Kdo zobe dotace z evropského dvorku

Nejvíc spolkne Babišovo impérium, peníze berou...

Celý podtitul:
Nejvíc spolkne Babišovo impérium, peníze berou i světoví giganti, hlídači a fotbalisté

Ostravská chemička, blázinec v Bohnicích, autobusový dopravce z pražských Vysočan, vesnické fotbalové kluby, pražská realitka, české pobočky světových gigantů Coca-Cola a Nestlé, církev či brněnská bezpečnostní agentura. Takto pestrá společnost se sešla v českém seznamu příjemců agrárních dotací. I firmy značně vzdálené zemědělství či potravinářství pobírají platby na pozemky, čerpají vývozní subvence nebo podpory na rozvoj venkova. Česko v tom není žádnou raritou, různé perličky se vyskytují také v ostatních zemích Evropské unie.
V přehledech firem a osob čerpajících rozmanité podpory zavedené Společnou zemědělskou politikou EU je možné potkat třeba dánské hráče billiardu, holandské fotbalisty a bruslaře nebo švédský spolek harmonikářů. Bohatý příděl unijních dotací, na které jde ročně přes padesát miliard eur, tedy téměř polovina bruselského rozpočtu, ovšem putuje především k silným hráčům – potravinářským koncernům a pozemkovým magnátům.

Cukr a mléko Přední příčky v žebříčcích největších příjemců agrárních dotací obsazují v řadě členských zemí cukrovary a mlékárny využívající podpory na takzvanou regulaci trhu. Poukazuje na to britská agentura FarmSubsidy.org, která sleduje, kam míří veřejné prostředky vydávané na unijní agrární politiku. Kupříkladu ve Francii přitečou nejvyšší platby cukrovarnickým společnostem Tereos, Saint Louis Sucre a Cristal Unie. Ve Španělsku vévodí žebříčku cukrovarnická firma Azucarera Ebro, v Německu obsadil cukrovarnický gigant Südzucker druhé místo, v britském přehledu se mezi top příjemce dotací zařadila firma Tate & Lyle. Cukrovarnický průmysl dostává z Bruselu vysoké finanční prémie za to, že omezuje produkci. Mlékárny hlavně čerpají exportní subvence na vývoz jinak neprodejných přebytků do třetích zemí.
Spoluzakladatel FarmSubsidy.org Jack Thurston upozorňuje, že čerstvá analýza přidělených podpor jen dokazuje, že zemědělská politika unie potřebuje radikální reformu. „Podpory pomáhají velkým hráčům, kteří je nepotřebují,“ kritizuje Thurston. Namítá, že dotace mají být určeny malým farmářům, kteří přinášejí prospěch společnosti i životnímu prostředí.

Porcování 150 miliard V Česku přichází největší balík dotací do Babišova impéria Agrofert. V žebříčku top dvacítky příjemců dotací, sestaveného od roku 2004 do současnosti, dále figurují spolu s velkými zemědělskými podniky mlékárna Madeta, obchodník s mlékárenskými výrobky Milkpol a škrobárna Lyckeby Amylex. Týdeník EURO zmapoval rozdělování agrárních dotací z přehledu zveřejněného Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), který peníze proplácí. Celkem do Česka přiteklo od vstupu do EU zhruba 150 miliard korun. „Zemědělci dostali na přímých platbách téměř 100 miliard, na rozvoj venkova šlo přibližně 38 miliard a na tržní opatření 13 miliard,“ vyčíslil ministr zemědělství Jakub Šebesta.
Bezmála čtyři miliardy korun přišly od roku 2004 do nynějška na účet firem, ke kterým se hlásí Agrofert Holding. Jde o společnosti, které Babišovo uskupení označilo ve výroční zprávě za rok 2008 jako ovládané nebo pod podstatným vlivem. Přes polovinu peněz z uvedených čtyř miliard obdržely podniky obchodující s obilím a olejninami. Většinou šlo tedy o platby za obilí, které tyto obchodní organizace prodaly státu na takzvaný intervenční nákup, což je tržní berlička garantovaná Evropskou unií. Kdo nenajde kupce na pšenici na volném trhu, prodá ho státu za garantovanou cenu.
S tím, jak Andrej Babiš skupuje další zemědělské podniky, zvedá i přítok dotací. Za minulý rok už částka plynoucí do firem agrochemického magnáta přesáhla tři čtvrtě miliardy korun. K tomu dalších 160 milionů korun loni SZIF vyplatil zemědělským výkupům ze skupiny Agropol, kterou spolkl Agrofert. Babiš se rád označuje za největšího zemědělce, a tím se 65 tisíci hektary s přehledem je. Mezi jeho poslední agrární přírůstky patří zemědělský podnik Alimex Nezvěstice z Plzeňska, který s dotační porcí 203 milionů korun uzavírá dvacítku největších tuzemských příjemců dotací.

