Rozjezd nové televize vyjde na stovky milionů korun
Barrandov TV: Nováci, pozor! V Česku odstartuje do konce letošního října vysílání další plnoformátová televize Barrandov TV. „Nechceme konkurovat stanicím, které působí v tomto sektoru na českém trhu delší dobu. Naše cílová skupina bude ale identická,“ konstatoval Tomáš Chrenek, spolumajitel společnosti Moravia Steel. Tato firma prostřednictvím svého stoprocentního podílu ve Filmových atelierech Barrandov ovládá i jmenovanou televizi. Chrenek tvrdí, že nová TV se bude v programové skladbě opírat o dva základní segmenty, zpravodajství a zábavné programy: „Vytvářet vlastní zpravodajství považujeme za příliš nákladnou záležitost. Počítáme s tím, že jej budeme nakupovat od některé z nově vzniklých televizních stanic. V oboru zábavy hodláme vysílat spíš umělecké programy a seriály, určitě to nebudou telenovely.“ Majitelé Barrandov TV odhadují, že na rozjezd vysílání je nutná investice v částce pěti set milionů až jedné miliardy korun. „Jaká bude návratnost vložených prostředků je nyní těžké odhadnout. Záleží, jak se vyvine situace na českém televizním trhu. Nerad bych nyní něco řekl a pak se o dva roky později za své prohlášení styděl,“ dodal Chrenek. Barrandov TV v posledních měsících vyjednává se silnou evropskou mediální skupinou o možné spolupráci. „Peněz máme dost. Spíš nám jde o to získat zkušenosti,“ vysvětlil Chrenek, jméno firmy se kterou vyjednává však nesdělil. Nová televizní stanice bude sídlit v prostorách vlastněných společností Filmové ateliery Barrandov, od kterých si pronajme i část techniky. Další výhodou je, že jmenovaná firma spoluvlastní i Fond české kinematografie, který pro změnu disponuje vysílacími právy na většinu starších českých filmů. Právě ty by měly tvořit jeden z hlavních pilířů programové skladby Barrandov TV. „Vysílací práva na tyto filmy navíc můžeme vyměnit za pořady konkurenčních televizí, třeba za zpravodajství. Je lepší vytvářet aliance, podělit se o trh a vydělávat, než navzájem bojovat a nemít nic,“ konstatoval Chrenek. Ten rovněž tvrdí, že považuje za reálné, aby Barrandov TV měla na českém trhu podíl 25 procent. „Tomu by měl odpovídat i její podíl na trhu s inzercí,“ nastínil Chrenek.
TV Pohoda: Překvapení z Ostravy
Děti, mládež a junioři do pětadvaceti let. Především tuto skupinu diváků chce oslovit projekt Televize Pohoda, za kterým stojí Radim Pařízek, bývalý hudebník ostravské kapely Citron a spolumajitel několika rozhlasových stanic. „Děti a mládež nejsou na první pohled bonitní skupinou, co utrácí peníze a hojně nakupuje. Přitom ale nejvíce ovlivňují nákupní chování svých rodičů. Zadavatelé reklamy dobře vědí proč oslovují právě tuto cílovou skupinu. Zaměření na mladé lidi je pro nás výhodné, v tom je naše plus oproti jiným novým digitálním kanálům, a mohlo by nám to dovolit ukousnout si větší díl z reklamního koláče,“ soudí Pařízek, a dodává: „Nemám úplně dobrý pocit ze zneužívání dětí pro inzertní účely, ale tak funguje mediální byznys. Navíc etická linie bude v našem případě nastavena hodně vysoko.“
Pohodová televize pro děti a mládež, jak je projekt označován, byla před udělováním licencí pro digitální vysílání považována za jednoho z největších outsiderů. Dnes Radim Pařízek vymýšlí programové schéma a hledá zdroje na rozjezd kompletně nového formátu. „Náklady odhadujeme na dvě stě až 350 milionů korun, z vlastních zdrojů jsme schopni v relativně krátkém čase aktivovat zhruba čtvrtmiliardu,“ vypočítává bývalý rocker. Peníze hodlá „hledat“ především v aktivech rádií Čas a Hey, jejichž je spolumajitelem. „Nemovitosti, pozemky, případně půjčky vázané na již fungující firmy,“ naznačuje směr odkud chce čerpat. O přizvání dalšího investora prozatím neuvažuje. „Za dva týdny od udělení licence se ozvalo asi patnáct firem s nabídkou odkupu projektu, či vložení investičních prostředků. Myslím ale, že to ustojíme z vlastních zdrojů, případně část prostředků dodáme formou úvěru,“ tvrdí.
