Majitelé celulózky hledají kupce z oboru
Skupina investičních fondů, která drží téměř devadesát procent největšího domácího výrobce buničiny Biocelu Paskov, se rozhodla tento balík akcií společně prodat. Poradce jim dělá společnost JP Capital International, londýnská pobočka finské Jaakko Pöyry Consulting. Tato firma patří mezi přední světové konzultační společnosti pro celulózo-papírenský průmysl. Nynější vlastníci uvádějí, že jediným důvodem k prodeji je plánované otevření fondů. „Musíme některé podíly prodat, abychom měli likvidní portfolio a mohli se otevřít, potvrdil ředitel P.I.F. – 1. Privatizačního investičního fondu Václav Steiner. Fondy P.I.F, První investiční společnosti a švýcarský Coutts bank, které mají jednotlivě v Biocelu deset až sedmnáct procent akcií, se na společném prodeji dohodly již před rokem. Domnívají se, že nyní je pro nabídku nejvhodnější doba. Zisky v odvětví rostou a s nimi i zájem investorů. Pro prodej paskovských papíren není stanoven žádný konkrétní časový harmonogram. Podle dohody nynějších majitelů však platí nabídka pouze pro investory z oboru a poradenská firma již oslovila přední světové výrobce celulózy a papíru. Ti nyní mají do konce června čas vyjádřit svůj případný zájem. „Nelze odhadnout, jak dlouho se prodej potáhne. V ideálním případě může obchod skončit třeba už na podzim, ale také až za rok, řekl Tomáš Kopřiva, mluvčí dalšího z akcionářů – První investiční společnosti. Nejvhodnější okamžik. Biocel Paskov se specializuje jen na výrobu buničiny, která slouží k produkci papíru. Na vývoji světových cen této suroviny jsou jeho výsledky silně závislé i proto, že se devadesát procent výroby vyváží, a to především na západní trhy. Letos je ovšem tato závislost příjemná. Ceny buničiny rostou od loňského podzimu přímo závratně. Jen od začátku roku se už zvýšily o pětadvacet procent a předpokládá se, že se budou zvyšovat i v dalších měsících roku. Podobný boom prožívají i další papírenské produkty, a nastávající období je tak pro prodej celulózky ideální. „Zahraniční výrobci na vyšších cenách více vydělají, a proto mohou více investovat, soudí Miloš Lešikar ze Svazu průmyslu papíru a celulózy. Nástup konjunktury se na výsledcích Biocelu odrazil prakticky okamžitě. Po třech ztrátových letech pokračoval propad hospodaření i vloni, během roku se však dramaticky zmenšoval. Pololetní ztrátu 163 milionů korun se do konce třetího čtvrtletí podařilo stáhnout na 71 milionů a nakonec dosáhnout zisku ve výši 128 milionů korun. Příznivý trend pokračuje i letos. Jen za první čtvrtletí vykázala firma téměř půlmiliardový zisk. Raději papír. Biocel produkuje sulfitovou buničinu, která se používá na výrobu ubrousků, kapesníčků, toaletního papíru a podobně. Ve svém oboru nemá doma prakticky žádnou další konkurenci. Sepap Štětí, který disponuje srovnatelnou kapacitou, se zaměřil na jiný typ celulózy. Ten slouží pro výrobu pevnějšího papíru na pytle, obaly, lepenky. Biocel nemá (na rozdíl od Sepapu) návazné provozy na další zpracování buničiny, což je ovšem v hubených letech velká nevýhoda. Lešikar se domnívá, že by proto pro firmu bylo nejvýhodnější, kdyby ji získal některý z obchodních partnerů, či takový investor z branže, který bude vyrobenou buničinu moci dále zpracovávat. Vůbec nejlepší by ovšem bylo, kdyby rozšířil výrobu přímo v Biocelu. To však vyžaduje zhruba desetimiliardovou investici do papírenského stroje. Zatímco u buničiny přesahuje kapacita výroby možnosti domácí spotřeby téměř dvojnásobně, u papíru je tato bilance opačná. Vloni se ho vyrobilo 770 tisíc tun, vyvezlo 455 tisíc a dovezlo 546 tisíc tun. Některé typy papíru, jako křídové a natírané, se v Česku vůbec nevyrábějí. Papírenský stroj je zajímavou investicí i proto, že domácí poptávka zřejmě poroste. „U nás se ročně spotřebuje jenom 85 kilogramů papíru na obyvatele. Ale v západní Evropě je to dvojnásobek a v USA téměř čtyřnásobek, vysvětluje Lešikar. Navíc je výhodnější vyvážet výrobek s vyšší přidanou hodnotou než jenom surovinu. Investice nevyšla. Paskovský podnik již před dvěma lety připravil fúzi s Jihočeskými papírnami Větřní, kterou schválil i Antimonopolní úřad. Společně měly vytvořit kombinát na další zpracování celulózy. Transakci však bojkotovali minoritní akcionáři Jihočeských papíren, kteří podali k soudu žalobu. Údajně požadovali, aby od nich podnik vykoupil akcie, které se tehdy na burze prodávaly za 220 korun, za desetinásobek této ceny. Spor se protahoval, obě firmy to blokovalo v rozvoji, a proto v srpnu loňského roku od fúze odstoupily. Paskovští se tedy rozhodli investovat zhruba dvě miliardy korun do papírny orientované na výrobu hygienického papíru. Záměr byl kompletně připraven nejen po finanční, ale i technické a technologické stránce, jenže potřebné peníze podnik kvůli recesi na trhu nezískal. Pro nemluvily ani ztráty Biocelu. Nyní je už bezpředmětné o projektu uvažovat, o případných investicích totiž rozhodne až nový vlastník.