Kolik vynáší tráva Druhým nejúspěšnějším čerpatelem agrárních dotací v Česku jsou podniky z volného sdružení nazývaného Spojené farmy. Za nimi stojí pražský podnikatel Petr Krogman. „Sedlák z Václaváku“, jak se mu po republice říká, získal od připojení k evropskému dotačnímu kohoutku téměř 1,2 miliardy korun pro 23 farem, které kontroluje jako šéf představenstva nebo společník a jednatel. Krogman vypěstoval mimořádný byznys na státní půdě a bývalých státních statcích. Jeho spojené zemědělské akciovky a „eseróčka“ v severočeském a západočeském pohraničí jsou nositeli maximálních dotací, jaké se dají vytěžit z dotačního systému, který si do unijních mantinelů postavila Česká republika. Co nejvíc vynáší? Louky a pastviny v horách a podhůřích, málo početná stáda dobytka a ekologický certifikát.
Extenzivní zemědělství Spojených farem předčilo v příjmu dotací dokonce i společnost Eastern Sugar, která shrábla tučné odstupné za to, že u nás definitivně uzavřela tři cukrovary a srovnala je se zemí. Takový scénář připravila unijní cukerní reforma. Za Krogmanem zaostává v čerpání dotací i agrární magnát Gabriel Večeřa, který pro svůj Agro – Měřín a s ním propojené firmy získal během šesti let přes tři čtvrtě miliardy korun. V tom je i 6,5 milionu korun pro Nové vinařství, jehož areál v Drnholci nedávno poničil požár.
Více než miliardu korun poslal SZIF během šesti let mlékárně Madeta. Šlo o exportní subvence, bez nichž se zpravidla neobejde vývoz másla a sušeného mléka, do kterých se zpracovává přebytečné mléko. Přes 210 milionů korun dostala na export Mlékárna Hlinsko a 175 milionů Olma. Na odliv nadprodukce berou vývozní podpory také obchodníci – téměř 285 milionů korun obdržel od roku 2004 Milkpol, 148 milionů Laktos a 76 milionů Lacnea. Evropský rozpočet takto dotuje mléčný trh v celé unii.
Mezi největší příjemce dotací patří v Česku také horažďovická škrobárna Lyckeby Amylex, která je součástí stejnojmenného švédského koncernu. Na co dostala od vstupu do EU celkem 309 milionů korun? „Peníze distribuujeme zemědělcům, kteří pro nás pěstují průmyslové brambory,“ vysvětluje ekonomka Marie Hůlová z Lyckeby Amylex. Výroba škrobu je v EU kvótovaná a pěstitelé, kteří mohou osadit jen limitované plochy, dostávají na oplátku zaručenou minimální cenu. Škrobárně zůstává část finanční prémie za to, že službu spojenou s úřadováním kvót pro stát vykonává.

