Veřejnost a opozice se bouří proti novému zákonu
FRA je zkratka pro švédskou civilní instituci Försvarets radioanstalt neboli Radiový ústav obrany. V těchto dnech a týdnech se její název objevuje denně v každých švédských novinách, ačkoli zákon, který rozšířil pravomoci FRA, byl schválen už 18. června. Na švédských stránkách Googlu najdete skoro deset milionů odkazů. Jde o sledování toku informací na internetu (e-maily) a prostřednictvím dalších telekomunikačních sítí, zejména satelitních a přeshraničních.
Podobný systém sledování signálů zvaný Echelon mají například Spojené státy americké spolu s Velkou Británií, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem v paktu zvaném Auscanzukus (podle počátečních písmen názvů těchto zemí v angličtině-pozn. red.). Dle šetření Evropského parlamentu z let 2000 a 2001 je Echelon schopen shromažďovat informace pocházející z telefonických, faxových, e-mailových a jiných toků dat příjmem vysílacích zdrojů družic, telefonních centrál a bezdrátových linek. O efektivitě sledování se diskutuje - doba, kdy téměř veškerá internetová síť procházela uzlovými centrálami v USA, už pominula. Přes satelity vysílá spíš televize a internet chodí stále více přes optické kabely. Technika odposlechu se však vyvíjí už od druhé světové války a takzvané mikrovlnné sledování nebo i jiné nezveřejněné možnosti nepochybně existují. Navíc jde o sofistikované systémy pro zpracovávání obrovských množství objemů velkou rychlostí.
Zákon nade vše
Švédsko je v tomto ohledu mezi telekomunikačními špičkami a jeho možnosti jsou tedy nemalé. Je to země neutrální a v minulých dobách musela investovat do své obrany mnohem víc než členové různých vojenských paktů a dohod. Je to však i země luteránská, kde zákon je nade vše a nic se bez něj neděje.
Už od roku 2003 probíhá debata o návrhu zákona, který se zpočátku týkal jen spojů vázaných na kabely. Jako návrh do švédského parlamentu (Riksdag) prošel devadesáti připomínkovými institucemi, byl vrácen k pozměnění a obohacen mimo jiné o dozor nad shromážděnými údaji.
Přesto je odpor parlamentní opozice a zejména veřejnosti mimo politické strany silný. Dá se říct, že takovou angažovanost občanů už Švédsko dlouho nezažilo. Parlamentní debaty byly provázeny demonstracemi a i sama diskuse byla poměrně prudká. V rozpravě v Riksdagu proti sobě stála koaliční vláda Aliance (Umírněná koaliční strana, Lidová strana - Liberálové, agrární Strana středu a Křesťanskodemokratická strana) proti sociální demokracii, Zeleným (Strana ochránců životního prostředí) a Levicové straně (bývalým komunistům). Proti je i populistická nacionalistická strana zvaná Švédští demokraté. Ta podle průzkumů veřejného mínění čeká na příchod do parlamentu po volbách v roce 2010, kdy by mohla překročit čtyřprocentní práh. Celkem 143 poslanců hlasovalo pro, 138 proti, jeden se zdržel a 67 se hlasování nezúčastnilo.
Zákon se má týkat jen zahraničních vztahů a mapovat vnější hrozby proti Švédsku. Zároveň prý neporuší integritu a právní jistotu švédských občanů, zejména díky kontrolním mechanismům. Mnozí však tato ujišťování zpochybňují: kdo zaručí, že se odposlech omezí jen na cizí zdroje? A není odposlech cizích zdrojů také porušením integrity a právní jistoty lidí, i když švédskými občany nejsou?
CIRKUSOVÉ PŘEDSTAVENÍ?
Zelení ústy své mluvčí Ingrid Wetterstrandové namítají: „Nikdy nebudeme akceptovat, aby se vytvářely možnosti k masovému odposlechu e-mailové pošty občanů. Nechceme žádné sběrové uzly, které dají státu možnost skenovat veškerou elektronickou poštu a telefonní provoz. Jsme zárukou, že zákon o FRA bude zrušen a nebude ponechán nějak pozměněn sociálními demokraty a pravicí, která je tak nadšená sledováním.“
Camilla Lindbergová (Liberálové) byla jedinou poslankyní pravicové koalice, která hlasovala proti. „Většinou se držím názoru své strany, ale někde musím vytyčit hranici, kde už nesouhlasím.“
Sociální demokrat a předseda výboru pro obranu Anders Karlsson v debatě označil události v Riksdagu těchto dní za „divadlo sloužící k uchlácholení veřejnosti“ a slova „divadlo“, „fraška“ a podobně se ozývala v projevech opozice často.
Peter Rådberg ze Strany ochránců životního prostředí prohlásil: „Zažili jsme dobře zrežírované a málokdy viděné cirkusové představení.“ Smyslem podle něj bylo, aby si poslanci hlasující pro zákon zachovali tvář.
