Na nic nečekat a rovnou jednat. Tímto heslem se očividně řídí rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Poslanecká sněmovna teprve tento týden začne jednat o církevních restitucích. Nedočkaví rytíři však na skončení legislativního procesu nehodlají čekat. Už se vyzbrojili rozsudky Ústavního soudu, který státu vytýká protiústavní nečinnost při vypořádání s církvemi. Zabavených polností se začátkem letošního března rozhodli domáhat soudně.
Nazpět chtějí téměř sedmnáctihektarový pozemek v pražských Ďáblicích. Jako pole může mít cenu kolem tří set milionů korun. Zůstaneme-li s odhadem při zemi. Nejen křížovníci ale dobře vědí, že skutečná hodnota je někde jinde. Sousední stavební parcely jsou v cenové mapě pražského magistrátu ohodnoceny na 4250 až 5260 korun za metr. Pozemek, kterého se řád křížovníků soudně domáhá, je v územním plánu zakreslen jako součást budoucí průmyslové zóny. Díky takovému zhodnocení se jeho cena může blížit miliardě korun.
Právě hrozbou soudních žalob se ohání premiér Petr Nečas (ODS), když obhajuje vládní zákon o církevních restitucích. Pražský arcibiskup Dominik Duka si přitom nedokáže představit, že by se v případě neschválení zákona měly církve dožadovat navrácení majetku soudní cestou. „Církve nepřistoupí na takovýto způsob, aby jedna nespravedlnost byla nahrazována ještě horší nespravedlností,“ prohlásil Duka minulý týden. Tato slova ovšem pronesla velká morální autorita. Jsou i jiné, které se klepou na miliardy, jež se stát zavazuje vyplácet církvím po dobu třiceti let. A také na kšefty s majetkem, který budou chtít vrátit.
Pražské předprodeje
S kým se zástupci církve domlouvají na budoucích obchodech nebo různých formách spolupráce, úzkostlivě tají. Stejně jako seznamy majetku, o kterém se domnívají, že jim má být vrácen. „Tyto seznamy jsou interní povahy a nechceme je vydávat,“ hlásí Česká biskupská konference na svém webu. Odůvodňuje to pokusy majetek před restitucí schovat, nebo vytěžit lesy v případech, je-li takový seznam známý. Interní soupis majetku ovšem bude mít i některé externí čtenáře, kteří se chtějí zapojit do jeho přesunů.
Oficiálně zjistit, s kým církve kooperují, se dá zatím jen z třístranných smluv o budoucích směnách pozemků. Chodilo to tak, že se investor dohodl s církví na budoucí výměně pozemku ukrytého pod blokačním paragrafem, za který nabídl jiný. Lukrativní parcely se většinou měnily za méně lukrativní. Tratila církev, vydělal developer. Jejich obchod musel ještě posvětit státní Pozemkový fond, který má církevní půdu ve správě. O směny žádaly většinou obce, které pozemky církve brzdily v budování infrastruktury. Fond v řadě případů vyhověl i podnikatelům. Kupříkladu v Praze vyšly církve i Pozemkový fond vstříc šesti soukromým investorům, zjistil týdeník Euro. „Další čtyři smlouvy jsou neuzavřené. Jde o žádosti, eventuálně rozpracované spisy,“ sdělila mluvčí fondu Monika Machtová.
Se Suverénním řádem Maltézských rytířů se na směně dvou menších pozemků v Březiněvsi dohodl velký developer Central Group podnikatele Dušana Kunovského. Na směnné obchody ochotně přistupoval Rytířský řád křížovníků, který takto vyšel vstříc pražskému Autosalonu Klokočka, majiteli čerpacích stanic OMV Praha a Josefu Maixnerovi, jednateli pražské firmy s irským kapitálem Ďáblické rezidence. Soudní znalec Václav Novák z Dobrovíze-Jenče se domluvil s premonstráty ze Strahova, pražský podnikatel Jaroslav Škorík s Kongregací Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.
Církevní ekonom v byznysu
„Je to možnost, jak řešit složitou právní situaci při uskutečňování investičních záměrů,“ vysvětloval už dříve předprodeje církevních pozemků ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha. Nepochlubil se, že o potvrzení směny žádaly stát také dvě pražské firmy Duplicatus a Real 24, na které dohlíží jako předseda dozorčí rady. Duplicatus si směnu pozemků vyjednal s Římskokatolickou farností v pražských Stodůlkách. Real 24 se dohodl s farností v Uhříněvsi. Nebyl to asi problém. Štícha působí na Arcibiskupství pražském jako vedoucí správy majetku. Jako uznávaný odborník na církevní majetek předsedal expertní komisi, která připravovala vyrovnání se státem.