Paběrkují i globální hráči Desítky milionů korun z eurodotací se hodí i globálním hráčům, jakými jsou Nestlé, Coca-Cola, PepsiCo či Wrigley. Jejich české pobočky využívají subvence hlavně na vývoz cukru či obilí. Například Nestlé čerpalo od roku 2004 přes 34 milionů korun, Wrigley Confections 30 milionů, Coca-Cola necelých sedm milionů a PepsiCo 3,5 milionu. Do takzvané společné organizace trhu, jejímž nosným nástrojem jsou exportní podpory, se dle dotačního výpisu SZIF zapojila také ostravská chemička Borsodchem. Celkem dostala 66,5 milionu korun. Pražský dopravce Hotliner, jehož autobusy vozí zákazníky k nákupním centrům, čerpá kromě jiných podpor také platby na zemědělskou půdu. Stejně tak pražská realitní a developerská firma Český Real nebo brněnská bezpečnostní agentura Global Security Czech. Přes 2,8 milionu korun během pěti let dostala Psychiatrická léčebna Bohnice. Obhospodařuje totiž asi 145 hektarů zemědělské půdy, která je téměř automatickým zdrojem dotací. Část pozemků slouží pro socioterapeutickou farmu s chovem koní. „Na části pěstujeme poslední dobou hlavně řepku,“ říká ředitel bohnické léčebny Martin Hollý. Jak dodává, farma si na sebe musí vydělat, nedá se sponzorovat ze zdravotního pojištění.
Co dělají na seznamu příjemců agrárních dotací z EU fotbalové kluby? Uspěly s investičním projektem v programu rozvoje venkova financovaném ze zvláštního evropského zemědělského fondu. Zatím si na tyto peníze sáhly dva týmy z Olomoucka – fotbalisté z Hluboček uhráli přes 380 milionů a z Přáslavic skoro 540 milionů. Ze stejného fondu jdou i peníze církvím na opravu historických staveb.

BOX:
Mrtví Švédové a české PR Přehledy příjemců dotací, které musejí zveřejňovat všichni členové EU, mají různé „mouchy“. Ve Švédsku dostali dotace dva století rolníci. Předtím zemřeli, jak se později ukázalo. Dokonalý není ani český seznam. Rozklíčovat, na co konkrétně dostal adresát dotace, je pro SZIF nadmíru složité, zjistil týdeník EURO, když se na tuto věc dotazoval. Počítačový systém to neumí a vyhledávání údajů zaměstná několik úředníků. Zato při pročítání seznamu narazíte na jiné platby, které mezi typické dotace nepatří. Třeba kolik vydává státní fond za zakázky různým reklamním agenturám. Webový přehled kupříkladu uvádí, že přes 150 milionů korun odešlo za loňský a letošní rok na účet McCann-Erickson Prague, 4,5 milionu korun pro Crest Communications a téměř 60 milionů pro MediaCom. „Tyto společnosti platí SZIF za marketingové a komunikační kampaně značky Klasa. Nejde o příjemce dotací,“ upozorňuje mluvčí fondu Marek Ženkl. Za hostesky z brněnské firmy Starling Models utratil fond loni téměř 2,4 milionu korun. Za marketingovou kampaň zvanou Ryba domácí, která má řadu kritiků, poslal SZIF v roce 2006 reklamní agentuře Dorland přes 2,3 milionu korun. Je-li přehled o platbách reklamním agenturám na webové stránce fondu úplný, od roku 2005 nespolupracuje s agenturou Médea Jaromíra Soukupa, které tehdy uhradil 4,4 milionu korun. V témže roce nechal státní fond přes půl milionu korun v pražském Hotelu Kampa. Sdílný systém ještě prozradí, že peníze šly z českých zdrojů.

BOX:
TOP 20 Největší příjemci agrárních dotací v období 2004–2010 (v mil. Kč)
1. Firmy ovládané Agrofertem*3895+
2. Spojené farmy*1191++
3. Eastern Sugar*1178,8
4. Madeta*1072,9
5. Agro – Měřín*755,2 +++
6. Vojenské lesy a statky*472,7
7. Rostěnice, a. s.*403,9
8. Zemědělské družstvo Dolní Újezd*322,8
9. Lyckeby Amylex*308,9
10. Milkpol*284,9
11. Zemědělské družstvo Mořina*276,8
12. Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek*273,6
13. ZD Krásná Hora nad Vltavou*256,2
14. Agrodružstvo Morkovice*237
15. Zemědělské družstvo Unčovice*231,5
16. Úněšovský statek*231,2
17. Agrodružstvo Jevišovice*227,8
18. Zemědělské družstvo Senice na Hané*219,7
19. ZOD Haná, Švábenice*207
20. Alimex Nezvěstice*202,9

Pramen: z údajů Státního zemědělského intervenčního fondu sestavil týdeník EURO
+ Firmy, které dle výroční zprávy za rok 2008 ovládá Agrofert Holding nebo v nich má podstatný vliv
++ 23 firem Petra Krogmana
+++ Společnost Agro – Měřín včetně spoluvlastněných firem