Vzhledem k dlouhodobě nízké míře nezaměstnanosti, která naposledy v srpnu činila 3,8 procenta, to mají lidé hledající v Česku práci relativně snadné. Nebo při nejmenším snazší než v uplynulých dekádách. Volných míst je aktuálně něco kolem 260 tisíc, a tak pokud se někomu jeho zaměstnání nelíbí, může poměrně lehce zkusit štěstí jinde.
Podle nejnovějších údajů náborářské společnosti Grafton Recruitment si novou práci – ať už aktivně, či pasivně – hledá zhruba čtvrtina Čechů. Což oproti předchozím rokům představuje mírný nárůst. Hlavním důvodem ke změně je přitom, poměrně nepřekvapivě, snaha získat lepší finanční ohodnocení.
„Kromě mzdy hrají při rozhodování o ukončení pracovního poměru významnou roli i vztahy na pracovišti a osobnost nadřízeného, a to hlavně u lidí z generací X a Y, kteří se narodili mezi lety 1965 a 1996,“ uvedla pro Euro.cz marketingová ředitelka zmíněné firmy Jitka Kouba.
Podle ní je navíc důležitá rovněž zpětná vazba, jejíž nedostatek může u zaměstnanců vést k frustraci a pocitu zbytečnosti a následně k hledání nového zaměstnání, ve kterém se budou cítit užiteční. To se týká především generace Boomers a X, tedy lidí narozených mezi roky 1946 a 1980. „U zaměstnanců do 40 let pak bývá důvodem k odchodu ze zaměstnání i omezená možnost kariérního růstu. S rostoucím věkem ale důležitost tohoto aspektu slábne,“ doplnila Kouba.
Mladí lidé zkoušejí, co jim sedne
Pokud je člověk z jakýchkoliv důvodů se svou prací nespokojený, kvůli nedostatku zaměstnanců má skutečně poměrně dobrou šanci si polepšit. Podle průzkumu JobsIndex hodnotí změnu práce jako zlepšení 60 procent dotázaných, kteří místo změnili, zatímco pouze 11 procent respondentů se domnívá, že si změnou práce pohoršili.
Platí ovšem známé rčení, že nic by se nemělo přehánět. Odborníci na pracovní trh se proto shodují, že příliš časté střídání práce může uchazečům při pohovorech naopak výrazně uškodit. „Člověk měnící práci podezřele často může být potenciálním zaměstnavatelem podezříván z toho, že ani u něj dlouho nevydrží, a z výběrového řízení bude vyloučen. Jenže co je moc často? Technologie dnes mění jednotlivé obory tak rychle, že i pracovní pozice a jejich náplně se proměňují někdy z roku na rok. Stačí si vzpomenout třeba na umělou inteligenci,“ řekl Tomáš Pavlíček z portálu Prace.cz.
Jaké faktory jsou pro vás při rozhodování o budoucí práci důležité?
Jinými slovy, je velice důležité vzít v potaz, na jak vysoké pozici daný člověk pracuje a jaké má zkušenosti. „Obecně platí, že častější střídání místa se považuje za přirozené u mladších lidí, dva roky až pět let po škole. Ti si mohou dovolit měnit práci častěji, třeba každý rok nebo dva, aniž by se na ně někdo díval skrz prsty,“ vysvětlila Tereza Rabi z Atmoskop.cz.
To potvrzuje rovněž JobsIndex, podle jehož výsledků mají největší ochotu měnit zaměstnání právě mladí lidé ve věku 18 až 24 let. V této skupině za poslední rok našla novou práci více než třetina respondentů. Důvodem je podle personalistů i skutečnost, že tito „začátečníci“ si teprve chtějí vyzkoušet, jaký druh práce jim nejlépe sedne.
Životopis nesmí ztratit důvěryhodnost
Zcela odlišná situace z hlediska častých změn práce panuje u starších a zkušenějších lidí. „Zaměstnanci, kteří zastávají seniornější pozice, si obvykle nemohou dovolit měnit práci každý rok, aniž by jejich životopis neztratil na důvěryhodnosti. Cíle a úkoly na seniornějších pozicích bývají totiž nastavené dlouhodoběji. Počítá se s určitým cyklem a s tím, že výsledky se projeví až v budoucnu. Nedávalo by smysl odejít z místa dříve, než projekt přinese své ovoce,“ doplnil Pavlíček.
Jestliže už k častým změnám dochází, je podle odborníků důležité zjistit důvody, proč se to stalo. „Pokud to byly externí důvody, tedy například firma přišla o zakázky a zbavovala se části lidí, nebo kvůli Green Dealu postupně přechází na jiný typ výroby, je to pochopitelné. Daný člověk to ale může zdůvodnit až na pohovoru. Často se však stává, že personalisté si udělají sami závěr od stolu a pak se takový člověk na pohovor vůbec nedostane,“ upozornila Kouba.
Jak ale ukazují aktuální data, starší lidé si situaci uvědomují a do změny práce se oproti svým mladším kolegům skutečně pouští spíše výjimečně. Ve věkové kategorii 45 až 54 let si ostatně za poslední rok našlo nové zaměstnání pouhých deset procent respondentů.
Přesun v jedné firmě může pomoci
Jak již bylo řečeno, časté střídání zaměstnavatelů je mnohdy na škodu, problémem však může být i příliš dlouhé setrvání na jednom místě. Jedná se především o situace, kdy člověk zůstává na stejné pozici pět a více let bez výrazné změny zodpovědnosti nebo pracovní náplně. Takto dlouhá doba v jedné práci totiž vyvolává u nového zaměstnavatele otázky ohledně otevřenosti, flexibility nebo zájmu uchazeče o svůj kariérní růst.
Pokud jsou ale lidé u stávajícího zaměstnavatele dlouhodobě spokojení, rozhodně to neznamená, že jej musí změnit. Odborníci v tomto případě radí spíše posunout se na jinou pozici v rámci stejné firmy – což je věc, kterou personalisté naopak považují za důkaz úspěchu, jenž atraktivitu kandidáta ve výběrovém řízení zvyšuje. Pokud tedy zaměstnanec prošel u jednoho zaměstnavatele dvěma nebo více pozicemi, které na sebe navíc kariérně navazovaly, může mu tato skutečnost ve výsledku výrazně pomoci.
Každopádně i v tomto případě platí, že pokud člověk práci ve svém životě téměř neměnil, měl by to umět dobře vysvětlit. „Když své důvody obhájíte, nemusí vás to v očích příštího zaměstnavatele diskriminovat. Důležité je ale to, aby si lidé před pohovorem připravili důkladnější vysvětlení, proč takto v minulosti jednali,“ uzavřela Rabi.
