Diskuse o zvýšení věkové hranice se znovu otvírá
Ještě dříve, než se vůbec rozhodne o jakékoliv podobě změny důchodového systému, budou politici nuceni znovu diskutovat o věkové hranici odchodu do penze. Například náměstek ministra práce a sociálních věcí Jiří Rusnok soudí, že linie bude stoupat i po roce 2006. Ministr Vladimír Špidla kontruje, že toto není plánem sociálnědemokratické politiky. Názor Špidlova náměstka ovšem vehementně podporuje ministerstvo financí. Jak by ne, právě jeho šéfové mohou denn ě sledovat, jak hrozivě roste schodek na důchodovém účtu státního rozpočtu.
Muži odcházejí do důchodu v šedesáti letech, přičemž každý rok se tato hranice o dva měsíce zvyšuje - od ledna 2007 by se pak měla zastavit na dvaašedesáti letech. Bezdětné ženy mohou do penze odejít v osmapadesáti letech, ženy se dvěma p otomky o dva roky dříve - hranice se ročně zvyšuje o čtyři měsíce. Tento postup přes odpor zejména ČSSD a lidovců prosadila v Parlamentu Klausova vláda před čtyřmi lety. A hlavním tahákem volební kampaně sociálních demokratů byl ještě v roce 1996 slib, že se vše vrátí do starých kolejí. Později od něj tiše odstoupila s poukazem na ekonomické těžkosti země.
Letos na jaře při odborných debatách o penzijní reformě však už i někteří sociální demokraté začali hovořit o nutnosti opětovně prodloužit dobu, po kterou si lidé budou na důchod vydělávat. A přikláněli se k této variantě spíše než ke zvyšování sazby pojistného. Náměstek Rusnok dnes tvrdí, že v otevřené ekonomice, která si konkuruje s celým světem, není možné zvyšovat náklady na práci. Jeho postoj je pochopitelný - na ministerstvo práce přišel z odborové centrály, a t ak na sociální problémy nahlíží především spektrem zaměstnanosti. A na zvyšování pojistné sazby by zcela jistě mnoho zaměstnavatelů reagovalo určitou redukcí pracovních míst. Zázemí pro svůj názor má hlavně v Senátu. Tam se již zformovala skupi na zákonodárců pod vedením Milana Štěcha (ČSSD), místopředsedy ČMKOS, která má zahájit politickou diskusi o podobě penzijní reformy. Štěch připouští, že mluvit se bude i o prodlužování věkové hranice pro odchod do důchodu. Přibližně v polo vině příštího roku by pak podoba reformy měla dostat konkrétnější podobu.
Základem rozhovorů bude materiál ministerstva práce a sociálních věcí, který ve věcném záměru zákona o organizaci a provádění sociálního pojištění předpokládá vznik Sociální pojišťovny. Otevření debaty o prodloužení věkové hranice pr o odchod do důchodu s tím nepochybně úzce souvisí.
Ustavení nové veřejnoprávní instituce bude finančně značně náročné. Fungovat by měla od 1. července 2001 a ještě předtím by bylo nutné požádat vybranou banku (popřípadě více peněžních ústavů) o poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši zhruba pě ti miliard korun na vytvoření rezervního fondu. Úvěr by měl být uhrazen do konce roku následujícího, vláda by podle záměru hradila úroky z úvěru. Ale to by byl jen první krok. V dalších čtyřech letech činnosti pojišťovny by vytváření rezervních fondů znamenalo takové zvýšení výdajů na sociální pojištění, že by se deficit celého systému zvýšil o zhruba třináct až patnáct miliard korun ročně, což by přineslo zvýšení příspěvkové sazby asi o 1,5 procentního bodu. Platby státu, které by u možnily jak vyrovnání deficitu sociálního pojištění, tak úhradu vytváření rezervních fondů, pak - podle modelových výpočtů - budou absolutně narůstat z 51 miliard korun v roce 2002 na 60 miliard v roce 2006.
Diskuse o tom, kde na to vzít, budou nepochybně velmi vleklé. Ministr Špidla stále počítá s prostředky z výnosů privatizace, i sociálnědemokratické ministerstvo financí však už dává najevo, že mu podobná idea není příliš vhod. Nezbyt ná tak nakonec zřejmě bude kombinace obou postupů - zvyšování důchodové hranice a mírné zvýšení sazby sociálního pojištění. Takový postup by patrně měl i největší šanci na politický konsenzus.
Ministr Špidla popírá, že by se sociálnědemokratický kabinet chystal zvednout věkovou hranici pro odchod do důchodu. Na ministerstvech se však touto úvahou vážně zabývají. První teze - každoroční posun by nebyl u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři, ale například o tři či pět měsíců. Dle politické dohody, dle výsledku dialogu odborníků.
Z důchodové pasti ovšem jen těžko nalezne východisko současný sociálnědemokratický kabinet. Na to má příliš slabý mandát, příliš malou podporu v Parlamentu. Pokud vůbec, dají se v dohledné době očekávat jen dílčí změny. Pokus o zvýšení sa zby sociálního pojištění již vládě dvakrát nevyšel. Pokud by ovšem dala na odborníky a našla odvahu jít proti sociálnědemokratickému programu, byla by určitě úspěšnější. ODS prodlužování věkové hranice pro odchod do důchodu vždy prosazovala, námitky by jistě neměla Unie svobody a lidovci, kteří vždy byli proti, již také mění rétoriku. Pragmatici z resortů práce a financí ale příliš šancí zatím nemají. „Zvyšování věkové hranice není záměrem ministerstva ani není plánem sociálnědemokra tické sociální politiky, trvá na svém Vladimír Špidla. Náměstek Rusnok k tomu podotýká, že tento kabinet tu do roku 2006 nebude.
V dané vládní konstelaci a politickém klimatu vůbec se dá odhadnout, že vážně diskutovat o vážném problému patrně bude skutečně až další vládní uskupení. Penzijní reforma, třeba i částečná, se nejspíš zase oddálí. Mimochodem, diskutovat s e o ní začalo v roce 1993.