Vládní aliance oroduje za normu proto, že obsahuje podle ní dostatečné změny pro zaručení integrity občanů. Opozice naproti tomu prohlašuje, že nevidí žádnou změnu oproti návrhu předchozímu, který byl vrácen k dopracování. „Nový návrh neznamená naprosto žádnou změnu v textu zákona. Ani jedna čárka, ani jedna tečka, ani jedna mezera, natož aby bylo změněno nějaké slovo. Máme vládě uznat právo, že podnikne nějaké věci, jaké ale, to nevíme, ona se k tomu vrátí. Do té doby máme uznat tenhle zákon,“ hřímal Lage Rahm z tábora Zelených. Podobně se Karlsson ptal za sociální demokracii: „Kde jsou změny? V textu, který se adresuje vládě, ale nijak ji nezavazuje.“ Zástupci levice poukazovali na to, že se s návrhem bůhvíproč pospíchá, aby byl schválen co nejdřív.
Zástupce Strany středu Staffan Danielsson a Allan Widman z Lidové strany naopak soudí, že je text mnohem lepší, že zavedl podstatné změny oproti návrhu původnímu a dostatečně chrání občana zavedením kontrolní instituce. Upozornili též na to, že FRA nebude moci odposlouchávat kohokoli. Bude ustavena instance podobná soudnímu senátu, která o tom bude rozhodovat.
Na námitku levicové poslankyně Alice Åströmové, že zákon porušuje svobodu sdělování a ochranu pramenů, Danielsson namítl, že svoboda sdělování a ochrana pramenů bude fungovat nerušeně. „Pokud se něco podobného zachytí, bude to okamžitě zničeno,“ prohlásil.
Na to Åströmová odpověděla, že Danielssonova víra je „poněkud naivní“.
Šéf úřadu FRA Ingvar Åkesson kvituje přijetí zákona s povděkem: „Zákon nám dává pevný právní podklad, abychom mohli plnit to, co nám vláda a parlament ukládá – nyní i v budoucnosti. Je to dobré a nutné.“ V debatě jde samozřejmě o starý konflikt mezi bezpečím a omezením svobody. Opatření ke zvýšení bezpečnosti, například filmování osob na veřejnosti, může pomoci v odhalení pachatele případného zločinu. Může však zachytit i schůzku dvou milenců, koupi dárku, návštěvu podniku, výskyt osoby na netušeném místě atd. atd.
Odposlechy z ciziny
Objevují se i zprávy, že zákonů tolik dbalé Švédsko už tajně spolupracuje v projektu Echelon. Nebylo by to poprvé, vždyť se tato neutrální země za studené války skrytě podílela na zpravodajské činnosti NATO i na různých školeních a cvičeních. Odposlouchávací stanice jsou podle amerického experta citovaného večerníkem Aftonbladet ve švédských základnách Muskön, Lovön a v Karlskroně. Podle odborného časopisu Network Security spolupracuje Švédsko s Echelonem na odposlouchávací stanici v Brommě u Stockholmu. Zde se prý zachycují telefonní hovory a odesílají rutinně zpravodajskou sítí do hlavní kanceláře americké národní bezpečnostní služby NSA ve Fort Meade v Marylandu. Politici spolupráci, jsou-li tázáni, popírají, kdežto odborníci ji nevylučují. I odpovědi odpovědných pracovníků výkonných institucí jsou mnohem mlhavější. Například šéf švédské bezpečnostní služby SÄPO Anders Eriksson nechce odpovědět na otázku, zda Echelon odposlouchává Švédsko, ale potvrzuje existenci odposlouchávacích systémů: „My jsme upozorňovali, že velmoci mají rozsáhlé systémy pro sledování signálů a že provozují automatizovaný sběr údajů.“ Dále prohlásil: „Úroveň ohrožení je v oblasti sledování signálů vysoká. Je třeba počítat s tím, že veškerá komunikace v éteru mezi Švédskem a jinými zeměmi může být odposlouchávána. Velmoci mají technickou kapacitu tuto komunikaci odposlouchávat a automaticky vyhodnocovat, ať je kryptována či nikoli.“
Jisté je tedy jedno: švédští občané jsou už dnes odposloucháváni cizími. Budou odposloucháváni i svými. I když zakódujete své e-mailové sdělení šifrou PGP (pretty good privacy) a napíšete svému kamarádovi, že vás tchyně terorizuje, už vás zaseknou, systém na slovo „terorizuje“ zareaguje, ať je v jakémkoli jazyce. Pak už jen doufejte, že tchyně nemá kamarády ve vyhodnocovací stanici.
Na podobnou úvahu odpovídá na webu úřad FRA tím, že klíčová slova a systém zachycování je mnohem složitější. Prý vyhodnocuje významotvorná slova a celý obsah sdělení. Navíc se zachycují údajně jen zprávy v reálném čase a většina z nich se neukládá.
Švédský zákon vstoupí v platnost 1. ledna 2009.
SITUACE
- Švédsko má kontroverzní zákon umožňující monitorovat e-maily a telefonní hovory směřující na švédské území i ze zahraničí
- Parlament jej schválil poměrem 143 hlasů pro a 138 proti
- Sledování e-mailů, hovorů a faxů bude možné bez soudního povolení
- Norma vyvolala odpor parlamentní opozice i veřejnosti
- Vláda to zdůvodnila potřebou více chránit národní bezpečnost
