O miliardu za popelnice není zájem, kdežto o necelé dvě světelné miliardy se firmy poperou
Nová jednobarevná rada TOP 09 ovládající po sesazení primátora Bohuslava Svobody (ODS) metropoli začíná plnit proklamace, že vyřeší nejpalčivější problémy. Protože ji v „rozletu“ nebrzdí rozhádaný koaliční partner, dala pokyn k výstavbě nové čistírny na Císařském ostrově a poslala část dlužných peněz Metrostavu za výstavbu tunelu Blanka. Nyní musí rozhodnout, kdo bude v milionové metropoli likvidovat odpadky a svítit, což měli ještě před dvěma měsíci na starost kolegové z ODS.
S tím rozdílem, že zatímco letošní tendr na svoz a likvidaci komunálního odpadu město předminulý týden zrušilo, soutěž na vládce světelných stožárů spěje do finále.
Hraje se o miliardy.
Doba klidu skončila Do tendru na roční svoz a likvidaci metropolitních odpadků s předpokládanou cenou 1,1
miliardy se přihlásily pouze Pražské služby. Radnice jej proto zrušila. Co bude dál?
„Další postup spolu s administrátorem tendru zvažujeme,“ říká magistrátní mluvčí Tereza Králová. Příliš velký manévrovací prostor ale radnice nemá. Současný kontrakt na tuto službu vyprší posledního října. Pokud se rada rozhodne už počtvrté zadat zakázku Pražským službám prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, půjde opět o dočasné řešení. Možná i tento poslední neúspěšný pokus rozpumpovat v odpadcích konkurenci přispěje k tomu, že radní budou chtít definitivně rozlousknout i nákup minoritního podílu v Pražských službách. Roční tendr na smetí, který město zrušilo, měl původně poskytnout čas a klid na vyjednávání.
S problémem, jak transparentně naložit s metropolitní špínou, se Praha potýká téměř dva roky. Skoro stejně dlouho se město pokouší koupit zhruba 17- až 19procentní minoritní podíl v akciové společnosti Pražské služby, v níž drží 77 procent akcií. Tato firma zajišťuje pro město svoz a likvidaci odpadků. Pokud by město Pražské služby stoprocentně ovládlo, vyřešilo by poněkud nekomfortní situaci, kdy je majoritním vlastníkem firmy a zároveň zadavatelem jejích největších zakázek.
Především by už ale nemuselo na svoz a likvidaci odpadu vyhlašovat výběrová řízení a mohlo by si určovat cenu v rámci politiky veřejných služeb. V ideálním případě by vysoce ziskové Pražské služby mohly generovat profit jen v míře nutné pro obnovu majetku a Pražané by měli mít levné popelnice. Jenomže sedmnáctiprocentní minoritní podíl změnil během posledních dvou let několikrát majitele, což jednání komplikuje a zároveň vyvolává pochybnosti o tom, kdo kýžené akcie ve skutečnosti vlastní.
Z rukou PPF přešel podíl na neznámého majitele kyperské společnosti, následně se k jejich vlastnictví přihlásila společnost Natland spojovaná s pražskými kmotry Hrdličkou a Janouškem. Ta je v minulém roce prodala kyperské společnosti Northward Holdings Limited (NHL), za kterou začal obratem vyjednávat Jaroslav Otenšlégr. V minulosti spolupracoval s PPF na vyřešení sporu s pozemkovým magnátem Milošem Červenkou. Třaskavé smetí Dusno kolem Pražských služeb bylo vícekrát. V září roku 2011 vyplatila firma dividendu 150 milionů korun. Musela si na ni vzít krátkodobý úvěr.
