Než se rozhodnete přijmout funkci člena statutárního orgánu, dobře si to rozmyslete a zjistěte si, jaké povinnosti z toho pro vás vyplývají. Finanční úřad s vámi nebude mít slitování a policie také ne
Nikdo není dokonalý, ale jednatel nebo člen představenstva by podle představ zákonodárců dokonalý být měl. Měl by být schopným manažerem, zároveň by se měl bezchybně orientovat v platné právní úpravě a navíc by mu neměly chybět znalosti v oboru, v němž podniká společnost, kterou vede. Svou funkci musí vykonávat kvalifikovaně a informovaně, ke společnosti musí být loajální, musí si počínat s péčí řádného hospodáře. Jakmile to nečiní, koleduje si nejen o nespokojenost a finanční postih ze strany společníků či akcionářů, ale také o možné trestní stíhání.
Orgány Finanční správy se s podnikateli nemazlily nikdy. Statistiky ale ukazují, že stále přituhuje. Daňové kontroly jsou čím dál tím častější a důkladnější. Daňová Kobra – společný tým Národní centrály proti organizovanému zločinu, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel – se dokáže doplazit tam, kam se dříve kontrolní orgány nedostaly. Zajišťovací příkazy, kterými Finanční správa dokáže ze dne na den paralyzovat chod obchodní společnosti, jsou využívané s takovou samozřejmostí, jako by každý podnikající subjekt byl automaticky zločincem, jehož jediným důvodem existence je okrádat stát na dani z přidané hodnoty. Trestní stíhání za daňové trestné činy, kterými jsou zejména „zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby“ a „neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby“, hrozí nejen společnostem samotným, ale i jejím vrcholným manažerům.
Buďte připravení
Začít jednat až v momentě, kdy do společnosti přijde daňová kontrola, je pozdě. Ať už byly vaše úmysly sebečistší, chyby v účetní evidenci se neodpouštějí, a tak je třeba být vždy o krok napřed a dbát dodržování nejen zákonů, ale i všech pokynů, které orgány Finanční správy vydávají.
Praktická zkušenost ukazuje, že poctivý úmysl a selský rozum nemusejí být vždy dostatečné. Bez dobrého advokáta a daňového poradce či auditora se mnohdy neobejdete. Proto se týdeník Euro poradil s odborníky na daňové právo a daňové spory z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal – advokátem Jakubem Hlínou a jeho kolegyní Hanou Erbsovou – a zeptal se, na co si musejí dát členové statutárních orgánů obchodních společností pozor, aby se vyhnuli jak postihu společnosti, kterou vedou, tak i postihu vlastnímu.
Oba se shodují v tom, že Finanční správa postupuje vůči podnikatelům čím dál tím razantněji a každoročně stoupá i počet trestně stíhaných společností a osob, které je řídí. „Od roku 2014 nedošlo k zásadním změnám zákonné úpravy, ale změnily se okolnosti. Dosud bylo trestní stíhání členů statutárních orgánů považováno spíše za chimérické riziko. Když se ale podíváte do statistik, tak zjistíte, že nárůst stíhaných a odsouzených za trestné činy v daňové oblasti je opravdu zřetelný,“ vysvětluje Hana Erbsová. Ze Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2016, vydané 19. června 2017 Nejvyšším státním zastupitelstvím, vyplývá, že v loňském roce bylo evidovaných 867 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení vůči právnickým osobám, což je meziroční nárůst o 217 oznámení oproti roku 2015. Obžalovaných pak bylo 187 právnických osob, z toho více než polovina pro trestné činy v daňové oblasti.
Nezřídka byly spolu se společností stíhaní i její vrcholní manažeři. Počet společností stíhaných spolu se svým nejvyšším managementem se od roku 2012 ztrojnásobil. Za povšimnutí stojí také to, že zhruba každá devátá daňová kontrola v roce 2016 vyústila v trestní oznámení.
Nové podnikatelské riziko
Důvodem zpřísnění daňových kontrol, které mají důsledky jak v rovině správní (doměření daně a příslušného penále), tak v rovině trestní (zahájení trestního stíhání pro některý z výše uvedených daňových trestných činů), jsou podvody při odvodech DPH. Díky kontrolním hlášením se správce daně jednoduše dostane ke všem potřebným informacím a může snadněji sledovat tok zboží nebo služeb a souvisejících plateb. „Finanční správa umně, a nutno dodat mnohdy účelově, využívá aktuálního soudního vývoje v oblasti podvodů na DPH, přičemž se zaměřuje na subjekty v řetězci, které jsou solventní a hospodářsky aktivní, a daň vyměřuje a vymáhá po těchto subjektech, byť ony se žádného pochybení nedopustily nebo se jej dopustily pouze nevědomky,“ stručně vystihuje nastavený trend Jakub Hlína, který zná celou řadu takových případů ze své advokátní praxe.
