Událost v Palladiu odhalila, že čeští podnikatelé podceňují hrozící rizika
Požár v pražském Obchodním centru (OC) Palladium, který na měsíc znemožnil provoz zhruba dvou set zdejších obchodů a restaurací, byl příčinou diskusí o tom, kdo vzniklé škody zaplatí. Nejde přitom o škody způsobené poměrně malým požárem elektrorozvodny, který by za jiných okolností nevzbudil větší pozornost, ale o ty následné, jež provozovatelům vznikly, protože od 20. února do Velikonoc nemohli mít otevřeno. Fixní náklady jim sice nabíhaly, ale tržby neměli žádné. Tyto škody budou podstatně vyšší než na majetku a dle předběžných odhadů mohou dosáhnout až 200 milionů korun.
Požár v Palladiu proto logicky vyvolal zájem o jedno z nejvýznamnějších, ale v českých podmínkách relativně opomíjené podnikatelské pojištění přerušení provozu. Připomeňme si proto nejdříve, jak je toto pojištění koncipováno a k čemu slouží.
Stanovení pojistného
Vznikne-li firmě škoda na výrobním či pro výrobu nebo obchod nezbytném zařízení, není fyzické poškození či zničení majetku zpravidla jedinou ztrátou, kterou podnik utrpí. Nedílnou součástí celkové škody je totiž omezení či zastavení provozu a s tím spojené následné obchodní ztráty a mimořádné výdaje na řešení škody. V mnoha případech relativně malá škoda na výrobní lince může způsobit milionové ztráty kvůli výpadku výroby i dosavadních zákazníků či nových obchodních příležitostí. Na pokrytí tohoto podnikatelského rizika se zaměřuje pojištění přerušení provozu, označované také jako šomážní.
Pojištění následných škod se zpravidla váže na vznik prvotní škody na pojištěném majetku. Nejčastěji je to požár, ale může jít i o další živelní rizika, především o povodeň, záplavu či vichřici. Další příčinou výpadku může být strojní porucha či vnitřní poškození klíčového elektronického zařízení. Pokud je majetkové pojištění sjednané proti všem rizikům (all risk), může být stejně uzavřené i návazné pojištění přerušení provozu. Pojištění následných škod však může být spojeno i s jinak předem definovanými náhodnými událostmi (například náhlé přerušení dodávky elektrické energie či plynu, hmotná škoda u klíčového subdodavatele a tak dále).
Výpočet plnění
Předmětem plnění pojišťovny při pojištění přerušení provozu pak mohou být fixní náklady, které je nutné vynakládat i při přerušení provozu (mzdy, odvody na zdravotní a sociální pojištění, splátky úvěrů, odpisy a tak dále), ušlý zisk z výrobní či obchodní činnosti nebo vícenáklady s ním spojené (pronájem náhradních prostor, materiálové náklady vynaložené při odstávce provozu a podobně). Tyto položky lze přitom pojistit i samostatně.
Výpočet pojistného plnění je poměrně složitý a vychází především z podkladů o provozu výrobního zařízení a z účetních a obchodních záznamů firmy. Při řešení větších škod pomáhají pojišťovnám často jejich specializovaní odhadci, kteří musejí vzít v úvahu minulé výkony podniku, případný sezonní charakter provozu a předpokládané neuskutečněné výkony. U pojištění přerušení provozu se často používá při definici vzniku škody takzvaná časová franšíza (časový test). Je to ujednání, že pojistitel nehradí škody, které vzniknou následkem kratšího přerušení provozu než je sjednaná doba (nejčastěji 48 hodin).
Pozice klienta
Nyní se vraťme k následným škodám po požáru v Palladiu. Zástupci tohoto centra opakovaně uvedli, že nájemci obchodních prostor měli mít v souladu s nájemní smlouvou uzavřené vlastní pojištění přerušení provozu. I pokud však nájemci toto pojištění měli, nelze bez znalosti konkrétních smluv jednoznačně říci, jak bude probíhat pojistné plnění.
Ve standardních podmínkách pro pojištění přerušení provozu největších domácích pojišťoven bývá uvedeno, že klient má právo na plnění v případě, že je poškozena věc sloužící pojištěnému provozu. Problém však spočívá v tom, že všechny pojišťovny nemají v podmínkách definováno, co se považuje za „věc sloužící pojištěnému provozu“. Bylo by proto možné tvrdit, že požárem poškozený elektrický rozvaděč v suterénu slouží k provozu obchodu ve třetím patře. Výsledkem by asi byl spor mezi klientem a pojišťovnou o definici takové věci.