Pro připomenutí: pražští zastupitelé odsouhlasili historicky první dividendu krátce poté, co se k vlastnictví zhruba 17procentního menšinového podílu drženého kyperskými společnosti s neznámými vlastníky (akcie získaly od společnosti PPF) přihlásila společnost Natland, spojovaná s pražskými kmotry. Možná i proto, aby konečně ukončila spekulace, rozhodla se nová koalice ODS a TOP 09 před koncem roku 2011 minoritní podíl v Pražských službách vykoupit. První dva posudky na ocenění podílu se lišily o 300 milionů korun, radní se přiklonili k tomu nižšímu a poslali Natlandu dopis s vědomím, že ani pro něj není stávající situace žádné terno – má utopené peníze a na dění ve firmě nemá prakticky žádný vliv – minoritní akcionář nemůže obsadit místa v řídících orgánech a nemá nárok na dividendy. Musí je odsouhlasit město. Za zhruba 17 procent akcií tedy radní nabídli 400 milionů korun.
Jenomže Natland se do žádné velké licitace nepustil a akcie přeprodal NHL. „Magistrát nebyl příliš akční, dostali jsme lepší nabídku,“ konstatoval Natland. Během dvou dnů se představitelům města ozval Otenšlégr jako zástupce nového vlastníka a vyjednávání se rozjelo nanovo. Už od počátku ale bylo jasné, že tentokrát se bude hrát o jinou částku. Mluvilo se o osmi stech milionech. To se potvrzuje. „Jednání města o nákupu podílu v Pražských službách pokračují, zatím nemáme výsledek. Prosím informujte se později, kdy budeme vědět více,“ reaguje mluvčí magistrátu Tereza Králová na dotaz, zda se zamýšlená transakce někam posunula. Z materiálů, které má týdeník Euro k dispozici, vyplývá, že obchod byl připraven už před koncem května – těsně před tím, než odvoláním primátora Svobody padla koalice ODS a TOP 09. Transakci připravil ještě gesční radní Radek Lohynský (ODS). Ke schválení radě už ji ovšem předložit nestihl.
K tomu, zda bude nyní chtít jednobarevná rada TOP 09 pokračovat v poněkud netradiční konstrukci, se Jiří Vávra – ten má nyní vyjednávání v kompetenci – nevyjádřil. Přesto stojí za pozornost. Z komunikace mezi městem a právníkem NHL vyplývá, jaké má tato firma o obchodu představy. Praha měla podle připraveného tisku uzavřít smlouvu o koupi 19,3procentního (stav ke konci roku 2012) podílu firmy NHL za 803 milionů korun. Akcie by si ovšem rovnou nekoupila (a tedy nezaplatila), ale na čtyři roky zapůjčila s tím, že by k nim vykonávala vlastnická práva. Během těchto čtyř let by měla kdykoli právo je skutečně získat a zaplatit. Za „nevratnou opční prémii“ měla zaplatit 165 milionů korun.
Součástí kontraktu měla být i garance proti uvíznutí menšího akcionáře ve společnosti, která měla naopak firmě NHL zajistit nákup majoritního balíku akcií města v případě, že by si politikové během oněch čtyř let nákup minoritního podílu NHL rozmysleli. Poradce pro transakci doporučil na zvláštní dohodu přistoupit. Vychází třeba z úvahy, že by si město mohlo nechat během let „výpůjčky“ vyplácet dividendy ze zisků a zadržených zisků v Pražských službách.
Z výše uvedeného se dá usuzovat, že ani současní radní to nebudou mít s odpadky právě jednoduché. A aby toho nebylo málo, od příštího roku se město chystá najet na nový model péče o osvětlení. S cílem ušetřit na sebe převezme rizika, která nesl na bedrech soukromý partner.
Revoluce v lampách „I když zavoláte na Silvestra, přijedeme,“ ubezpečuje dispečer v ústředně, ze které má společnost Eltodo Citelum přehled o všech světlech v Praze. „Kde bydlíte?“ ptá se. Během chvilky se na mapě Prahy zabírající celou stěnu místnosti prokliká k lampě na uvedené adrese. Zmáčkne další tlačítko na počítači a hledá nejbližší auto v terénu, které by mohl na místo poslat. Eltodo má ve smlouvě s městem, že musí světlo opravit do pěti dnů. Většinu poruch odstraní během jednoho dne.