Zbystřit by tedy měli všichni plátci DPH, ať už jsou příjemci, nebo dodavateli zboží či služeb. To, že zrovna vy jste DPH řádně přiznali a odvedli, neznamená, že po vás finanční úřad nepůjde a nedoměří vám jako zákonnému ručiteli daň za vašeho obchodního partnera, nebo ještě hůř za partnera vašeho obchodního partnera. „Už dávno není pravdou, že karuselové podvody by byly páchány pouze v oblasti pohonných hmot či drahých kovů, dotčena může být prakticky jakákoli komodita či služba, což dokazuje také Finanční správou zveřejněný materiál, kde se rozsáhlé podvody uskutečňovaly v oblasti agenturního zaměstnávání. Skuteční pachatelé podvodů s DPH zjistili, že se jim ,vyplatí‘ zapojit do řetězce také fungující poctivé firmy s dobrou pověstí, za které se pak v podstatě schovávají. Podnikatelé by proto měli začít aktivně řídit ,nové‘ podnikatelské riziko – a to riziko DPH,“ upozorňuje Hana Erbsová.
Prevencí proti daňové demenci
Statutární orgán odpovídá za řádné vedení účetnictví společnosti, účetní výkazy zpravidla schvaluje a podepisuje. Je samozřejmé, že členy vedení společností nejsou jen osoby s ekonomickým vzděláním a praxí a že účetnictví společností vedou buď interní účetní, nebo externí poradci. Tak jako tak nesou odpovědnost za jeho správnost a úplnost statutární orgány společností.
Praktickou radou v dané situaci je využívat služeb daňových poradců a auditorů, nechat účetnictví pravidelně kontrolovat či auditovat i v případě, kdy zákon takovou povinnost neukládá. Vhodné je také smluvně upravit, jakou odpovědnost externí poradci za své poskytnuté služby nesou. Důvěřuj své účetní, ale pravidelně prověřuj, chybu může udělat kdokoli. To je ovšem jen jedno z preventivních opatření, která se v nouzi mohou hodit. Cílem Finanční správy je vybrat na daních co nejvíce a právě daňové úniky v oblasti daně z přidané hodnoty ji aktuálně intenzivně pálí. Proto ukládá plátcům daně stále nové a nové povinnosti. V případě, že při daňové kontrole zjistí závažnější nesrovnalosti, nejenže daň doměří, ale také notifikuje Policii ČR s podezřením na spáchání daňového trestného činu. Pokud budete schopni prokázat, že jste povinnosti stanovené Finanční správou pravidelně plnili, nemáte stoprocentně vyhráno, ale máte dobrý základ pro svou obhajobu.
Rizikové faktory, které byste měli u svých obchodních partnerů pravidelně sledovat a v případě, že se jich týkají, také evidovat a řešit, jsou následující. Za podezřelé považuje Finanční správa třeba to, že společnost zapsaná v obchodním rejstříku nezakládá do sbírky listin účetní závěrky. Povinnost zakládat účetní závěrky stanoví zákon, ale neplní ji naprostá většina obchodních společností, takže toto riziko si odškrtnete téměř s jistotou.
Sledovat musíte také to, zda člen statutárního orgánu vašeho obchodního partnera nevykonává obdobnou funkci ve více společnostech. To je také docela obvyklý jev.
Samozřejmě musíte kontrolovat, zda má váš obchodní protějšek platnou registraci k DPH a zda není evidován jako nespolehlivý plátce. Tomu se rozumět dá. Otázkou je, jak máte zjišťovat, zda společnost, se kterou obchodujete, nemá virtuální sídlo, tedy sídlo umístěné na adrese, kde mají sídlo další desítky firem a ve skutečnosti tam společnost nemá kanceláře. Za rizikovou skutečnost je považované mimo jiné i to, že společníkem společnosti je zahraniční právnická osoba.
