Krach stavební společnosti Martinsa-Fadesa ohrožuje fotbalový klub Deportivo La Coruña
Americká hypoteční a úvěrová krize se začíná promítat i do evropského sportu, konkrétně do španělského fotbalu. Jak to spolu souvisí? Jedna z největších stavebních společností ve Španělsku Martinsa-Fadesa požádala v polovině července kvůli miliardovým ztrátám o ochranu před věřiteli. Firma přitom byla hlavním sponzorem fotbalového týmu Deportivo La Coruña. Klub nyní musí řešit, jak se se vzniklým výpadkem ve financování vypořádá.
Dalekosáhlé dopady
Celkové investice do fotbalu jako nejrozšířenějšího sportu na starém kontinentě jsou výrazné. Podle časopisu Forbes, který letos v dubnu srovnal nejbohatší fotbalové kluby, se do první pětadvacítky dostaly pouze západoevropské fotbalové týmy - deset anglických, pět německých, čtyři italské, tři španělské, dva francouzské a jeden skotský. Odhadovaná hodnota tří největších španělských fotbalových klubů je přibližně 2,323 miliardy dolarů. Je však třeba poznamenat, že nejčastějšími sponzory těchto klubů jsou nadnárodní automobilové koncerny a nápojoví giganti, kteří zřejmě destabilizačním vlivům na trhu budou odolávat o něco lépe. Už jen proto, že za dobu své existence, která je několikanásobně delší než u developerské společnosti Fadesa, se úspěšně vyrovnali s nejednou komplikací.
Přesto není situace nijak růžová. Asociace španělských fotbalistů (La Asociacion de Futbolistas Españolas, AFE) nedávno oznámila, že eviduje 233 stížností od hráčů kvůli dosud nevyplaceným mzdám, na které mají od klubů nárok. Jde o nemalé částky, které jen v první a ve druhé lize údajně dosahují téměř 38,5 milionu eur. Problémy postihující trh, které si ve stavebnictví již vyžádaly první oběti, mají tedy dalekosáhlejší dopady.
Zajímavým aspektem finanční fotbalové náročnosti jsou rostoucí náklady na dresy fotbalových hráčů. Konkrétně dle zpráv poradenské firmy Sport+Markt jde o mezisezónní nárůst z 366,3 milionu na 405,3 milionu eur. Budou-li náklady na sportovní dresy dále růst, lze jen doufat, že výkyvy na trhu časem nezasáhnou i ostatní sponzory s takovou silou. Pak bychom se totiž jednoho dne mohli dočkat toho, že by sportovci museli pobíhat po hrací ploše v rouše Adamově.
Prázdné byty
Krach Fadesy je výsledkem celkového poklesu španělské ekonomiky, který skončil v roce 2006 splasknutím bubliny na trhu s nemovitostmi. Ceny na trhu přesyceném nabídkou se kvůli nedostatku poptávky zhroutily. Španělsko se přitom v devadesátých letech těšilo z hospodářského růstu. První otřes přišel po vstupu do eurozóny v roce 2002. Nyní hrozí tamní ekonomice recese.
Podle statistik je dnes ve Španělsku 16,5 milionu rodin a 22 až 24 milionů domů, z čehož jsou tři až čtyři miliony neobývané. V důsledku tohoto převisu začaly klesat ceny nemovitostí v některých velkých španělských městech, například v Madridu či Barceloně. Také zájem o nové stavební projekty klesá. Stav trhu s nemovitostmi vytvořil tedy ideální podmínky pro krach, kterému se nakonec nevyhnula ani Martinsa-Fadesa.
Firma byla založena v roce 1990 ve městě Coruña. Ze začátku působila pouze oblastně, ale během deseti let se jí podařilo rozšířit aktivity prakticky na celé Španělsko. V roce 1999 poprvé vstoupila na zahraniční trh, konkrétně portugalský. O rok později expandovala do Maroka a následně do dalších zemí západní a jihovýchodní Evropy a Latinské Ameriky. Dnes působí v několika státech – ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Maroku, Mexiku, Dominikánské republice, Rumunsku, Maďarsku, Polsku, Bulharsku, České republice a na Slovensku, přičemž v Německu, Velké Británii a v Irsku má obchodní kanceláře. Lze ji tedy označit za mezinárodní.