Návratnost investice do TV Pohoda odhaduje Pařízek na osm až dvanáct let. „Dnes už to není žádný rychlý byznys, ale dlouhodobá poctivá práce. Doba rychlé návratnosti v televizním oboru skončila se spuštěním Novy,“ uvažuje. Po najetí do plného provozu bude kanál zaměstnávat zhruba osmdesát, maximálně sto interních lidí, provozní náklady prý nepřesáhnout půl miliardy korun ročně. „Spíše by to mělo být někde mezi třemi sty a čtyřmi sty miliony. Za tyto peníze může televize kvalitně fungovat,“ říká Pařízek s tím, že největší nákladovou položkou budou poplatky za šíření signálu.
Óčko: V zajetých kolejích
Když manažeři televize Óčko, jediného českého hudebního kanálu, předkládali Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) žádost o digitální licenci, měli v ruce silné argumenty: čtyři roky televizního vysílání, silný majoritní vlastník a rozumný, již fungující, ekonomický model. „S tím co máme za sebou, jsme věřili, že licenci dostaneme,“ říká Hynek Chudárek, člen představenstva a exekutivní ředitel Óčka. Stanice v současnosti vysílá přes satelit Astra, přes internet, signál šíří i většina provozovatelů kabelových televizí. „A také jsme se ihned od začátku experimentálního digitálního vysílání podíleli na tomto testování. Po přepnutí do řádného vysílání se pro nás takřka nic nezmění,“ tvrdí Chudárek.
Sledovanost Óčka se pohybuje těsně pod jednoprocentní hranicí (dle peoplemetrového měření), po vypnutí klasického analogového vysílání v České republice chce hudební stanice atakovat hranici pětiprocentní sledovanosti. „Již teď se rozšiřuje cílová skupina našich diváků, proto mohu získat například reklamu na auta. Inzertní jádro však stále tvoří produkty pro mladé - oblečení, mobily a veškeré trendové záležitosti, jako je například Coca-Cola,“ vypočítává Chudárek.
Přepnutí do plného digitálního vysílání nebude pro Óčko znamenat takřka žádný zvýšený náklad, kromě poplatků za šíření signálu. „To bude největší nákladová položka. Obecně se tvrdí, že při plném pokrytí republiky se budou poplatky pohybovat v rozmezí od 60 do 80 milionů korun. Novela mediálního zákona však může v tomto směru zamíchat kartami,“ předpokládá Chudárek. V současnosti Óčko hospodaří s vyrovnaným rozpočtem v řádech desítek milionů korun, management však počítá se zhruba dvěma roky ztrátového hospodaření po udělení digitální licence. „Příjmová složka bude v tomto období růst pomaleji než nákladová,“ očekává Chudárek. Proto bude Óčko potřebovat zhruba padesátimilionovou půjčku, kterou pokryjí akcionáři v čele s mediální skupinou Mafra, jež v Óčku drží 81procentní podíl.
Z 1: Nízkonákladová televize V každou celou a půlhodinu zpravodajství doplněné převážně publicistikou a populárně vědeckými magazíny. Tak má vypadat hlavní programová náplň televize Z1, vlastněná česko-slovenskou finanční skupinou J&T. „Naučné pořady ve stylu Sky News, National Geografic nebo Discovery, vycházíme z toho, že sledovanost pořadů typu Putování s dinosaury nebo Hitlerovi muži byla velká, “ poodhalil plány šéf projektu Z1 Martin Mrnka. Součástí vysílání by měly být i diskusní pořady. „Určitě se ale nebudeme podobat další zpravodajské stanici, ČT24, třeba zprávy chceme vysílat v trochu jiné podobě,“ konstatoval Mrnka. Společnost J&T odhaduje, že do rozjezdu vysílání, tedy především vybavení studia investuje v prvních pěti letech stovky milionů korun. O konkrétnější částce se nechce bavit. Peníze vložené do projektu by se měly začít vracet po pěti až šesti letech od spuštění vysílání. „Podaří-li se odstranit všechny legislativní a technické překážky, odstartujeme vysílání na podzim, respektive do konce letošního roku. V opačném případě až v květnu příštího roku,“ upozornil Mrnka. Televize chce ve sledovanosti dosáhnout v průměru dvou procent, nárazově až šesti. Tomu by měl odpovídat i podíl na trhu s inzercí. Vedení firmy však momentálně hledá prostory, zhruba dva tisíce metrů čtverečných, ze kterých začne kanál vysílat. „Největším favoritem jsou pražské Holešovice,“ konstatoval Mrnka. Pro Z1 by mělo pracovat zhruba 120 lidí. Nejen ze současných TV, ale vedení společnosti hledá i „vhodné“ zaměstnance v rádiích, kteří by vysílání dodaly punc serióznosti. „Především ty starší, které současné televize nenabízejí,“ nastínil personální politiku Mrnka. Společnost J&T již vlastní podobnou stanici na Slovensku, televizi TA3. Tu lze s měsíčním rozpočtem zhruba deseti milionů korun, včetně nákladů na platy pro zaměstnance označit jako nízkonákladovou. Na podobných principech by měla fungovat i Z1. „Tyto informace nemohu potvrdit ani vyvrátit. Třeba mzdové náklady jsou ale v Česku vyšší než na Slovensku,“ konstatoval Mrnka. O tom, že by Z1 měla fungovat obdobně jako její starší sestra ze skupiny J&T, svědčí i následující prohlášení Mrnky: „Chceme používat nejmodernější technologie dostupné na trhu. Naši zaměstnanci by si zpravodajský šot měli sami natočit, sestříhat a připravit do vysílání, což by mělo výrazně snížit náklady“.