Na Pozemkovém fondu ale záměry firem Duplicatus a Real 24 narazily. Fond totiž pozastavil všechny úkony kolem žádostí o budoucí směny. Mluvčí fondu to vysvětluje připravovaným zákonem o církevních restitucích, který stanoví, jak bude probíhat proces vyrovnání státu s církvemi. „Vzhledem k tomu, že ještě nebyl schválen, bylo rozhodnuto, že s majetkem, který byl původně církevní, nebude jakkoli disponováno. A to ani v případě, že dotyčná církev k takovému úkonu udělí souhlas,“ uvedla za fond Machtová.
Ekonom Štícha sloužící pražské arcidiecézi je předsedou dozorčích rad ještě v dalších třech firmách: Real 25 (nejde o záměnu s Real 24), Numero 5 a Tacho Group. Všech pět společností má hodně společného. Majitel je neznámý. Všechny realitky sídlí v pražských Kunraticích na domovské adrese Hynka Čecha, který je v těchto akciovkách předsedou představenstva. Spojuje je také způsob založení – vznikly jako firmy na klíč pár týdnů poté, co Topolánkova vláda v říjnu 2007 oznámila, že se s církvemi dohodla na majetkovém vyrovnání. Firmy založil Jan Novotný, který na zakládání a prodeji akciovek, eseroček a evropských společností postavil svůj byznys. Obchody mu jdou prý výborně. K mání jsou firmy pod různými číselnými kódy jako Numero 2 či 3, Real 14, 16 a 17, nebo lépe zapamatovatelné jméno Perry Mason.
Od výrobce firem na klíč si do měsíce po jejich vzniku koupil zmíněných pět společností nový vlastník či vlastníci. Do orgánů dosadili ve všech případech stejné lidi. Do čela představenstva všestranného pražského podnikatele Hynka Čecha. Jeho počínání kontroluje z dozorčí rady Štícha spolu s kolegy z pražské arcidiecéze, vedoucím finančního oddělení Josefem Hegenbartem a šéfem realitního oddělení Petrem Dvořákem.
Boží propojení
„Společnosti nevykonávají žádnou činnost. Týkalo se to nějakých konkrétních projektů, ale teď se kolem nich nic neděje,“ tvrdí Dvořák, kterého se týdeník Euro dotazoval na aktivity pěti téměř identických firem odlišných pouze jménem. Zeptat se Štíchy, který se podle Dvořáka věnuje koncepčním věcem, nebylo možné. Minulý týden byl v zahraničí. O jaké šlo projekty, kvůli nimž si kdosi s církevním pozadím pořídil neprůhledné akciovky Duplicatus, Real 24, Real 25, Numero 5 a Tacho Group, nechtěl Dvořák mluvit. Ani o tom, kdo za účelově založenými firmami stojí. „Sám to nevím, kdo je akcionářem,“ tvrdí člen jejich dozorčích rad.
Proto jsou akcie na majitele, aby se nevědělo, komu firmy patří. Takto reagoval na dotaz ohledně vlastníků předseda představenstev realitní pětky Hynek Čech. „Na těch firmách nic zajímavého není. Máme obchodní záměr, který s nimi plánujeme dělat,“ říká bez dalších podrobností. S církevními restitucemi to prý nemá nic společného.
Sedmatřicetiletý podnikatel Čech, kterého mají uhlídat tři správci církevního majetku z pražské arcidiecéze, má velmi široký záběr. Angažoval se v kolínské kauze s městskými pozemky, která přivedla tamního exmístostarostu Romana Pekárka (ODS) před soud. Měl si vzít údajně úplatek za to, že zařídí výhodný prodej pozemků. Jak vyplynulo z výslechů, návrh ceny patnáct milionů korun (soudní znalec stanovil 41 milionů) vzešel ze smlouvy se zprostředkovatelskou firmou Delemont Casa, kterou vlastní Čech spolu se dvěma Švýcary. Delemont Casa měla pro pozemek v Kolíně najít kupce. Mimořádně výhodně ho získal brněnský podnikatel Petr Lička. Soudkyně se divila tomu, že Ličkovo eseročko Coss sídlí na stejné pražské adrese jako Čechova zprostředkovatelská firma.