Zlom v rozvoji firmy však nastal s obratem ve vývoji španělské ekonomiky. Když se 14. prosince 2007 spojily dvě na trhu významné firmy Fadesa a Martinsa v jeden celek, vznikla jedna z největších stavebních společností na španělském trhu. Ani takto posílena však nebyla schopna odolat nepříznivému vývoji. Nelze odhadnout, zda by byl spojený kapitál společností schopen čelit takovému obratu, kdyby spojení nastalo před splasknutím obchodní bubliny na trhu s nemovitostmi.
Krach kvůli půjčce
Letos 14. července proběhla schůze správní rady, na níž se mělo rozhodnout o osudu firmy. Výsledkem jednání bylo vyhlášení bankrotu a záměr začít prodávat majetek, který je v současné době odhadován zhruba na jedenáct miliard eur. Z výnosu by měli být uspokojeni věřitelé a akcionáři. K umoření dluhu ve výši pěti miliard eur to nejspíše stačit bude, ale následky, které toto jednání vyvolá, nebudou pouze krátkodobé. Mnoho lidí se domnívá, že jde o začátek nové éry na španělském trhu, o jehož připravenosti na tuto vývojovou etapu lze pouze spekulovat.
Fadese ve skutečnosti zlomilo vaz či spíše pro ni bylo symbolickou ranou z milosti odmítnutí prodloužit splatnost úvěru 150 milionů eur k 7. srpnu. Tato „malá“ částka byla součástí širšího rámce splácení celkového pětimiliardového dluhu. Ani podpora vlády, kterou začátkem března slíbil ministerský předseda José Luis Zapatero, nejspíše jako snahu o uklidnění akcionářů, se nakonec konat nebude a osud Fadesy se tedy zdá skutečně nezvratný.
Věřiteli firmy jsou také tři největší španělské banky Caja de Ahorros y Pensiones de Barcelona, Caja Madrid a Banco Popular Español. Je s podivem, že se banky rozhodly trvat na stanovených podmínkách a zřejmě umořit své pohledávky z výtěžku aktiv zkrachovalé společnosti. Tato neochota však zapadá do dlouhodobé bankovní politiky, kdy jsou zvyšovány úroky a zpřísňována kritéria pro půjčování. Na druhé straně se doba, na kterou jsou půjčky poskytovány, především u hypoték prodlužuje.
Španělské banky se dlouhou dobu snažily udržovat zahraniční konkurenty mimo oblast své působnosti a je třeba říct, že byly poměrně úspěšné. Avšak nyní, po krachu takové obrovské společnosti, jako je Fadesa, se na španělském trhu zřejmě mnoho změní. Udržet zahraniční investory bude náročnější, vezmeme-li v úvahu, že jsou zde i další firmy, které by mohly osud Fadesy následovat.
Zasáhne stát?
Pokud se bude situace na trhu vyvíjet nadále nepříznivě, lze se jen domýšlet, jak těžce to ponese fotbalové Španělsko, jelikož do sportu, respektive do sportovních týmů, zde investuje nejedna firma. Vliv sportu na veřejnost, či spíše jeho úpadek, by pak mohl společnou silou zapůsobit i na tvrdé srdce ministerského předsedy, aby i on v zájmu zachování voličské přízně pomohl těmto titánům španělské ekonomiky ze státních zdrojů. Není to však jen sport, který hovoří pro státní intervenci. Výroční zpráva Fadesy totiž uvádí nejednu neziskovou činnost, na niž společnost přispívala. Je tedy otázkou, zda výzkum, vzdělání a služby najdou dotace, anebo budou muset činnost omezit, popřípadě zcela ukončit. V prvním i druhém případě to však může vyvolat nevoli občanů, která nebude směřovat vůči nikomu jinému než vládě a bude na ni tlačit, aby byl původní stav služeb obnoven za přispění státních dotací. Je proto otázkou, zda by nebylo úspornější pokusit se zachránit „velkou část trhu“, než ji nechat padnout a pak látat mezery vzniklé z jejího úpadku.
BOX
Zapaterovy balíčky
Španělská vláda premiéra Josého Luise Zapatera schválila 15. srpna sérii opatření, která do klesající ekonomiky dodají z rozpočtu 7,8 miliardy eur (187 miliard korun). Proti hrozící recesi by měl zasáhnout i finanční sektor, který na úvěry na státní byty a pro malé a střední podniky poskytne navíc 20 miliard eur. Španělsko se tím snaží zabránit první ekonomické recesi za 15 let, která podobně jako v USA hrozí v důsledku krize na realitním a stavebním trhu. Již v dubnu vláda představila plán daňových slev, státních půjček a pomoci sektoru nemovitostí v celkové sumě 18 miliard eur. Celkem již Španělsko mobilizovalo proti krizi asi 40 miliard eur.