Febio TV: Trochu jiná televize
Digitální projekt Fera Feniče, Febio TV, přechodu na plnoformátovou televizi, financuje společnost Arca Capital Bohemia. Celková investice by se podle odhadů projektového manažera Arca Capital Karla Štefulíka měla vejít do jedné miliardy korun, největší část padne na vytváření programové knihovny. Roční provozní náklady by se podle něj měly pohybovat okolo tří set milionů korun. „Kdyby se stejným projektem přišel kdokoli jiný, asi by nás nepřesvědčil. Pan Fenič má ale opravdu velké kouzlo a invenci,“ říká ředitel společnosti Arca Capital Pavol Krúpa.
Ten vnímá investici jako rizikovou, neboť jde o start-upové financování. Firma nemá žádnou historii, žádný majetek a investor vlastně investuje jen do lidí a jejich nápadů. Na posuzování projektu prý pracovali déle než rok, a i když plánují svoji investici jako pětiletou, očekávají, že možná za dva či tři roky, se už u nich budou hlásit zájemci o koupi. „Kromě toho, že jsme projekt detailně studovali, propočítávali a že věříme panu Feničovi, že se umí obklopit schopnými lidmi a Febio TV rozjede a bude dobře řídit, tak také věříme ekonomickým zákonům. A ty říkají, že v případě oligopolu - a v něm se nyní nacházíme - je velký prostor pro nové hráče a že ti vždycky přijdou,“ říká Pavol Krúpa.
Febio TV by měla být primárně financována z reklamy. „Televize si nyní mezi sebou rozdělují roční reklamní balík osmi a půl miliardy korun. Očekáváme, že během pěti let jeho hodnota vzroste na zhruba deset miliard a že se nám podaří získat desetiprocentní sledovanost a také desetiprocentní podíl na reklamním trhu,“ uvedl Karel Štefulík.
Febio TV chce nabízet inteligentní zábavu pro diváky, kteří ji vnímají jako oddech po návratu z práce. Chce se odlišovat od Novy a Primy a orientovat se na vzdělanější a aktivnějších část populace. Bude vysílat jak vlastní pořady (v archivu Febia jsou pořady jako Česká soda, Gen, Oko či Cestománie), tak nakupovat cizí licence. Jaké konkrétní pořady chystá, nechce prozradit, aby se neopakovala situace s pořadem Výměny manželek, který měli v plánu, ale který jim „vyfoukla“ televize Nova.
Štefulík očekává, že digitalizace změní televizní prostor a zažité chápání televizní zábavy. „Televize bude interaktivní, divák se bude moci vybírat, hlasovat, prostě reagovat a ovlivňovat vysílání. Navíc nebude již vázán časem, kdy je konkrétní pořad zařazen do vysílacího schématu, bude si moci pustit vybraný pořad, kdy bude chtít,“ přibližuje vize změny televizního prostoru Karel Štefulík. Interaktivní by měla být i reklama. Pustí-li si divák například Cestománii o Kubě, mohl by k tomu dostat reklamu karibských zájezdů cestovních kanceláří a mohl by si rovnou nějaký zájezd prostřednictvím své televize i objednat.
Televize RTA: Pět v jednom Vysílat celodenní zpravodajství ze všech českých a moravských regionů hodlá televize RTA. Společnost Regionální Televizní Agentura (RTA) nyní sdružuje pět regionálních televizí a vyrábí regionální zpravodajství pro Novu a Primu. Projekt řídí a částečně financuje Jaroslav Berka, který kromě RTA vlastní ještě internetový server Česká média a společnosti Josef Novák, s. r. o., a Czech info, s. r. o. Berka s odkazem na časové zaneprázdnění a přejíždění mezi jednotlivými regionálními studii odmítl schůzku s týdeníkem EURO. Přislíbil alespoň telefonní rozhovor, avšak ani na něj si nakonec čas nenašel.