Dostal majora Zemana
Čech umí dělat obchody také v kulturním světě. Za pozoruhodné asistence tehdejšího generálního ředitele České televize Jiřího Janečka se lacino dostal k licenci na seriál 30 případů majora Zemana, přestože jiní zájemci nabízeli víc. Šéfka příslušného oddělení, která obchodu nevýhodnému pro ČT, bránila, přišla o místo. Kvůli majoru Zemanovi si Čech založil firmu Český film Praha. Předtím se zabýval hlavně pořádáním zábavných akcí, na webu lákal na největší půjčovnu čtyřkolek. V Odolene Vodě ho zastupitelé poznali jako jednatele společnosti Bergger, když jejich hlasy spolu s firmou Real 19 získával pro změnu územního plánu, aby na tamních pozemcích podnikatelé vybudovali fotovoltaickou elektrárnu.
Podnikavý Čech by chtěl, abychom se zajímali spíš o jeho nadační fond Regi Base I založený přesně před rokem. „To teď dělám naplno,“ říká k nadaci. Jejím účelem je na prvním místě rozvoj duchovních hodnot, podpořený vydáváním periodických a neperiodických tiskovin. Čech je rovněž místopředsedou správní rady nadačního fondu Gérard Melita, zřizovaného pro rozvoj duchovních hodnot při výchově a vzdělání dětí a mládeže. Co jiného než v první řadě nadace zaštítěné duchovními hodnotami by měly církve podporovat, až jim stát bude po třicet let vyplácet miliardy z uzákoněných finančních kompenzací, zřejmě si spočítal Čech.
Stát všemohoucí
„K výslednému návrhu vedla dlouhá cesta vzájemného naslouchání a ústupků. Nikdo nebude úplně spokojen,“ vnímá Duka postoj k církevním restitucím. Nemyslí si, že kvůli hospodářské krizi a škrtům by se měly odložit. „Problémy konzumní společnosti nás budou pronásledovat nejméně dvě desetiletí,“ míní pražský arcibiskup. Chystané vypořádání s církvemi má však jen malou podporu veřejnosti, ještě slábnoucí v době, kdy stát kvůli stavu veřejných financí škrtá, kde může, zvyšuje daně a všechno se zdražuje. Vrátit majetek, ale bez finančních náhrad, by byla varianta přijatelnější pro opozici.
Řešení, které k narovnání vztahu s církvemi dodala do Parlamentu Nečasova vláda, není výsledkem expertních propočtů. Jde o politickou dohodu, z níž nemohou vytěžit všichni. I v ODS si někteří lidé uvědomují, že jejich strana ponese hlavně náklady. Výnosy a slávu u duchovních a věřících sklidí TOP 09. Nikdo z obhájců projednávaného zákona nezastírá, že návrh vychází z předlohy zpracované za Topolánkovy vlády. Autoři tehdy do materiálu přímo napsali, že „částka, která by měla být vyplacena státem jako finanční náhrada za nevydaný původní majetek církví a náboženských společností, byla stanovena konsenzem mezi státem a poškozenými církvemi, a to na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty majetku“.
„Je to přesně ve stavu jako před pěti lety. Neexistuje seznam vydávaného majetku, k dispozici není ani způsob výpočtu takzvaných náhrad,“ kritizuje bývalý poslanec a bývalý občanský demokrat Vlastimil Tlustý. V roce 2008 pomohl k dalšímu oddálení církevních restitucí. Tlustý poukazuje také na to, jak se dnes dezinterpretuje takzvaný blokační paragraf na církevní pozemky v zákonu o půdě, kterým se řídilo vydávání majetku fyzickým osobám. Zákonu se podle autorů říkalo 3T (Tlustý, Tyl, Tomášek).
„Jako jeho autor vím, k čemu blokační paragraf byl a k čemu nebyl. Tenkrát bylo řečeno, že není možné nalézt dohodu, co s církevním majetkem, a protože někdy se nějaký bude vydávat, zatím se s ním nesmí nakládat. Ale nebylo řečeno, jaký to bude majetek. Dnes se to bere, že všechny blokované pozemky jsou určené k vydání církvím,“ podivuje se Tlustý. Zdaleka není sám, kdo nechápe, proč za dvacet let nevznikl soupis pozemků zabavených církvím, ze kterého by se při vypořádání vycházelo.