Světla v Praze má firma pod palcem od roku 1998, kontrakt vyprší letos na Silvestra.
V odpadkovém hospodářství se Praze konkurenci rozproudit nepovedlo. V tendru na osvětlení zato nejspíš nebude o uchazeče nouze. Termín pro odevzdání nabídek zní 27. srpen. Zájem by měly mít podle informací týdeníku Euro společnosti AŽD Praha, Siemens, Vinci či E. ON a samozřejmě Eltodo.
„Soutěžit budeme. Jen nás mrzí, že Praha mění systém, který 15 let dobře fungoval. Klasické pravidlo konzervativního myšlení správně říká, že není-li nezbytné provést změnu, je naprosto nezbytné ji neprovádět,“ podotýká Libor Hájek, prezident společnosti Eltodo, který s oblibou označuje kontrakt s městem za první fungující PPP projekt u nás. A dodává, že když firma osvětlení přebírala, každé třetí nefungovalo. Během 15 let se světelný instalovaný příkon na jedno světelné místo snížil ze 150 W na 86 W, ve městě není světlo starší 15 let a polovina sloupů veřejného osvětlení je vyměněna.
Jenže teď Prahu čeká velká změna. Radnice se rozhodla zakázku rozsekat. Dosud se Eltodo staralo téměř o všechno – o nákup elektřiny, správu a údržbu, obnovu světel a dalších zařízení včetně plynových lamp a veřejných a věžních hodin, bylo za Prahu účastníkem územních a stavebních řízení, prodávalo i reklamu na světelných stožárech. Město firmě platilo za tyto služby zhruba 460 milionů ročně. Eltodo mělo smluvně zastropovaný desetiprocentní zisk. Pokud dosáhlo vyšší marže, reinvestovalo ji do obnovy osvětlení. Tam putovaly i příjmy z prodeje reklamy na sloupech pohybující se mezi 50 a 60 miliony ročně.
Nový projekt, noví lidé S tím je konec. Do budoucna se Praha rozhodla, že externí dodavatel bude zajišťovat pouze správu a údržbu světel. Tendr má předpokládanou cenu 1,8 miliardy korun.
Z původního modelu vydělila radnice nákup elektřiny, kterou poptává v samostatném řízení s předpokládanou cenou 138 milionů korun na jeden rok. Do budoucna by chtěla využívat elektronické aukce.
Město bude mít na starost také obnovu osvětlení. Její koncept se teprve rodí – studii za 38 milionů zadalo ČVUT. Magistrát bude muset také zřídit nový útvar, který bude všechny činnosti koordinovat. Na 15 až 20 zaměstnanců kalkuluje s náklady zhruba 15 až 20 milionů ročně.
Změna modelu by mohla podle studie zadané ještě bývalou radní Aleksandrou Udženijou (ODS) přinést finanční úspory, město ale musí počítat také s riziky, které přinese ztráta provázanosti celého systému: Jak například motivovat firmu, která nenakupuje elektřinu k tomu, aby udržovala osvětlení v „úsporné“ kondici? Jak zajistit, aby město investovalo do modernizace způsobem, který by následně nepřinesl zvýšené výdaje pro provozovatele zajišťujícího údržbu a nevytvářel tak „třecí plochy“?
Tunel Blanka nebo čistírna odpadních vod je pro řadu Pražanů abstraktní pojem. Popelnici a lampu před domem má každý z nich. Dobrým znamením pro radní bude, pokud si občané žádných změn pokud možno ani nevšimnou.
Zatímco tendr na svoz a likvidaci komunálního odpadu město předminulý týden zrušilo, soutěž na vládce světelných stožárů spěje do finále.
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