S ohledem na povahu činnosti jednotlivých společností pak správce daně stanoví další skutečnosti, které byste měli pravidelně kontrolovat a o provedené kontrole uchovávat záznam. Jaká konkrétní opatření máte ale přijmout, pokud na některý z rizikových faktorů u svého obchodního partnera narazíte, už Finanční správa neříká. Pokud byste měli stopnout byznys s každým, kdo nemá ve sbírce listin založené povinné dokumenty, asi byste rázem mohli poslat společnost do likvidace, protože by nebylo komu dodávat ani od koho kupovat.
Hana Erbsová a Jakub Hlína ale radí důsledně sledovat veškeré požadavky Finanční správy, byť jich neustále přibývá, své obchodní partnery pravidelně kontrolovat ve veřejných registrech a záznamy o provedených kontrolách uchovávat pro případnou daňovou kontrolu. Například společnost Deloitte nabízí svým klientům automatizovaný systém, který kontrolu v dostupných registrech provádí za ně a záznamy uchovává v takové podobě, aby je stačilo jednoduše předložit kontrole z finančního úřadu, případně v trestním řízení. Ušetří práci a v konečném důsledku i spoustu potenciálních zbytečných problémů.
Pozor byste si měli také dát na jakoukoli komunikaci s finančním úřadem.
V posledních letech jsou obvyklé telefonáty ze skrytého čísla, kdy se na druhém konci ozve příslušná úřednice a požádá o doplnění informací, případně o zaslání dodatečných dokumentů. Je obvyklé takovým žádostem vyhovět, ale i takto neformálně poskytnuté informace, případně dodatečně zaslané dokumenty mohou být použity v následujícím daňovém řízení a mohou být využity pro daňovou kontrolu. „Razantnější postup Finanční správy není jen českým specifikem, ale potvrzují ho i další kolegové např. z Německa, Španělska, Francie či Kanady,“ doplňuje Jakub Hlína.
Když teče do bot
Když už k daňové kontrole dojde a jsou při ní zjištěny nedostatky vedoucí k doměření daně a penále, pak povinnost uhradit doměrky včetně penále má samozřejmě společnost, která na dani dluží. Správce daně ale neváhá v odůvodnění rozhodnutí o doměření daně upozornit na to, že statutární orgán nejednal s péčí řádného hospodáře, čímž otevírá možnost společníkům či akcionářům uplatňovat na jednateli či členovi představenstva nárok na náhradu škody. Pokud nárok na náhradu škody uplatní vůči vrcholnému managementu společnosti úspěšně, stávají se jeho členové zákonnými ručiteli za závazky společnosti až do výše svého závazku z titulu náhrady škody. To se běžný věřitel nedozví, a tak bude úhradu svých pohledávek sotva požadovat např. po jednateli společnosti. Finanční správa, ale tuto informaci zjistí snadno, a tak se členům statutárních orgánů může stát i to, že budou daňové doměrky hradit z vlastních prostředků, a ještě se mohou dočkat trestního stíhání, pokud bude doměřená daň dostatečně vysoká.
„Zákon umožňuje, aby se právnická osoba zprostila trestní odpovědnosti, pokud vynaloží veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila,“ uvádí v souvislosti s trestní odpovědností právnických osob advokát Jakub Hlína z Ambruz & Dark Deloitte Legal. Za takové úsilí je většinou považovaný dobře připravený a skutečně aplikovaný compliance program odpovídající reálnému chodu společnosti. Vedení společnosti je na tom o něco hůř, byť daňové trestné činy jsou vždy činy úmyslnými a k odsouzení samozřejmě nepostačuje skutečnost, že si statutár nevšiml chyby v účetnictví. Odpovědnosti za správný a úplný účetní obraz společnosti by si ale každý, kdo přijímá funkci v jejím řídícím orgánu, měl být dobře vědom. Praxe ukazuje, že trestní stíhání vrcholných manažerů za daňové trestné činy už v dnešní době není nijak výjimečné a ukládané tresty nejsou zanedbatelné. Už samotné zahájení trestního stíhání, i když nakonec neskončí odsuzujícím rozsudkem, může v profesním i osobním životě dotčené osoby napáchat těžko napravitelné škody.
Počet společností stíhaných spolu se svým nejvyšším managementem se od roku 2012 ztrojnásobil. Praxe ukazuje, že trestní stíhání vrcholných manažerů za daňové trestné činy už v dnešní době není nijak výjimečné a ukládané tresty nejsou zanedbatelné.
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
