Menu Zavřít

Kdo vytváří koncepci?

20. 8. 2008
Autor: Euro.cz

Diskusi o vhodnosti toho nebo onoho typu letadla by měli vést odborníci

Především je třeba uvést to, co značně ovlivňuje současný stav dopravního letectva Armády České republiky (AČR) i jeho řešení. Dopravní letectvo AČR vždy bylo Popelkou naší armády. Vyšší prioritu měly například projekty na pořízení velkého (nepotřebného a nevyužitelného) počtu letounů L-159 či nadbytečného množství obrněných transportérů a tak dále než obnova a modernizace transportních letadel. Tyto projekty měly prioritu i v době, kdy se výrazně změnil charakter AČR a politicko-vojenské ambice ČR. Současné transportní letouny, používané dopravním letectvem AČR, jsou výkonově i technicky poplatné době svého vzniku, tedy sedmdesátým letům minulého století, a pro dnešní úkoly letecké přepravy, související se zabezpečením zahraničních misí, již za zenitem možností.

Otázka autorství

AČR v nejbližších deseti letech asi nebude mít finanční prostředky, aby si pořídila strategické transportní letouny schopné přepravy rozměrných nákladů, kolové nebo pásové bojové techniky s doletem nad pět tisíc kilometrů. Vzhledem k vysokým nákladům jak provozním, tak na pořízení takových letounů by to bylo i nehospodárné a neúčelné. Ani bohatší státy, než je ČR, si nemohou dovolit, aby jejich armády takto neúčelně mrhaly finančními prostředky. A proto řeší tuto problematiku pronájmem přepravní kapacity u velkých letecký přepravců nebo u některého vojenského letectva, které jí disponuje.
V článku Poslední pokus generála Picka (EURO 31/2008) je uvedeno mnoho informací, které si odporují. A svědčí o tom, že pokud jsou ve zprávě náčelníka generálního štábu (GŠ) skutečně uvedeny, pak její tvůrci (generál Picek ji určitě nepsal a pochybuji, že podepsal) jsou v dané problematice laici a diletanti. Anebo ji takto zpracovali záměrně. V tom případě se nabízejí otázky: Jací odborníci jsou v čele AČR? Co je k tomu vedlo?
Pro názornost lze uvést několik rozporů.

Nesmyslná úvaha

V článku se píše o taktických transportních letounech a v následující větě, že letoun C 295M nedolétne z Afghánistánu do ČR bez mezipřistání. Z Kábulu do Prahy je to 5095 kilometrů a maximální dolet letounu C 295M činí 5560 kilometrů. Vzdálenost z Kábulu do Prahy tedy řadí leteckou přepravu do strategické, nikoli taktické.
Pro přepravu raněných je nesmyslná úvaha, že transportní letoun bude přepravovat větší počet těžce raněných z bojové oblasti do ČR. Je-li jedním z hlavních kritérií rychlost přepravy, proč nepoužít A 319CJ, pro který byly pořízeny jednotky intenzivní péče? A 319CJ má cestovní rychlost o čtyři sta kilometrů za hodinu vyšší než C 295M a o tři sta než C-27J. Navzdory tomu trvá let A 319CJ šest hodin. Má-li taktický transportní letoun přepravovat větší počet raněných, pak musejí být ve stabilizovaném stavu - v tom případě rychlost transportu není prioritní.

Další rozpory

Dále se údajně ve zprávě uvádí, že letoun C 295M není schopen přeletět přes hory Afghánistánu, protože maximální operační výška při vysazení jednoho motoru je tři kilometry. Výrobce letounu v technické dokumentaci uvádí operační dostup při vysazení jednoho motoru 4125 metrů. Žádné postupy v letectví nepředpokládají nesmysl, že po vysazení motoru by letoun pokračoval v letu až na cílové letiště (technicky neproveditelné, zbytečný hazard s životy lidí). Po vysazení motoru všichni výrobci letadel doporučují přistát buď na letišti vzletu nebo na tom nejbližším. Všechna letadla, která v Afghánistánu operují, nejsou schopná pokračovat v letu přes hory v okolí Kábulu - přesto tam létají. Dále lze předpokládat, že tam, kde jsou hory, jsou i údolí, a pokud to povětrnostní podmínky (dohlednost a viditelnost země) dovolí, lze v případě ohrožení letiště vzletu pokračovat na to nejbližší.
Z uvedeného opět vyplývá otázka: Kam se poděli letečtí odborníci z GŠ, kteří by byli schopní objektivně posoudit danou problematiku a provést odborné závěry?

CIF24

Vážné otázky

Mezititulek Peníze jsou přednější je výstižný. Pod tím názvem by bylo zajímavé srovnání typů taktických transportních letadel z hlediska výdajů na jednu letovou hodinu, nákladů na životní cyklus, spolehlivosti, spotřeby paliva na hodinu letu, případně jejich katalogové ceny. Nezanedbatelná je i rychlost dodávky letounů - s ohledem na současný stav dopravního letectva AČR. Z tohoto pohledu jsou letouny C 295M řešením, pokud jde o náhradu používaných letounů Antonov AN-26.
O vhodnosti toho nebo onoho typu letadla by bylo možné vést diskusi, ale odborníků v oboru. Vtírají se proto otázky. Má naše armáda nějakou koncepci? Pokud ano, proč tak rozporně jednají představitelé AČR?

Polemika:
Na článek redaktora Karla Marka Poslední pokus generála Picka (EURO 31/2008) zareagoval inspektor bezpečnosti letecké přepravy Karel Burger.

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).