLEDOVAT (vývoj cen akcií farmaceutických firem s pokročilým vývojem vakcíny proti nemoci covid-19)
Moderna (cena akcie v dolarech)
AstraZeneca (cena akcie v pencích)
Novavax (cena akcie v dolarech) Nejslibnější projekty vývoje vakcíny proti nemoci covid-19
0 L INOVIO pharmaceutical
MODERNA
* '2novavax
0 biontech
i university of oxford
sinovac
wuhan institute of biological Products
shenzhen geno-immune medical institute
beijing institute of biological Products
university of queensland
Typy vakcinace: 9 vakcína odvozená z deaktivovaných částic viru SARS-CoV-2 0 vakcína založená na stimulaci imunitní odpovědi pomocí molekul Dna a RNA O vakcína využívá částic jiných virů s návaznými částmi na SARS-coV-2 0 vakcína na bázi proteinů koronaviru
ZDRoJ: GAvI.oRG
O autorovi| Martin Rychlík, spolupracovník redakce Autor je vědecký novinář, působí na Univerzitě Karlově
