O takzvané triáži neboli třídění pacientů podle urgentnosti lékařské intervence a šance na přežití se hodně hovořilo v souvislosti s covidem, kdy počet pacientů s těžkým průběhem v určitých chvílích vedl k lokálnímu přetížení kapacity nemocnic. Jinak je to ale termín, s nímž se – v našich končinách naštěstí zejména při výcviku – setkávají spíše vojenští lékaři. S triáží zraněných vojáků má pomoci nový systém, na jehož vývoji spolupracuje České vysoké učení technické. Aktuálně probíhají testy prvního prototypu, který bude dále rozšiřován a nasazen v terénních testech ve spolupráci s Armádou ČR.
Při bojové činnosti vojenských jednotek nebo zapojení armády do řešení různých krizových situací může docházet k hromadnému zranění více vojáků. Pro vojenské zdravotníky nebo příslušníky jednotky se speciálním zdravotnickým výcvikem pro poskytování rozšířené první pomoci v poli (Combat Life Saver, CLS) je situace často nepřehledná a ztěžuje vyšetření.
Vojáci mají na sobě 30 až 50 kg výstroje, mohou se nacházet pod palbou, nebo může být v dané oblasti z různých důvodů snížená viditelnost. „Tím pádem je ztíženo i stanovení míry, do jaké je ohrožen na životě, a je potřeba prioritizovat jeho ošetření a následnou evakuaci,“ popisuje situaci bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová z Def Sec Innovation Hub při NATO.
Jde o minuty
Rychlost poskytnutí odborné péče je pro raněné zcela zásadní. První pomoc musí být poskytnuta v průběhu prvních 10 minut od okamžiku zranění. „V první hodině (tzv. Golden Hour) má být dosaženo chirurgického ošetření s provedením život zachraňujících výkonů a stabilizace raněného pro další transport. Pružnost a efektivita odsunového řetězce často rozhoduje o šanci na přežití zraněných,“ upřesňuje plk. Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.
V případě hromadných ztrát a velkého počtu raněných je nezbytné řešit jejich třídění a pořadí, v jakém má být zdravotnický odsun realizován. Právě do této oblasti je výzkum zaměřen. Zdravotníkům by měl pomoci takzvaný digitální asistent triáže (Digital Triage Assistant, DTA). Vojáci jsou vybaveni senzory, které snímají informace o vybraných životních funkcích. Systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením.
„To podstatným způsobem urychlí proces vyžádání pomoci a zdravotnické evakuace raněného,“ popisuje doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT. „Ze zjištěných údajů mikropočítač průběžně vyhodnocuje vitální data raněných a předává je zdravotníkovi k odhadu pravděpodobnosti přežití.“
Systém může pracovat v několika režimech. Pokud například není potřeba v konkrétní situaci dodržovat radiový klid, zjištěné údaje jsou po síti přenášeny na serverovou část, která umožní zobrazit pozice vojáků, jejich stav a další doplňující data v mapě.
V dalších fázích projektu DTA bude zapotřebí senzory upravit tak, aby byly co nejlépe kompatibilní se standardní výstrojí vojenských jednotek. „Řešit budeme například kompatibilitu s neprůstřelnou vestou nebo co nejnižší hmotnost zařízení. V tom pomůžou první poznatky z terénního testování ve spolupráci s Univerzitou obrany a s Armádou ČR,“ dodává Bureš.
Koncept vymysleli američtí studenti
DTA začal jako studentský projekt na Univerzitě Johnse Hopkinse (JHU). Postupně se rozšířil do rozsáhlého projektu, na kterém spolupracují Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT, Center for Leadership Education z Whiting School of Engineering na Univerzitě Johnse Hopkinse, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub, Def Sec Innovation Hub, Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, Katedra organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Armáda ČR.
„Pro ČVUT je spolupráce v obranném a bezpečnostním sektoru velice důležitá. Nově zahájený projekt s elitní americkou Univerzitou Johnse Hopkinse a dalšími partnery vnímám jako efektivní příležitost synergie mezi armádními složkami a akademickou sférou,“ komentuje rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.