Záhadná čísla
Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdí, že nelze dost dobře najít a individuálně ohodnocovat jednotlivé pozemky, které se budou vracet. „Nelze pořídit jednoznačný seznam všech parcel, které budou vydány. Kdyby to někdo chtěl udělat, tak mimochodem musí zastavit provoz katastrálních úřadů na několik let,“ řekl Kalousek v únoru Právu. V přesvědčení, že seznam je možné udělat zpětně dle toho, jaké pozemky budou vydány, utvrzuje Kalouska šéf Českého zeměměřičského a katastrálního úřadu Karel Večeře. „Finální seznam vznikne během let, po které bude k vypořádání docházet,“ vysvětluje šéf úřadu, který nabírá zpoždění v digitalizaci map. Večeře počítá, že hlavní porce vydávání pozemků se zvládne během pěti let.
Katastrální úřady by nikdo blokovat nemusel a soupis majetku už dávno mohl být. V Česku je minimálně pět geodetických firem používajících nejmodernější technologie, které by přesnou identifikaci církevního majetku zvládly do jednoho roku. O takovou službu stát ale nestál, přestože některé firmy ji nabízely. Komise k církevním restitucím mohly místo domněnek a odhadů pracovat s přesnými grafickými i popisnými výstupy od geometrů. Shodně ujišťují, že to není problém. Údaje z pozemkových knih, ve kterých byl církevní majetek zapsán, jsou schopni jednoduše promítnout do současného katastru nemovitostí. Jenže kdyby byl k dispozici přesný soupis majetku, hůř by se uzákoňovaly bůhví jak vypočtené finanční náhrady.
Stát chce církvím vydat majetek v hodnotě 75 miliard korun, a k tomu během třiceti let vyplatit 59 miliard navýšených o inflaci. Současně bude ještě sedmnáct let posílat příspěvky na platy duchovních. Souhrnnou částku vláda raději nikde neuvádí. Dodává ji tedy opozice. Při průměrné roční inflaci dvě a půl procenta dosáhne celková splátka 106 miliard korun, spočetli experti ČSSD.
„Z návrhu zákona navíc není patrné, jestli se při výpočtu nároku bralo v potaz, že církvím a řádům se už poměrně velký majetek v minulých letech vracel,“ poznamenává odborník na restituce v ČSSD Karel Machovec.
Rozdílný restituční metr
Strážce státní kasy Kalousek vynalézá další škrty a zvedá daně, církevní možná i více než stomiliardový výdaj je nedotknutelný. K sumě dospěly dva expertní posudky, zastává se ministr financí částky 59 miliard. Jak se pro ni oceňovaly polnosti? Ministerstvo kultury vyšlo z publikace Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, z níž si vybralo nejdražší parcely menší než jeden hektar. „Taková půda se neprodávala pro zemědělské hospodaření, ale pro stavební účely. Vypovídající je cena pozemků nad pět hektarů,“ zdůrazňuje hlavní autor publikace Jiří Němec. Pro výpočty se ovšem hodila co nejvyšší cena a autoři vládního zákona se zaštítili autoritou výzkumného ústavu.
Stále ještě dobíhají restituce, při kterých se stát vyrovnává s lidmi, jimž komunisté sebrali půdu. Když tenkrát zabavili pole, úřady restituentům spočítají majetkový nárok za hodnotu pole dle vyhlášky z roku 1991. A nezáleží, že dnes na něm stojí třeba vilová čtvrť a ceny parcel jsou řádově jiné. Takový princip se po celých dvacet letech držel u restitucí. Církevní ovšem vyměřuje vláda jiným metrem, když vychází z aktuálních tržních cen, navíc šikovně navýšených.
Očekává se, že „obyčejní“ restituenti budou jiné zacházení ze strany státu napadat u soudů. Majetku nebo finančního odškodnění se mohou začít dožadovat i různé právnické osoby, kterých se plošné restituce až na malé výjimky, jako jsou tělovýchovné jednoty nebo Český červený kříž, netýkaly.
Nyní, kdy vláda a Parlament přijímají vesměs nepopulární úsporná opatření, nelze zatížit státní rozpočet dalšími výdaji v řádu několika miliard. Tímto Nečas nedávno odmítl žádost Svazu restituentů v zemědělství, aby vláda vyplatila lidi, kteří marně nárokují majetek zabavený při kolektivizaci. V devadesátých letech se s nimi měla vyrovnat JZD, kam pole a dobytek museli za komunistů odevzdat. Stát ale jen přihlížel tomu, jak družstva před vyrovnáním utíkala do zemědělských akciovek, do nichž převedla všechen majetek, který za něco stál. Prostě žijeme v zemi, kde není restituent jako restituent.