Některé pojišťovny však v definicích uvádějí, že za takovou věc se považuje to, co klient užívá. Tady je už pozice klienta slabší, protože za užívání věci lze považovat to, že danou věcí disponuje, tedy opravuje ji, udržuje a tak dále. To rozhodně není případ OC Palladium, protože nájemci obvykle nemají přístup k rozvaděčům, zejména z bezpečnostních důvodů, a rozhodně je neudržují - to přísluší provozovateli budovy.
U některých pojišťoven je přímo uvedeno, že za věc sloužící pojištěnému provozu se považuje pouze ta ve vlastnictví klienta nebo jemu jmenovitě předaná do užívání (například na leasing). Tady je pak jednoznačné, že v daném případě, není-li ujednáno jinak, nemá klient na pojistné plnění nárok.
Práce pro kvalifikovaného makléře
Lze tedy říci, že pozice nájemců, kteří mají uzavřené standardní pojištění, není příliš dobrá. Podstatně lépe na tom mohou být nájemci, jimž podnikatelské pojištění připravili profesionální pojišťovací makléři. Podmínky takových pojištění se totiž v mnoha případech sjednávají jinak než za standardních podmínek pojišťoven, a proto mohou obsahovat zvláštní ujednání i pro krytí případů, jako je OC Palladium.
Sjednání kvalitního pojištění pro případ přerušení provozu je rozhodně úkolem pro kvalifikovaného pojišťovacího makléře, který jako expert v oboru (ze zákona musí mít minimálně čtyřletou praxi) je schopný na základě nezávislé analýzy podmínek jednotlivých pojišťoven připravit a doporučit řešení na míru pro daného klienta. Za svá doporučení pak makléř nese profesní odpovědnost - podobně jako auditor, právník či daňový poradce.
Odpovědnost vyplývající z provozu nemovitosti má však nepochybně i OC Palladium. Tím, že doporučilo nájemcům uzavřít pojištění přerušení provozu, se v žádném případě nezbavilo odpovědnosti za způsobenou škodu. Nájemci tedy mají plný nárok na náhradu vzniklé škody, musí ji však hodnověrně vyčíslit a prokázat. Pak bude záležet na tom, jak vysoká bude celková škoda a jaké pojištění odpovědnosti má provozovatel centra.
I v případě, že by nájemce měl pojištění, které by ho plně krylo, přešlo by jeho právo na náhradu škody na jeho pojišťovnu. Ta by pak plnění vymáhala na OC Palladium z titulu odpovědnosti za škodu.
Klesající objem
Je obecně oblíbeným, ale nebezpečným omylem pronajimatelů komerčních objektů, že se zbaví odpovědnosti za škodu nařízením nájemcům, aby si uzavřeli vlastní pojištění majetku či přerušení provozu. Pro nájemce je však pochopitelně mnohem jednodušší získat plnění dle dobře sjednané smlouvy u své pojišťovny než složitě několik let u soudu prokazovat nároky vůči pronajímateli, což navíc může negativně ovlivnit vzájemný obchodní vztah.
Případ OC Palladium mimo jiné odhalil další závažnou skutečnost - čeští podnikatelé podceňují rizika, která jim hrozí a jež mohou přivodit i krach jejich firem. Lze totiž předpokládat, že mnoho nájemců nemělo uzavřené ani základní pojištění přerušení provozu. Tento problém potvrdil reprezentativní průzkum rozsahu pojištění majetku podniků, který loni provedla Asociace českých pojišťovacích makléřů. Z výzkumu vyplynulo, že zatímco pojištění majetku mělo 89 procent dotázaných firem, pro případ přerušení provozu pouze jedenáct procent.
Odpovídají tomu i údaje, která uvádí výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2006 (za rok 2007 zatím nejsou k dispozici). V roce 2004 zaplatily české firmy za pojištění přerušení provozu 524 milionů korun, v roce 2006 však klesla tato částka na 416 milionů. To je pouhých jedenáct procent částky, kterou v tomto roce podniky vydaly za pojištění proti požáru. Na případu OC Palladium se přitom ukazuje, že rozsah následných finančních škod bude mnohonásobně vyšší než těch způsobených požárem.
Pojištění přerušení provozu
Fixní náklady, které je nutné vynakládat i při přerušení provozu - mzdy, odvody na zdravotní a sociální pojištění, splátky úvěrů, odpisy a tak dále.
Ušlý zisk z výrobní či obchodní činnosti nebo vícenáklady s ním spojené - pronájem náhradních prostor, materiálové náklady vynaložené při odstávce provozu a podobně.
Tyto položky lze pojistit i samostatně.