V Praze je draze
Na území hlavního města je pro církev blokováno téměř 550 hektarů pozemků. Představuje to zhruba desetimiliardové jmění, pokud vyjdeme z ceny dva tisíce korun za metr čtvereční, za které se dá zemědělská půda v hlavním městě prodat. Skutečný výnos bude mnohem luxusnější, když se pole zobchodují jako stavební parcely. Nejvíce polností státem chráněných pro církev se podle informací týdeníku Euro nachází v Hostivaři, Ďáblicích, Slivenci, Hlubočepích, Vysočanech, Hloubětíně a v lokalitě Černý Most. Třeba v Hostivaři je jedno takové pole hned vedle Intersparu. Atraktivní pozemky rezervované pro církev jsou rovněž v okolí metropole na území okresu Praha-západ, kde jde o více než 1650 hektarů. Na Praze-východ je blokováno 830 hektarů. Církevní parcely přitáhnou developery také do řady velkých měst v Čechách a na Moravě.
Co řekl Ústavní soud
- V nálezu z 2. února 2005 zamítl stížnost církevní právnické osoby, vůbec poprvé však konstatoval, že stát musí splnit svůj závazek vydat restituční zákon, neboť musí splnit legitimní očekávané na straně církví, které se opírá o ustanovení zákona o půdě k církevnímu majetku.
- V klíčovém nálezu z 1. července 2010 plénum Ústavního soudu zamítlo návrh na zrušení blokačního paragrafu, současně ovšem konstatovalo, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu je protiústavní.
- V nálezu z 31. srpna 2011 bylo vyhověno stížnosti církevní právnické osoby a soud zároveň vyslovil, že od přijetí tzv. blokačního paragrafu už uběhlo více než dvacet let a lhůtu odpovídající plnohodnotnému legislativnímu procesu lze již považovat za překročenou.
Čím dál dražší víra
Změna v počtu věřících a duchovních a v příspěvku státu církvím
Ukazatel*2001*2011
Věřící*3 288 088*1 467 438
Duchovní*3480*4892
Státní příspěvek (v mil. korun)*731,8*1444,8
Pramen: ministerstvo kultury, ČSÚ
Odhadnuté restituce
Ocenění nemovitého majetku církvím (v mld. korun)
Lesní půda*50,3
Budovy*43,8
Zemědělská půda*32,1
Zastavěné plochy*6,6
Ostatní plochy*1,2
Vodní plochy*0,7
Celkem*134,7
pramen: návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi
Ceny na přání
Z jakých cen se vycházelo při ocenění církevních nemovitostí (v Kč/m2)
Zemědělská půda*44,48
Lesní půda*27,74
Vodní plochy*20
Zastavěné plochy*1106,78
Ostatní plochy*30
pramen: návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi
Církevní klíč
Finanční náhrady pro jednotlivé církve a náboženské společnosti (v mil. korun)
Církev*Částka
Římskokatolická*47 200
Československá husitská*3085,3
Českobratrská evangelická*2266,6
Pravoslavná*1146,5
Apoštolská*1056,3
Bratrská*761
Slezská evangelická augsburského vyznání*654,1
Jednota bratrská*601,7
Adventisté sedmého dne*520,8
Evangelická metodistická*367,6
Řeckokatolická*298,9
Starokatolická*272,7
Federace židovských obcí*272,1
Bratrská jednota baptistů*227,9
Evangelická augsburského vyznání v ČR*118,5
Luterská evangelická*113,8
Náboženská společnost českých unitářů*36
pramen: návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi
Největší državy
Kde jsou největší církevní majetky
Zemědělské pozemky
Okres*Výměra (ha)
Cheb*4195
Český Krumlov*3487
Tachov*2147
Svitavy*1800
Jeseník*1796
Praha-západ*1654
Česká Lípa*1608
Karlovy Vary*1463
Chomutov*1335
Olomouc*1316
Louny*1281
Litoměřice*1160
Lesní správa*Výměra (ha)
Jeseník*14 590
Ostravice*12 500
Javorník*11 270
Bystřice pod Hostýnem*6572
Konopiště*6300
Frenštát pod Radhoštěm*5500
Dobříš*5449
pramen: ministerstvo kultury
